Kuna skalní: Porovnání verzí

| říše = [[Živočichovéživočichové]] (Animalia)

}}[[Soubor:Martes foina 1 (Bohuš Číčel).jpg|náhled|Kuna skalní v  zimě]]

'''Kuna skalní''' (''Martes foina''), v  minulosti někdy nazývaná též '''kuna domácí''', je [[Šelmy|šelma]] z  čeledi [[lasicovití]]. Vyskytuje se v  [[Evropa|Evropě]] a v  [[Asie|Asii]], zavlečena byla do [[Spojené státy americké|USA]]. Řadí se mezi nejběžnější evropské šelmy, často žije i  v  těsné blízkosti lidí. Je to samotářský (kromě samic s  mláďaty) a teritoriální tvor. Živí se rozličnými menšími živočichy a jídelníček si ve velké míře doplňuje rostlinnou stravou.

Má dlouhé štíhlé tělo s &nbsp;hnědou (či šedohnědou) srstí, našedle zbarvenou hlavou a bílou (občas krémovou) náprsenkou, která většinou dosahuje až k &nbsp;předním tlapkám. V &nbsp;některých oblastech, především na Krétě a ve Střední Asii, mají populace kun náprsenku malou nebo úplně chybějící.<ref name=":1">{{Citace monografie

| poznámka = překlad původního ruského vydání z &nbsp;roku 1967

}}</ref> Srst je relativně hrubá s &nbsp;řídkými pesíky. Polštářky na tlapkách nemá pokryté srstí.<ref name=":1" /> Délka těla je 37-54 cm, ocas měří až 21 až 31 cm. Lebka je 71 až 84 mm dlouhá. Kuna váží 0,9 až 2,3 kg.<ref name=":1" /><ref name=":0">{{Citace monografie

Hlavním rozlišovacím znakem od podobně vypadající [[Kuna lesní|kuny lesní]] je náprsenka, kterou má kuna lesní žlutou a většinou menší. Další odlišností je barva nosu - kuna skalní ho má masově růžový či světle hnědý, kuna lesní černý či šedočerný. Při stejné velikosti je kuna skalní o &nbsp;něco těžší než kuna lesní. Hlava kuny skalní je více prodloužená, uši kratší s &nbsp;kulatějšími konci, srst hrubší a poněkud řidší. Samec kuny skalní má větší penis než samec kuny lesní. Další rozdíl spočívá ve způsobu pohybu - kuna skalní se většinou plíží, kuna lesní poskakuje.<ref name=":5" /><ref name=":7" /><ref name=":3">{{Citace monografie

}}</ref> Ačkoliv oba druhy vypadají velmi podobně, jedná se o &nbsp;jasně separované [[Taxon|taxony]], které si nejsou geneticky nijak zvlášť blízké. Nekříží se mezi sebou (na rozdíl od [[Sobol asijský|sobola]] a kuny lesní). Proběhly sice lidmi připravené pokusy o &nbsp;[[Křížení|hybridizaci]], ale i &nbsp;když po mnoha neúspěších došlo jednou k &nbsp;narození mláďat, tak ta brzy uhynula.<ref name=":1" /><ref name=":5" />

Kuna skalní se vyskytuje v &nbsp;[[Evropa|Evropě]] (téměř celé kromě Skandinávie a Britských ostrovů) a v &nbsp;[[Asie|Asii]] (především ve střední a západní, ale i &nbsp;v &nbsp;malých částech jižní a východní). Zavlečena byla do USA ([[Wisconsin]]).<ref name=":0" /><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> V &nbsp;Česku žije téměř na celém území.<ref name=":7" />

Kuna skalní preferuje otevřenější habitat než jiné druhy rodu ''[[Kuna|Martes]]''.<ref name=":2" /> Vyskytuje se až do nadmořské výšky 4200 metrů.<ref name=":0" /><ref name=":2" /> Nejčastěji žije v &nbsp;opadavých lesích, převážně při jejich okrajích. Má ráda lesy se staršími vzrostlými stromy, především duby. Ve Středomoří je obyvatelkou křovinatých kamenitých biotopů - [[Makchie|makchií]]. Oblíbeným stanovištěm jsou zarostlá i &nbsp;otevřená skalnatá prostranství, kamenité výchozy a lidmi vytvořené „obnažené“ prostředí, jako jsou lomy. V &nbsp;horách osídluje kalamitní holiny, žije i &nbsp;na rašeliništích.<ref name=":7" /> Souvislým jehličnatým lesním plochám se spíše vyhýbá (další rozdíl oproti kuně lesní).<ref name=":5" /> Žije často v &nbsp;zemědělské krajině a v &nbsp;blízkosti lidských staveb či přímo v &nbsp;nich, a to i &nbsp;v &nbsp;centrech velkých měst.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika

| titul = Kuna skalní (Martes foina) v &nbsp;městském prostředí: početnost a rozšíření

}}</ref> V &nbsp;urbanizovaných oblastech obývá půdy, opuštěné budovy, šachty, sklepy, skladiště, stáje, nádraží a podobné objekty. Známa je také návštěvami chat a chalup, kde rozkousává izolace, zanechává trus i &nbsp;zbytky potravy, lidem mohou vadit také hlučné aktivity kun v &nbsp;období páření. Mnohdy vniká i &nbsp;do zaparkovaných [[automobil]]ů, kde může způsobit technické poruchy přehryzáním kabelů a hadiček.<ref name=":5" /><ref name=":2" /><ref>{{Citace periodika

}}</ref> Pro úspěšné rozšíření kun v &nbsp;městském prostředí zřejmě hovoří několik faktorů - nepřítomnost přirozených predátorů, široká nabídka potravy a silná diverzita prostoru.<ref name=":6" /> Není přizpůsobená životu na dlouhodobé sněhové pokrývce, na rozdíl od sobola a kuny lesní.<ref name=":5" />

Kuna sklaní konzumuje ve srovnání s &nbsp;ostatními druhy rodu ''Martes'' nejvyšší podíl rostlinné stravy.<ref name=":5" /> Z &nbsp;živočichů převládají v &nbsp;potravě [[hlodavci]] (hraboši, myši, krysy, v &nbsp;městském prostředí zvláště potkani) a další malí [[savci]] (například králíci, hmyzožravci), nicméně koncem léta, na podzim a zčásti i &nbsp;v &nbsp;zimě tvoří velkou část jídelníčku ovoce, ořechy a semínka (může jít až o &nbsp;95 &nbsp;% celkového objemu potravy). V &nbsp;poměrně velké míře požírá [[hmyz]] (vyhrabává hnízda čmeláků a vos), dále pak [[Plazi|plazy]], [[Obojživelníci|obojživelníky]] a vejce. Důležitou složku její potravy tvoří i &nbsp;[[ptáci]] (především pěvci a hrabaví, v &nbsp;městském prostředí často holubi). Kuna systematicky plení ptačí hnízda, kde si počíhá i &nbsp;na dospělé jedince. Nepohrdne ani mršinami.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":7" /><ref name=":4" /> Patří mezi obávané návštěvníky kurníků (a králíkáren), kde často zakousne všechny slepice (králíky), aniž by je sežrala či vysála krev.<ref name="Savci">{{Citace monografie

}}</ref> Někdy se stane, že kuna znavená zabíjením velkého počtu slepic, usne přímo v &nbsp;kurníku mezi mrtvou drůbeží.<ref name=":1" /> Kuny žijící v &nbsp;blízkosti lidí se přiživují na různých odpadcích, krmítkách a jídle určeném domácím zvířatům.<ref name=":0" />

Je to obratná a mrštná šelma, jež je aktivní především v &nbsp;noci a za soumraku. Ze sociálního hlediska je samotářská (kromě období páření a samic s &nbsp;mláďaty) a teritoriální. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V &nbsp;městské zástavbě jsou domovská území obvykle výrazně menší než v &nbsp;přírodě či zemědělské krajině a je zde také výrazně vyšší populační hustota<ref name=":0" /><ref name=":7" /><ref name=":6" /> Kuna si nebuduje doupata a ani neobývá jinými zvířaty vytvořená. Ve volné přírodě žije ve skalních puklinách, mezerách mezi kameny a v &nbsp;dutinách stromů.<ref name=":5" /> Dokáže dobře šplhat po stromech (ale na tak dobře jako kuna lesní), nicméně jde o &nbsp;zvíře převážně zemní, kde i &nbsp;nejčastěji loví.<ref name=":5" />

K &nbsp;páření dochází v &nbsp;červenci a srpnu.<ref name=":7" /> Samice kun skalních prodělávají tzv. provokovanou (indukovanou) [[Ovulace|ovulaci]], kdy se vajíčko uvolňuje z &nbsp;vaječníku až na základě stimulů vyvolaných kopulací. Samci mají velkou pyjovou kost a povrchové struktury na pyji, jež drážděním samičí vulvy ovulaci spustí.<ref name=":1" /> Kopulace bývá značně hlasitá a dochází k &nbsp;ní především v &nbsp;noci.<ref name=":4" /> Mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců po páření (v &nbsp;březosti je období latence neboli [[Odložená nidace|odložené nidace]]), tedy nejčastěji v &nbsp;březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.<ref name=":0" /> Ta otevírají oči po 30 až 36 dnech.<ref name=":5" /> Samice mláďata kojí 40 až 45 dnů.<ref name=":5" /> Po třech měsících se osamostatňují, až do konce léta či do podzimu však zůstávají s &nbsp;matkou. Pohlavně dospívají ve věku 15 až 27 měsíců.<ref name=":4" /> V &nbsp;průměru se kuny skalní ve volné přírodě dožívají 3,<ref name=":4" /> maximálně 10 až 12<ref name=":1" /> a v &nbsp;zajetí až 18 let.<ref name=":0" />

Mezi predátory kuny skalní patří jakékoliv větší šelmy, například lišky, vlci, rysové a, což je zajímavé, i &nbsp;kuna lesní. Dále může padnout za oběť větším dravým ptákům. Mláďata jsou predací výrazně ohroženější než dospělí jedinci.<ref name=":1" /><ref name=":5" /> Antipredační strategie jsou kryptické chování, útěk do skrýše a agresivní obrana.<ref name=":4" /> Konkurenty kuny sklaní jsou jakékoliv malé a středně velké šelmy, například kuny lesní, kočky nebo tchoři.<ref name=":5" />

Většina kun má v &nbsp;sobě parazitické červy, především [[tasemnice]] a [[hlístice]].<ref name=":4" />

Kuna skalní je mnohde považována za škůdce a může být kvůli tomu i &nbsp;hubena. Z &nbsp;nemocí je někdy ohrožována [[Vzteklina|vzteklinou]]. Hlavní příčinou úmrtnosti v &nbsp;městském prostředí jsou střety s &nbsp;dopravními prostředky.<ref name=":6" /> Na některých místech ji lidé loví kvůli kožešině (Indie, Rusko), ačkoliv ta není považována za tak kvalitní jako sobolí či kuny lesní. Nicméně nejsou známy žádné hrozby, které by měly výrazný negativní dopad na populaci této šelmy, a [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] ji tak vyhodnocuje jako taxon [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]].<ref name=":5" /><ref name=":2" />

Kuna skalní není v &nbsp;České republice předmětem zvláštní ochrany.<ref name=":7" /> Lovena smí být od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Pouze v &nbsp;oblastech chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka a koroptve se smí lovit po celý rok.<ref name=":3" />