Ivan Vyhovský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie, drobné úpravy
styl, transliterace, +kat., delink
Řádek 1:
{{infoboxInfobox - osoba}}
'''Ivan Vyhovsky''' ( [[Ukrajinština|ukrajinsky]]: Іван Виговський, [[Polština|polsky]]: Iwan Wyhowski / Jan Wyhowski) (datumpo narozeníroce neznámé1600, zemřelVyhov u [[Korosteň|Korosteně]] - [[1664]], [[Korsuň-Ševčenkivskyj]]) byl [[Hejtman (vojenství)|hejtmanem]] [[Ukrajina|ukrajinských]] [[Kozáci|kozáků]] v průběhuběhem tří let (1657–591657-59) [[Rusko-polská válka (1654–1667)|rusko-polské války (1654–16671654 - 1667)]] . Byl následníkem slavného hejtmana a vůdce povstalců [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]]. Jako hejtman byl známý svojí orientací na [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko]], která vedla k jeho porážce [[Ruské carství|pro-ruskou]] kozáckou frakcí.
 
== Původ a rodina ==
Vyhovsky se narodil na rodinném sídle Vyhov, nedaleko [[Korosteň|Korostenu]] v [[Kyjevské vojvodství|Kyjevském vojvodství]] [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]]. Byl synem pravoslavného šlechtice Ostapa Vyhovského, zástupce velitele [[Kyjev|kyjevské]] pevnosti [[Vojevoda|vojvody]] [[ Adam Kisiel |Adama Kisiela]]. JeMožná se také možnost, že byl narozennarodil v jiném rodinném sídle, Hoholivě, ležícím nedaleko [[Poltava|Poltavy]] . Ostap Vyhovsky měl 3 další syny a dceru (všichni byli po pádu Ivana Vyhovského vyhnáni na Sibiř).
 
== Vzdělání ==
Ivan Vyhovsky studoval v Kyjevěsemináři vKyjevského bratrském seminářibratrstva a vynikal v jazycích (především ukrajinštině, polštině, latině a ruštině) a také v [[Kaligrafie|kaligrafii]]. Později byl hlavním finančním podporovatelem semináře.
 
== Vojenská služba ==
[[Soubor:Alex_K_Ivan_Vygovskyi.svg|vpravo|náhled|177x177pixelů| rodinný erb Vyhovských ]]
Během služby v polské armádě byl zajat Chmelnického kozáky v [[ Bitva u Zhovtiho Vody |bitvě u Zhovti Vody]] v květnu 1648. Díky svéhosvému vzdělání a zkušenostem byl propuštěn a stal se generálním tajemníkem neboli kancléřem (''heneralny pysar'') kozáků a jedenjedním z Chmelnického nejbližších poradců.
 
Po smrti Chmelnického byl zvolen hejtmanem. Snažil se najít protiváhu k všudypřítomnému ruskému vlivu na Ukrajině po [[Perejaslavská rada|PereyaslavskéPerejaslavské dohodě]] z roku 1654. Zatímco kozácká elita a církevní úřady podporovaly jeho orientaci na Polsko, obyčejní kozáci zůstali vůči Polákům podezřívaví a nepřátelští, protože jimi bylije dlouho nuceninutili k [[nevolnictví]]. Nakonec část kozáků, vedená [[Jakiv Iakiv Barabash Barabaš|IakivemJakivem BarabashemBarabašem]], navrhla nového hejtmanského kandidáta [[ Martyn Pushkar Puškar|Martyna PushkaraPuškara]], plukovníka [[Poltava|poltavských]] kozáků. Vzpoura proti hejtmanovi sílila a vyvrcholila v červnu 1658, když se Vyhovského loajální kozáci střetli s proruskými kozáky. Vyhovsky zvítězil, PushkarPuškar byl zabit a BarabashBarabaš uprchl (později však byl zajat a popraven). Tento bratrovražedný boj však měl za následek asi 50 000 mrtvých.
[[Soubor:Polish_Lithuanian_Ruthenian_Commonwealth_1658_historical_map.jpg|vlevo|náhled|250x250pixelů| Polsko-litevsko-rusínská unie neboli Společenství tří národů (1658) ]]
Po upevnění moci na Ukrajině se Vyhovsky pokusil dosáhnout přijatelné dohody s Poláky. Povzbuzený svým kamarádem šlechticem [[ Yuri Nemyrych |Jurijem Nemyrychem]], zahájil jednání s polskou vládou, které vyústilo v [[ Hadiachova smlouva |Haďačskou smlouvu]], podepsanou 16. září 1658. Podle této smlouvy by se Ukrajina jako Ruské velkovévodství stala třetí autonomní součástí [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]]. Byla by tak pod svrchovaností polského krále, ale měla vlastní armádu, soudní systém a státní pokladnu. Navíc, [[pravoslavní]] věřící by měli dostat stejná práva jako [[Katolická církev|katolíci]] . Takto podepsaná smlouva by zajistila kozáckou autonomii a důstojnost v míře, jakou po staletí nepoznali.
 
Po upevnění moci na Ukrajině se Vyhovsky pokusil dosáhnout přijatelné dohody s Poláky. PovzbuzenýPovzbuzen svým kamarádempřítelem šlechticem [[Juri Yuri Nemyrych Nemyryč|Jurijem NemyrychemNemyryčem]], zahájil jednání s polskou vládou, které vyústilo v [[ HadiachovaHaďačská smlouva |Haďačskou smlouvu]], podepsanou 16. září 1658. Podle této smlouvy by se Ukrajina jako Ruské velkovévodství stala třetí autonomní součástí [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]]. Byla by tak pod svrchovaností polského krále, ale měla vlastní armádu, soudní systém a státní pokladnu. Navíc, [[pravoslavní]] věřící by měli dostat stejná práva jako [[Katolická církev|katolíci]] . Takto podepsaná smlouva by zajistila kozáckou autonomii a důstojnost v míře, jakou po staletí nepoznali.
Haďačská smlouva však nebyla nikdy uvedena v činnost. Po jejím podpisu ohromná ruská armáda (podle některých zdrojů až 150 000 vojáků; asi 100 000 z nich bylo zaneprázdněno obléháním [[Konotop|Konotopu)]], zbytek masakrovali Tataři, když se snažili pronásledovat Vyhovského kozáky, což mělo za následek až 20 000–30 000 vysoké ztráty mezi Rusy) vedená moskevským [[Bojar|bojarem]] [[ Aleksei Trubetskoi |Alexejem Trubetským]] přišla na Ukrajinu. Vyhovsky vedl proti Rusům 60 000 kozáků a na pomoc mu přišlo 40 000 Poláků a [[Krymští Tataři|Tatarů]]. U Konotopu byli Rusové drtivě poraženi. Vyhovsky však nedokázal toto vítězství zúročit, protože ruské posádky v kozáckých městech se i nadále držely a Tataři byli nuceni vrátit se na [[Krym|Krym,]] protože byl napaden nezávislými kozáky. Navíc mezi kozáky znovu vypuklo pro-ruské povstání vedené [[ Ivan Bohun |Ivanem Bohunem]]. V roce 1659 se kvůli druhému povstání proti jeho vládě a nezvládnutelné situaci na Ukrajině Vyhovsky vzdal úřadu hejtmana a odešel do [[Polsko|Polska]] . V roce 1660 byl jmenován [[Kyjevské vojvodství|vojvodou kyjevským]] a tento úřad držel až do své smrti v roce 1664. Kyjev sám byl v této době v držení ruských jednotek, poté, co se vojvodům [[ Vasily Sheremetev |Vasilovi Šeremetěvovi]] a [[ Yuri Baryatinsky |Jurijovi Baryatinskému]] podařilo odrazit dva Vyhovského a jeden polský útok na město. <ref>Малов А. В. Русско-польская война 1654—1667 гг — М.: Цейхгауз, 2006. — {{ISBN|5-94038-111-1}}.</ref>
 
Haďačská smlouva však nebyla nikdy uvedena v činnost. Po jejím podpisu vtrhla na Ukrajinu ohromná ruská armáda ( moskevským [[Bojar|bojarem]] [[Aleksej Trubeckoi |Alexejem Trubeckým]], podle některých zdrojů až 150 000 vojáků;. asiAsi 100 000 z nich bylo zaneprázdněno obléháním [[Konotop|Konotopu)]], zbytek masakrovalipobili Tataři, když se snažilipokoušel pronásledovat Vyhovského kozáky, cožtakže mělozahynulo za následek ažasi 20 000–30 000 vysoké ztráty mezi Rusy) vedená moskevským [[Bojar|bojarem]] [[ Aleksei Trubetskoi |Alexejem Trubetským]] přišla na UkrajinuRusů. Vyhovsky vedl proti Rusům 60 000 kozáků a na pomoc mu přišlo 40 000 Poláků a [[Krymští Tataři|Tatarů]]. U Konotopu byli Rusové drtivě poraženi. Vyhovsky však nedokázal toto vítězství zúročit, protože ruské posádky v kozáckých městech se i nadále držely a Tataři byli nuceni vrátit se na [[Krym|Krym,]] protože byl napaden nezávislými kozáky. Navíc mezi kozáky znovu vypuklo pro-ruské povstání vedené [[ Ivan Bohun |Ivanem Bohunem]]. V roce 1659 se kvůli druhému povstání proti jeho vládě a nezvládnutelné situaci na Ukrajině Vyhovsky vzdal úřadu hejtmana a odešel do [[Polsko|Polska]] . V roce 1660 byl jmenován [[Kyjevské vojvodství|vojvodou kyjevským]] a tento úřad držel až do své smrti v roce 1664. Kyjev sám byl v této době v držení ruských jednotek, poté, co se vojvodům [[Vasilij Vasily Sheremetev Šeremetěv|Vasilovi Šeremetěvovi]] a [[Juri Yuri Baryatinsky Barjatinsky|Jurijovi BaryatinskémuBarjatinskému]] podařilo odrazit dva Vyhovského a jeden polský útok na město. <ref>Малов А. В. Русско-польская война 1654—1667 гг — М.: Цейхгауз, 2006. — {{ISBN|5-94038-111-1}}.</ref>
Bohužel pro Vyhovského, jeho služba polsko-litevské unii a ochotné vzdání se moci ho neochránila. V roce 1664 ho jiný kozácký hejtman [[ Pavlo Teteria |Pavlo Teteria]], který ho považoval za možného rivala, obvinil z velezrady (kvůli usmíření s Ruskem a ruskými stoupenci mezi kozáky) před polskými úřady. Vyhovsky byl proto obviněn ze zrady, zatčen a popraven bez soudu polským velitelem [[ Sebastian Machowski |Sebastianem Machowským]], čímž se stal další obětí bratrovražedných bojů o moc, které ničily Ukrajinu ve druhé polovině 17. století.
 
Bohužel pro Vyhovského, jeho služba polsko-litevské unii a ochotné vzdání se moci ho neochránila. V roce 1664 ho jiný kozácký hejtman [[ Pavlo Teteria |Pavlo Teteria]], který ho považoval za možného rivala, obvinil z velezrady (kvůli usmíření s Ruskem a ruskými stoupenci mezi kozáky) před polskými úřady. Vyhovsky byl proto obviněn ze zrady, zatčen a popraven bez soudu polským velitelem [[ Sebastian Machowski |Sebastianem Machowským]], čímž se stal další obětí bratrovražedných bojů o moc, které ničily Ukrajinu ve druhé polovině 17. století.
== Reference ==
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Ivan Vyhovsky|887637839}}
* {{Citace monografie
| isbn = 0-8020-5808-6
}} <bdi>{{Citace monografie
| isbn = 0-8020-5808-6
}}</bdi> {{Citace monografie
| isbn = 0-8020-5808-6
}}
* [http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\V\Y\Vyhovsky.htm "Vyhovsky" v Encyklopedii Ukrajiny]
<references />
 
=== Související články ===
* [[Chmelnického povstání]]
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\V\Y\Vyhovsky.htm "Vyhovsky" v Encyklopedii Ukrajiny]
 
[[Kategorie:Politické dějiny Ukrajiny]]
[[Kategorie:Rusko-ukrajinské vztahy]]
[[Kategorie:Kozáci]]
[[Kategorie:Úmrtí 1664]]