Ivan Vyhovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
styl, transliterace, +kat., delink |
m Typografie, drobné úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Ivan Vyhovsky''' (
== Původ a rodina ==
Řádek 17:
Po upevnění moci na Ukrajině se Vyhovsky pokusil dosáhnout přijatelné dohody s Poláky. Povzbuzen svým přítelem šlechticem [[Juri Nemyryč|Jurijem Nemyryčem]] zahájil jednání s polskou vládou, které vyústilo v [[Haďačská smlouva|Haďačskou smlouvu]], podepsanou 16. září 1658. Podle této smlouvy by se Ukrajina jako Ruské velkovévodství stala třetí autonomní součástí [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]]. Byla by tak pod svrchovaností polského krále, ale měla vlastní armádu, soudní systém a státní pokladnu. Navíc, [[pravoslavní]] věřící by měli dostat stejná práva jako [[Katolická církev|katolíci]]. Takto podepsaná smlouva by zajistila kozáckou autonomii a důstojnost v míře, jakou po staletí nepoznali.
Haďačská smlouva však nebyla nikdy uvedena v činnost. Po jejím podpisu vtrhla na Ukrajinu ohromná ruská armáda
Bohužel pro Vyhovského, jeho služba polsko-litevské unii a ochotné vzdání se moci ho neochránila. V roce 1664 ho jiný kozácký hejtman [[Pavlo Teteria |Pavlo Teteria]], který ho považoval za možného rivala, obvinil z velezrady (kvůli usmíření s Ruskem a ruskými stoupenci mezi kozáky) před polskými úřady. Vyhovsky byl proto obviněn ze zrady, zatčen a popraven bez soudu polským velitelem Sebastianem Machowským, čímž se stal další obětí bratrovražedných bojů o moc, které ničily Ukrajinu ve druhé polovině 17. století.
|