Červený Hrádek (Sedlčany): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava roku, - duplicitní parametr, rozdělit
úpravy hesla na obec
Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{rozdělit|komentář=míchá se zde sídlo a stavba}}
| název = Červený Hrádek u Sedlčan
{{Infobox - budova
| názevobrázek = Zámek Červený Hrádek uzámek Sedlčan6.jpg
| popisek = Zámek Červený Hrádek u Sedlčan
| typ = zámek
| vlajka =
| obrázek = Červený Hrádek zámek 6.jpg
| znak =
| popisek = Zámek Červený Hrádek u Sedlčan
| status = městská čtvrť
| využití = panské sídlo
| nuts4 = CZ020B
| poloha = Červený Hrádek
| nuts5 = 541281
| obec = [[Sedlčany]]
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| země = Česko
| nuts3 = CZ020
| zeměpisná šířka = 49.658730107
| okres = Příbram
| zeměpisná délka = 14.45316782
| obec s rozšířenou působností = Sedlčany
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Červený Hrádek|position=right|lon=14.45316782|lat=49.658730107|mark=Red pog.png |border= |caption = |float = center|width=240 |relief = }}
| pověřená obec = Sedlčany
| stavitel = [[Mladotové ze Solopisk]]
| země = [[Čechy]]
| další majitelé = [[páni z Říčan]], [[Břekovcové z Ostromeče]], [[Páni z Vrtby|páni z Vrby]], [[Radečtí z Radče]], [[Mladotové ze Solopisk]]
| počet katastrálních území =
| současný majitel = Mladotové ze Solopisk
| výměra =
| sloh = [[Historismus (umění)|historizující slohy]], [[secese]]
| nadmořská výška =
| architekt = [[Jan Kotěra]] (secesní úpravy na konci 19. století)
| psč = 264 01
| výstavba = [[13. století]]
| počet zsj =
| přestavba = [[19. století]]
| počet částí =
| zánik =
| adresa =
| commonscat = Červený Hrádek (Sedlčany)
| starosta = Ing. Miroslav Hölzel
| rejstřík památek = 17015/2-2570
| starosta aktuální k = 2018
| web =
| web = http://mesto-sedlcany.cz/
| úřední web = http://mesto-sedlcany.cz/
| email = mu@sedlcany.cz
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Červený Hrádek |lat_deg=49 |lat_min=39 |lat_sec=30 |lon_deg=14 |lon_min=27 |lon_sec=11 |float=center}}
| Instagram =
}}
'''Červený Hrádek''' je čtvrtí města [[Sedlčany]] asi dva kilometry východně od centra. V minulosti byl samostatnou obcí. StojíNejvýznamnější zdepamátkou v obci je [[Červený Hrádek (zámek, Sedlčany)|stejnojmenný zámek Červený Hrádek]], který je od roku 1965 chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název= Zámek Červený Hrádek|ID=127620|datum=2016-2-12}}</ref>
 
== Historie ==
[[První písemná zmínka|První zmínka]] o vsi a tvrzi Hrádek pochází z roku [[1285]]. Původně [[poplužní dvůr]] založený ve stejné době jako tvrz se časem rozrostl v osadu zvanou Podhradec, jejíž název byl po roce 1788 změněn na Červený Hrádek. V roce 1400 ves držel Heřman z Říčan a z Hrádku a jeho potomci, v roce 1508 pak Bohuslav Břekovec z Ostromeče. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byla obec připojena k sousedním Sedlčanům.
[[File:Cerveny Hradek 1909.jpg|thumb|left|Červený Hrádek, asi 1909]]
První zmínka o vsi a tvrzi Hrádek pochází z roku [[1285]]. Původně poplužní dvůr založený ve stejné době jako tvrz se časem rozrostl v osadu zvanou Podhradec, jejíž název byl po roce 1788 změněn na Červený Hrádek. V roce 1400 ves držel Heřman z Říčan a z Hrádku a jeho potomci, v roce 1508 pak Bohuslav Břekovec z Ostromeče. Po druhé světové válce byla obec připojena k sousedním Sedlčanům.
 
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se část vsi severně od [[Železniční trať Olbramovice–Sedlčany|železniční trati Olbramovice – Sedlčany]] stala součástí [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku|vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov]] a její obyvatelé se museli [[31. říjen|31. října]] [[1943]] [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|vystěhovat]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Staněk | jméno = Stanislav | autor = | odkaz na autora = | titul = Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sestavitel = | sborník = Sborník vlastivědných prací z Podblanicka | odkaz na sborník = | vydavatel = | místo = Praha | rok vydání = 1973 | isbn = | url = | kapitola = | strany = | jazyk =}}</ref>
Na místě zámku původně stávala opevněná [[Gotika|gotická]] tvrz ze 13. století. Z dochovaných zbytků hráze lze soudit, že při zadržení vody z kolem protékajícího potoka [[Mastník (přítok Vltavy)|Mastníku]] fungovala jako vodní tvrz, včetně padacího mostu.<ref name="Habart">{{Citace monografie
| příjmení = Habart
| jméno = Čeněk
| odkaz na autora = Čeněk Habart
| titul = Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl
| url =
| vydavatel = Alfa Print
| místo = Sedlčany
| rok = 1994
| počet stran = 756
| kapitola =
| strany = 63
| isbn = 80-901734-0-3
| jazyk =
}}</ref> Červeným Hrádkem byla tvrz nazývána od 16. století, snad podle krytiny nebo barvy omítky ozdobené červenými pruhy.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Nusl | jméno = Robert | titul = Červený Hrádek u Sedlčan stát vrátil rodu Mladotů | periodikum = Deník.cz | datum vydání = 2011-6-2 | url = http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/cervenyhradek20110530.html}}</ref> V roce [[1669]] ji zcela zničil rozsáhlý požár. Po něm zůstala poměrně dlouho v rozvalinách a znovu vybudována byla až kolem r. 1711.<ref name="Habart" /> Majitelé se velmi často střídali, od roku [[1837]] stavbu vlastnil rod [[Mladotové ze Solopisk|Mladotů ze Solopisk]].
 
Současná podoba zámku je z let 1844-1894, kdy byl přestavěn v romantickém ([[Historismus (umění)|historizujícím]]) stylu. Po roce 1893 přestavbu řídil pražský stavitel [[Josef Freyn]] kterému asistoval jeho příbuzný, tehdejší student [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|Vídeňské akademie výtvarných umění]] [[Jan Kotěra]]. Po roce 1895 už stavbu vedl Kotěra sám.<ref name="Vlček">{{Citace monografie
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Vlček
| titul = Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2004
| kapitola = heslo Freyn, Josef
| isbn = 80-200-0969-8
| strany =
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šlapeta
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora = Vladimír Šlapeta
| titul = Jan Kotěra : 1871–1923, zakladatel moderní české architektury
| url =
| vydavatel = Obecní dům a KANT
| místo = Praha
| rok = 2001
| vydání =
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 96
| isbn = 80-86217-46-9
| isbn2 = 80-86339-08-4
| jazyk =
}}</ref> Přestavba proběhla z iniciativy barona [[Johann Mladota von Solopisk|Johanna Mladoty von Solopisk]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Červený Hrádek | url = http://mesto-sedlcany.cz/turisticky-servis/tipy-na-vylet/pamatky/cerveny-hradek | datum vydání = | vydavatel = Město Sedlčany | datum přístupu = 2016-02-11 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160216012838/http://mesto-sedlcany.cz/turisticky-servis/tipy-na-vylet/pamatky/cerveny-hradek | datum archivace = 2016-02-16 | nedostupné = ano }}</ref> Exteriér je v [[Novogotika|novogotickém stylu]], zatímco v interiérech převládá inspirace [[Secese|secesí]]. Ze stejné doby pochází i věž s cimbuřím a sedlovou střechou.
 
Podle [[Soupis památek|Soupisu památek]] z roku 1898 zůstaly z původní stavby zachovány pouze následující detaily:
* částečně původní zdivo (obě věže)
* renesanční klepadlo na vratech hlavní brány,
* barokní kovové rameno s odznaky umučení Krista,
* barokní dřevěný reliéf [[Svatý Vít|svatého Vita]] se dvěma lvy. Reliéf pochází ze zrušeného oltáře ve [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Svatovítském chrámu]] v Praze.<ref name="soupis">{{Citace monografie|příjmení = Šittler|jméno = Eduard|příjmení2 = Podlaha|jméno2 = Antonín|titul = Soupis památek historických a uměleckých v království Českém|vydání = |vydavatel = Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění|místo = Praha|rok = 1898|počet stran = 142|strany = 21|isbn = |svazek = 3 Politický okres sedlčanský|kapitola = Hrádek Červený - Zámek|url = http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=3354|odkaz na autora = Eduard Šittler|odkaz na titul = Soupis památek|odkaz na autora2 = Antonín Podlaha}}</ref>
 
Dále je zmiňován cenný mobiliář:
* renesanční skříň s intarsiemi Krista a svatého Pavla,
* rokoková skříň,
* empírový psací stůl,
* barokní a empírové rámy obrazů,
* cínové nádobí z 17. století.<ref name="soupis"/>
 
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se část vsi severně od [[Železniční trať Olbramovice–Sedlčany|železniční trati Olbramovice – Sedlčany]] stala součástí [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku|vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov]] a její obyvatelé se museli [[31. říjen|31. října]] [[1943]] [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|vystěhovat]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Staněk | jméno = Stanislav | autor = | odkaz na autora = | titul = Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sestavitel = | sborník = Sborník vlastivědných prací z Podblanicka | odkaz na sborník = | vydavatel = | místo = Praha | rok vydání = 1973 | isbn = | url = | kapitola = | strany = | jazyk =}}</ref>
 
Členové rodu Mladotů ze Solopisk byli majiteli zámku až do roku [[1948]], kdy jej stát vyvlastnil. Prostory poté využívalo muzeum a archiv. Po roce 1989 byl Mladotům v restituci vrácen zpět, jeho majitelem se stal [[Jan Mladota ze Solopisk]].
 
Zámek je veřejnosti otevřen jen příležitostně, např. v době konání koncertů či svateb. Volně přístupný je pouze zámecký park v [[Anglický park|anglickém stylu]].
 
== Zajímavosti ==
Řádek 124 ⟶ 68:
* [http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekcervenyhradek.html Zámek Červený Hrádek u Sedlčan] (historie zámku a majitelů panství), Stredoceske-zamky.cz
 
[[Kategorie:Zámky v okrese Příbram]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Příbram]]
[[Kategorie:Sedlčany]]
[[Kategorie:Části Sedlčan]]
[[Kategorie:Dílo Jana Kotěry]]
[[Kategorie:Hrady v Benešovské pahorkatině]]
[[Kategorie:Hrady blokového typu]]
[[Kategorie:České a moravské obce vysídlené v letech 1940-1945]]