Ivan Vyhovský: Porovnání verzí

Po upevnění moci na Ukrajině se Vyhovsky pokusil dosáhnout přijatelné dohody s Poláky. Povzbuzený svým kamarádem šlechticem [[ Yuri Nemyrych |Jurijem Nemyrychem]], zahájil jednání s polskou vládou, které vyústilo v [[ Hadiachova smlouva |Haďačskou smlouvu]], podepsanou 16. září 1658. Podle této smlouvy by se Ukrajina jako Ruské velkovévodství stala třetí autonomní součástí [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]]. Byla by tak pod svrchovaností polského krále, ale měla vlastní armádu, soudní systém a státní pokladnu. Navíc, [[pravoslavní]] věřící by měli dostat stejná práva jako [[Katolická církev|katolíci]] . Takto podepsaná smlouva by zajistila kozáckou autonomii a důstojnost v míře, jakou po staletí nepoznali. ▼

Haďačská smlouva však nebyla nikdy uvedena v činnost. Po jejím podpisu ohromná ruská armáda (podle některých zdrojů až 150 000 vojáků; asi 100 000 z nich bylo zaneprázdněno obléháním [[Konotop|Konotopu)]], zbytek masakrovali Tataři, když se snažili pronásledovat Vyhovského kozáky, což mělo za následek až 20 000–30 000 vysoké ztráty mezi Rusy) vedená moskevským [[Bojar|bojarem]] [[ Aleksei Trubetskoi |Alexejem Trubetským]] přišla na Ukrajinu. Vyhovsky vedl proti Rusům 60 000 kozáků a na pomoc mu přišlo 40 000 Poláků a [[Krymští Tataři|Tatarů]]. U Konotopu byli Rusové drtivě poraženi. Vyhovsky však nedokázal toto vítězství zúročit, protože ruské posádky v kozáckých městech se i nadále držely a Tataři byli nuceni vrátit se na [[Krym|Krym,]] protože byl napaden nezávislými kozáky. Navíc mezi kozáky znovu vypuklo pro-ruské povstání vedené [[ Ivan Bohun |Ivanem Bohunem]]. V roce 1659 se kvůli druhému povstání proti jeho vládě a nezvládnutelné situaci na Ukrajině Vyhovsky vzdal úřadu hejtmana a odešel do [[Polsko|Polska]] . V roce 1660 byl jmenován [[Kyjevské vojvodství|vojvodou kyjevským]] a tento úřad držel až do své smrti v roce 1664. Kyjev sám byl v této době v držení ruských jednotek, poté, co se vojvodům [[ Vasily Sheremetev |Vasilovi Šeremetěvovi]] a [[ Yuri Baryatinsky |Jurijovi Baryatinskému]] podařilo odrazit dva Vyhovského a jeden polský útok na město. <ref>Малов А. В. Русско-польская война 1654—1667 гг — М.: Цейхгауз, 2006. — {{ISBN|5-94038-111-1}}.</ref> ▼

Bohužel pro Vyhovského, jeho služba polsko-litevské unii a ochotné vzdání se moci ho neochránila. V roce 1664 ho jiný kozácký hejtman [[ Pavlo Teteria |Pavlo Teteria]], který ho považoval za možného rivala, obvinil z velezrady (kvůli usmíření s Ruskem a ruskými stoupenci mezi kozáky) před polskými úřady. Vyhovsky byl proto obviněn ze zrady, zatčen a popraven bez soudu polským velitelem [[ Sebastian Machowski |Sebastianem Machowským]], čímž se stal další obětí bratrovražedných bojů o moc, které ničily Ukrajinu ve druhé polovině 17. století. ▼

== Reference ==▼

* [http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\V\Y\Vyhovsky.htm "Vyhovsky" v Encyklopedii Ukrajiny] ▼