Jan Jiří Krnovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - odkaz na jinou wiki |
typo, es, změna {{u}} |
||
Řádek 1:
{{upravit|-archaický styl,
{{Infobox - osoba}}
Řádek 5:
== Život ==
Narodil se jako druhorozený syn [[Braniborské markrabství|braniborského markraběte]] [[Jáchym Fridrich Braniborský|Jáchyma Fridricha]] a jeho první ženy Kateřiny Hohenzollernové, který mu v roce [[1607]] odevzdal [[Krnov]], [[Bytom]] a [[Bohumín]]. Jan Jiří poté začal Krnovanům vnucovat [[Kalvinismus]], a když měšťané odpírali, poslal na ně svých 150 žoldnéřů jako výstrahu. Později, když roku [[1609]] [[Rudolf II.]] vydal Majestát na svobodu víry
Když roku [[1618]] vypuklo stavovské povstání, účastnil se jej Jan Jiří jako vůdce slezských sborů proti císaři. Za to byl [[22. leden|22. ledna]] [[1621]] dán do říšské klatby spolu s [[Fridrich Falcký|Fridrichem Falckým]], [[Kristián I. Anhaltský|Kristiánem Anhaltským]] a [[Jiří Fridrich Hohenlohe|Jiřím Fridrichem Hohenlohe]]. Spolu s tím byl prohlášen za zbaveného svých zemí; on však jako plnomocný komisař vypuzeného krále Fridricha, v čele nemalého vojska, opanoval hořejší Slezsko, hrozil i Moravě a Čechám a pak odtáhl do [[Uhersko|Uher]] ke [[Gabriel Betlen|Gabrielu Betlenovi]], s nímž napadal Moravu. Po mikulovském míru [[Albrecht z Valdštejna]] s císařskými a pan Posenhausen se Sasy roku [[1622]] vypudili jeho posádky ze Slezska, a markrabě zemřel v Levoči 12. března 1624 jako bezzemek. Vévodství krnovské dal císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] [[15. březen|15. března]] [[1622]] jako dědičné léno opavskému vévodovi [[Karel I. z Lichtenštejna|Karlovi z Lichtenštejna]].
Řádek 17:
== Reference ==
{{Ottův slovník naučný|heslo=Krnov, město v rakouském Slezsku|autor= JVva}}<references />
{{P-start}}
Řádek 28 ⟶ 27:
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Krnovský, Jan Jiří}}
[[Kategorie:Krnovská knížata]]
[[Kategorie:Hohenzollernové]]
| |||