|
O ustavení lidové lovecké společnosti rozhodoval příslušný okresní národní výbor na doporučení [[Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotného svazu českých zemědělců]]. [[Lidová lovecká společnost]] musela být složena tak, aby jednu polovinu tvořili zemědělci s nejvýše 20 ha orné půdy, druhou polovinu zaměstnanci státních lesů a statků, dělníci, zaměstnanci, drobní živnostníci a „''myslivci lidově demokratických vrstev''“. Myslivost se tak stala účinným agitačním prostředkem při získávání voličů a sympatizantů KSČ, ovládající rezort ministerstva zemědělství.
{{Citát v rámečku|'''Ustavení myslivecké komise při okresním sdružení JSČZ ve Znojmě. '''
:Dne 20. srpna t. r. sešla se k prvnímu zasedání okresní myslivecká komise při [[Jednotný svaz českých zemědělců|JSČZ]], složená ze zástupců myslivců: JSČZ 3, ONV 2 a OMS 2. Komise zvolila ze svého středu předsedu, jímž je p. Bohumil Petrželka, rolník z [[Plaveč (okres Znojmo)|Plavče]]. Současně se usnesla cestou tisku vyzvati všechny zájemce z řad myslivců politického okresu znojemského, aby podali nejpozději do 7. září t. r. na adresu okresního sdružení JSČZ ve Znojmě, Lidická č. 4, písemné přihlášky o vstup do lidových loveckých společností honebních revírů podniku státní lesy a statky.
:Okresní myslivecká komise má na programu podle výnosu ministerstva zemědělství ze dne 17. května 1946 č. 61254/VI-46 utvořiti ve zdejším okrese 12 lidových loveckých společností, které propachtují honitbu státních lesů a statků, honební revíry: [[Podmolí]], [[Čížov (Horní Břečkov)|Čížov]], [[Jazovice]], [[Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] II ([[Podhradí nad Dyjí|Frejštejn]]), [[Bítov (okres Znojmo)|Bítov]], [[Plaveč (okres Znojmo)|Plaveč]], [[České Křídlovice]], [[Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovany n. Jev.]], [[Lechovice]], [[Šumná (okres Znojmo)|Šumvald-obora]], [[Štítary]] a [[Vranov nad Dyjí]].
:Pro informaci se uvádí, že přednostní právo ke vstupu do lidových loveckých společností mají zemědělci-myslivci s výměrou do 20 ha orné půdy. Všeobecným zájmem všech je, aby do lidových loveckých společností vstoupili myslivci ze všech vrstev občanstva. Podmínkou vstupu do lidových loveckých společností je držení nejméně jednoročního honebního lístku a myslivecká spolehlivost.|Týdeník pro pohraničí, okresní vedení KSČ, 31.08.1946<ref>''Týdeník pro pohraničí''. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 31.08.1946, s. [4].</ref>}}
Nový zákon o myslivosti (č. 225/1947 Sb.) nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1948. Uspořádáni honebních poměrů podle dosud platného práva (vládní nařízeni č. 127 a 128 z 31. března 1941) bylo zrušeno. Právo myslivosti mělo podle ministerstva zemědělství odpovídat zásadám [[Lidová demokracie|lidové demokratické]] republiky a tudíž tzv. „''zlidověno a dáno do rukou zemědělců, lesních zaměstnanců a ostatních vrstev pracujícího lidu''”.<ref>{{Citace elektronického periodika
|
