Ivan Vyhovský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
styl, transliterace, +kat., delink
m Typografie, drobné úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Ivan Vyhovsky''' ( [[Ukrajinština|ukrajinsky]]: Іван Виговський, [[Polština|polsky]]: Iwan Wyhowski / Jan Wyhowski) (po roce 1600, Vyhov u [[Korosteň|Korosteně]] - [[1664]], [[Korsuň-Ševčenkivskyj]]) byl [[Hejtman (vojenství)|hejtmanem]] [[Ukrajina|ukrajinských]] [[Kozáci|kozáků]] během tří let (1657-591657–59) [[Rusko-polská válka (1654–1667)|rusko-polské války (1654 - 16671654–1667)]] . Byl následníkem slavného hejtmana a vůdce povstalců [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]]. Jako hejtman byl známý svojí orientací na [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko]], která vedla k jeho porážce [[Ruské carství|pro-ruskou]] kozáckou frakcí.
 
== Původ a rodina ==
Řádek 17:
Po upevnění moci na Ukrajině se Vyhovsky pokusil dosáhnout přijatelné dohody s Poláky. Povzbuzen svým přítelem šlechticem [[Juri Nemyryč|Jurijem Nemyryčem]] zahájil jednání s polskou vládou, které vyústilo v [[Haďačská smlouva|Haďačskou smlouvu]], podepsanou 16. září 1658. Podle této smlouvy by se Ukrajina jako Ruské velkovévodství stala třetí autonomní součástí [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]]. Byla by tak pod svrchovaností polského krále, ale měla vlastní armádu, soudní systém a státní pokladnu. Navíc, [[pravoslavní]] věřící by měli dostat stejná práva jako [[Katolická církev|katolíci]]. Takto podepsaná smlouva by zajistila kozáckou autonomii a důstojnost v míře, jakou po staletí nepoznali.
 
Haďačská smlouva však nebyla nikdy uvedena v činnost. Po jejím podpisu vtrhla na Ukrajinu ohromná ruská armáda moskevským [[Bojar|bojarem]] [[Aleksej Trubeckoi |Alexejem Trubeckým]], podle některých zdrojů až 150 000 vojáků. Asi 100 000 z nich bylo zaneprázdněno obléháním [[Konotop|Konotopu)]], zbytek pobili Tataři, když se pokoušel pronásledovat Vyhovského kozáky, takže zahynulo asi 20 000–30 000 Rusů. Vyhovsky vedl proti Rusům 60 000 kozáků a na pomoc mu přišlo 40 000 Poláků a [[Krymští Tataři|Tatarů]]. U Konotopu byli Rusové drtivě poraženi. Vyhovsky však nedokázal toto vítězství zúročit, protože ruské posádky v kozáckých městech se i nadále držely a Tataři byli nuceni vrátit se na [[Krym|Krym,]] protože byl napaden nezávislými kozáky. Navíc mezi kozáky znovu vypuklo pro-ruské povstání vedené [[ Ivan Bohun |Ivanem Bohunem]]. V roce 1659 se kvůli druhému povstání proti jeho vládě a nezvládnutelné situaci na Ukrajině Vyhovsky vzdal úřadu hejtmana a odešel do [[Polsko|Polska]] . V roce 1660 byl jmenován [[Kyjevské vojvodství|vojvodou kyjevským]] a tento úřad držel až do své smrti v roce 1664. Kyjev sám byl v této době v držení ruských jednotek, poté, co se vojvodům [[Vasilij Šeremetěv|Vasilovi Šeremetěvovi]] a [[Juri Barjatinsky|Jurijovi Barjatinskému]] podařilo odrazit dva Vyhovského a jeden polský útok na město. <ref>Малов А. В. Русско-польская война 1654—1667 гг — М.: Цейхгауз, 2006. — {{ISBN|5-94038-111-1}}.</ref>
 
Bohužel pro Vyhovského, jeho služba polsko-litevské unii a ochotné vzdání se moci ho neochránila. V roce 1664 ho jiný kozácký hejtman [[Pavlo Teteria |Pavlo Teteria]], který ho považoval za možného rivala, obvinil z velezrady (kvůli usmíření s Ruskem a ruskými stoupenci mezi kozáky) před polskými úřady. Vyhovsky byl proto obviněn ze zrady, zatčen a popraven bez soudu polským velitelem Sebastianem Machowským, čímž se stal další obětí bratrovražedných bojů o moc, které ničily Ukrajinu ve druhé polovině 17. století.