Verze z 30. 5. 2019, 11:57 editovat MrJaroslavik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 9 535 editací Verze 17284533 uživatele 81.25.22.115 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 9. 2019, 21:52 editovat zrušit editaci Gombarix (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 116 editací přeformulování, rozšíření, úprava struktury značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=nízkých teplotách pod bodem mrazu}} [[Soubor:WindowFrost121609.jpg\|náhled]] '''Mráz''' je stav, kdy teplota v prostředí klesne pod 0 [[Stupeň Celsia\|°C]] (32 [[Stupeň Fahrenheita\|°F]], 273,15 [[Kelvin\|K]]), čili pod [[bod mrazu]]. Voda mění [[skupenství]] z [[kapalné skupenství\|kapalného]] na [[pevné skupenství\|pevné]], tedy tuhne, což vede k významným změnám. [[Déšť\|Dešťové]] [[srážky]] ~~nahrazují~~jsou ~~sněhové~~nahrazeny [[Sníh\|sněhovými]]. [[Voda]] při dotyku s pevným promrzlým povrchem se mění v [[led]], rostou ledové [[~~ledový krystal~~Krystal\|~~ledové~~ krystaly]]. Při [[Země\|zemském]] povrchu se mráz běžně vyskytuje v [[Polární oblast\|polárních]] oblastech a vysokých [[Nadmořská výška\|nadmořských výškách]] (po celý rok), a v [[Mírný podnebný pás\|mírném podnebném pásu]] (v chladném ročním období, tj. na [[Severní polokoule\|severní polokouli]] v [[Zima\|zimě]] a na [[Jižní polokoule\|jižní polokouli]] v [[Léto\|létě]]). V [[Subtropický podnebný pás\|subtropech]] mrzne jen výjimečně a v [[Tropický podnebný pás\|tropech]] (kromě [[Velehory\|velehor]]) nikdy. Při jinak stejných podmínkách mrzne častěji a silněji ve [[vnitrozemí]] ([[Kontinentální podnebí\|kontinentalita]]) než při pobřeží nebo na [[Moře\|moři]] ([[Oceánické podnebí\|oceánské klima]]). Mráz nastává na [[severní polokoule\|severní polokouli]], v mírném pásu, v období [[zima\|zimy]], na jižní polokouli jsou pak období převrácená. V mírném pásu jižní polokoule mrzne méně často, protože se tam nachází méně [[pevnina\|pevninské hmoty]] a více [[oceán]]ů, v důsledku čehož mají zmíněné oblasti většinou [[Oceánické podnebí\|oceánské klima]]. Mráz škodí většině živých organismů, neboť vznikající ledové krystaly pronikají živými buňkami a zabíjejí je. Míra výskytu mrazu je důležitým činitelem životního prostředí a mnohé organismy jej nesnášejí. Většina organismů mráz v nějaké míře snese, některé jsou mu přímo přizpůsobeny ([[Psychrofil\|psychrofily]], [[kryofyty]]). == Využití == Mráz zastavuje [[Dekompozice\|rozkladné]] (a vůbec biologické) procesy, čehož se využívá dlouhodobé uchovávání potravin nebo jiných látek obsahujících vodu (mražení). Extrémně nízkými teplotami (cca pod –180 °C) se zabývá [[kryogenika]]. == V lidové slovesnosti == V [[Pohanství\|pohanských]] kulturách žijících v oblastech s výskytem mrazů byl mráz běžně [[Personifikace\|personifikován]], často v podobě bělovlasého a bělovousého starce, který vládne zimě a sněhu. Zosobněním mrazu je např. [[Děda Mráz]], [[Mrazík]] nebo [[Jack Frost]]. == Související články == * [[Přízemní mrazík]] * [[Mrazík]] == Externí odkazy ==

Mráz: Porovnání verzí