Praha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ český index kvality života značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění |
||
Řádek 164:
Od [[15. březen|15. března]] [[1939]] byla Praha hlavním městem [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student [[Jan Opletal]], byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli z Prahy [[deportace|deportováni]] do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] příslušníci tzv. „[[Norimberské zákony|méněcenných ras]]“, tedy zejména [[Židé|židovské]] a [[Romové|cikánské]] (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna [[Gestapo|gestapa]] v [[Petschkův palác|Petschkově paláci]] nebo [[Kobyliská střelnice|střelnice v Kobylisích]] či [[Pankrácká sekyrárna]]. Režim dále zesílil represe po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] v květnu [[1942]], po kterém byly vyhlazeny vesnice [[Lidice]] a [[Ležáky]]. [[5. květen|5. května]] [[1945]] vypuklo [[Pražské povstání]], při kterém zahynulo kolem 7 400 lidí z řad spojenců a civilistů a na 1 000 vojáků nacistické armády. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice ovšem musela [[Armáda Spojených států amerických|americká armáda]] zůstat stát 6. května u [[Plzeň|Plzně]], zatímco [[Rudá armáda]] dorazila do Prahy až [[9. květen|9. května]]. Pražskému povstání významně pomohli [[Ruská osvobozenecká armáda|Vlasovci]], kteří byli po válce vydáni do Sovětského svazu. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]].
[[Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg|náhled|Pražané vítají maršála Koněva [[Pražská ofenzíva|po osvobození Prahy]] v květnu 1945]]
Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného [[bombardování]] americkými letadly na konci války: [[15. listopad]]u [[1944]] v Holešovicích,<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Libor Stejskal | url = http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=660612 | titul = Před 65 lety na Pražany padaly bomby.Čtenáři vzpomínají - Aktuálně.cz | vydavatel = Economia, a.s. | datum vydání = 2010-02-14 | datum přístupu = 2012-03-14}}</ref> [[14. únor]]a [[1945]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.radio.cz/cz/clanek/63533 | titul = Před 60 lety Praha zažila americký nálet - Radio Praha | vydavatel = Radio.cz | datum vydání = 2005-02-20 | datum přístupu = 2012-03-14}}</ref> zejména v [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]], Nuslích, na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] a [[25. březen|25. března]] [[1945]] na strategické cíle ve [[Vysočany|Vysočanech]], [[Libeň|Libni]] a [[Kbely|Kbelích]].<ref>PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. ''Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války''. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008. 423 s. Svět křídel; 105. ISBN 978-80-86808-58-1.</ref> Při [[Bombardování Prahy|únorovém náletu]] zahynulo 701 lidí.<ref>[https://technet.idnes.cz/necekany-nalet-14-unora-1945-0xa-/vojenstvi.aspx?c=A150206_170917_vojenstvi_kuz Nálet, který nikdo nečekal. Na Prahu dopadlo 150 tun trhavých bomb]. Technet.cz. 13. února 2015.</ref> Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže [[Emauzský klášter|kláštera v Emauzích]] nebo novější [[Tančící dům]].
=== Praha jako hlavní město socialistického Československa ===
| |||