|
== Využití ==
Plody ostružiníků jsou jedlé. Listy, plody i stonky mnohých druhů se používají ve fytoterapii. Z listů je možné připravit chutný čaj.
{{Neověřeno část}}
Pro potravinářské účely sbíráme plody (''Fructus rubi fruticosi''), pro léčebné účely do konce 20. století byl sbírán téměř výhradně list (''Folium rubi fruticosi''). Po objevení silného ochranného a antioxidačního účinku obsažených bioflavonoidů patří plody mezi důležité léčebné a potravinářsky využitelné suroviny. Zatímco sušením se v plodech poněkud snižuje obsah vitamínu C, antioxidační účinek flavonoidů zůstává v podstatě zachován. Sbírají se mladé čerstvé listy bez stopek, a to v červnu až srpnu. Suší se ve stínu a je důležité, aby neztratily původní barvu. Plody je možné sušit umělým teplem.{{Zdroj?}}
Sirup z plodů se upravuje v určitém poměru s cukrem a ve farmacii se využívá k přibarvování a zlepšení chuti různých léků. V lidovém léčitelství se sirup užívá jako nápoj při horečnatých stavech a rovněž jako přísada při bylinných kúrách. V některých státech jsou jako léčivo uváděny i sušené zralé plody ostružiníku. Zralé čerstvé plody se samozřejmě využívají i jako ovoce. Obsahují 70 až 80 procent biologicky vázané vody a v ní jablečnou, vinnou a citronovou kyselinu, cukry a [[pektin]]. V pecičkách je až 24procentní obsah éterického oleje. Nejlepší je, pokud plody konzumujeme čerstvé. Působí příznivě na vyprazdňování a upravují střevní mikroflóru.{{Zdroj?}}
Podobně jako sirup účinkují i další produkty z ostružin (často se k léčbě používá např. džem) a jejich účinek je podmíněn zejména koncentrací účinných barviv (flavonoidů) a vitamínu C. Dále plody obsahují draslík, hořčík a železo, sacharidy, organické kyseliny a příjemné aroma.
Plody ostružin a jejich a šťávu užíváme při nachlazení, chrapotu, zvětšené štítné žláze, při vysokých teplotách a jako buněčnou ochranu při kyslíkové terapii a ozonoterapii; chrání i sportovce a těžce pracující před kyslíkovými radikály. Obsažené sacharidy jsou snadno přeměnitelné na energii a neohrožují
osoby se sklonem k obezitě. Někteří žlučníkáři však ostružiny nesnesou.{{Zdroj?}}
Ostružinové listí, samotné nebo ve směsích slouží jako denní (rodinný) nebo léčebný čaj a jako chuťové korigens jej lze přidávat i do speciálních čajových směsí. Pokud listy fermentujeme, mohou nahradit čínský (pravý černý) čaj, neobsahují však kofein. Čaj z listů je v lidovém léčitelství užíván při žaludečních a střevních potížích, např. při katarech střevního traktu a jako prostředek proti průjmům, městnání krve, zánětům ústní dutiny a pro povzbuzení žaludeční činnosti. Používá se proti nachlazení, kašli, při léčbě horních cest dýchacích, do směsí čistících krev, na kloktání i jako součást běžných osvěžujících denních čajovin. Šťáva z čerstvých plodů se používá k léčbě strumy neboli zvětšení štítné žlázy. Pro vnitřní léčebné užití používáme list ostružiny samotný nebo jej mícháme s dalšími drogami.{{Zdroj?}}
Kromě baktericidních účinků působí i proti plísním. Ostružiníkové listy jsou složkou dietetických čajovin, které se užívají jako podpůrná léčba při onemocnění močových a žlučových cest, trávicího traktu i cukrovky a proti průjmům. Používají se rovněž do koupelových směsí na kožní onemocnění, při nepravidelné menstruaci a při léčbě ústní dutiny, v zubní kosmetice se využívají jako stomachikum.
Spolu s listem jahodníku se přidávají do různých osvěžujících, resp. nepříjemných čajovin pro zlepšení chuti a vůně. Nejznámější kombinace ostružiníkového listí je s listy maliníku a mařinky vonné. Čaj i zápar se používá v dávce dvě lžičky drogy na šálek vody a pije se třikrát denně.{{Zdroj?}}
Z ostružin se průmyslově či podomácku vyrábějí z hlediska chuťového i obsažených ochranných látek a živin velmi hodnotné produkty: mražený ostružinový protlak, ostružinové víno, ostružinový rosol, sirup, šťáva, mošt, marmeláda, džem aj.<ref>http://www.darius.cz/archeus/B_ostr_malina.html</ref> Využívají se i při výrobě extraktu do osvěžujících nápojů typu kofola.{{Zdroj?}}
== Odrůdy ==
| 