Wikipedie

Poděbrady: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 37.48.41.39 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
značka: rychlé vrácení zpět
upd.
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=lázeňském městu|druhý=zámku|rozlišovač=zámek}}
{{Infobox - česká obec
| název = Poděbrady
| obrázek = Podebradsky zamek (01).jpg
| popisek = Zámek Poděbrady
| znak = Znak města Poděbrady.gif
| vlajka = Flag of Podebrady.svg
| status = město
| nuts5 = 537683
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| nuts3 = CZ020
| okres = Nymburk
| nuts4 = CZ0208
| obec s rozšířenou působností = Poděbrady
| pověřená obec = Poděbrady
| země = [[Čechy]]
| výměra = 33,70
| nadmořská výška = 185
| psč = 290 01
| počet zsj = 16
| počet částí = 9
| počet katastrálních území = 5
| adresa = Městský&nbsp;úřad&nbsp;Poděbrady<br />Jiřího náměstí 20/1<br />290 31 Poděbrady
| web = http://www.mesto-podebrady.cz
| úřední web = http://www.mesto-podebrady.cz
| email = meu@mesto-podebrady.cz
| starosta = Jaroslav Červinka
| starosta aktuální k = 2018
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=08 |lat_sec=32.71 |lon_deg=15 |lon_min=07 |lon_sec=7.72 |float=center}}
}}
'''Poděbrady''' ([[Němčina|německy]] ''Podiebrad'') jsou [[Lázně|lázeňské]] [[město]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] v &nbsp;[[Okres Nymburk|okrese Nymburk]]. Město se nachází v úrodné &nbsp;[[Polabí|polabskéPolabské nížině]] na řece [[Labe|Labi]], necelých 50 km východně od [[Praha|Prahy]] u&nbsp;[[dálnice D11]]. Leží v &nbsp;nadmořské výšce 184–190 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Výměra katastru města je 33,70 &nbsp;km²<sup>2</sup>.
 
V &nbsp;místě dnešního města bylo nalezeno osídlení už z &nbsp;doby mladého paleolitu. Král [[Přemysl Otakar II.]] zde v &nbsp;letech 1262–1268 zbudoval kamenný [[hrad]], postupně přebudovaný v &nbsp;dnešní [[Poděbrady (zámek)|poděbradský zámek]]. K &nbsp;velkému rozkvětu poděbradského panství došlo za [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z &nbsp;Kunštátu]]. Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král [[Jiří z Poděbrad]]. Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili na město. V &nbsp;letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou, poté ho koupil vídeňský bankéř [[Jiří Sina]]. V &nbsp;roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán [[Poděbradka|minerální pramen]] a v &nbsp;následujících desetiletích se z &nbsp;města staly [[Lázně Poděbrady|známé lázně]], specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí.
 
Zdejší [[městská památková zóna]], vyhlášená v&nbsp;roce 1992,<ref name="turiref20">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Davidová
| jméno = Kateřina
Řádek 47:
=== Archeologické nálezy ===
{| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em"
!Místo !! Typ lokality<ref name="PN: urbanref1">{{Citace />periodika
| příjmení = Karbulková
| jméno = Jitka
| titul = Strategické a akční plánování ve městě Poděbrady: Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura
| periodikum = Poděbradské noviny
| rok = 2008
| měsíc = 9
| ročník = 17
| číslo = 18
| strany = 11
| url =
| issn =
}}</ref>
|-
|Na Vinici || sídliště z mladší doby kamenné
Řádek 66 ⟶ 78:
|}
 
Příhodná poloha dnešního města na návrší nad řekou byla využívána už zemědělci v&nbsp;[[Mladý paleolit|mladém paleolitu]]. Významné bylo i&nbsp;osídlení [[Doba bronzová|doby bronzové]], sídelní a&nbsp;hrobové nálezy patří kulturám [[Mohylová kultura|mohylové]] a&nbsp;[[Lužická popelnicová pole|lužické]]. V&nbsp;prostoru dnešní Husovy ulice byly nalezeny pozůstatky osídlení z &nbsp;konce starší doby železné. Významné jsou i&nbsp;části sídel a&nbsp;vrstvy z&nbsp;doby [[Laténská kultura|laténské]] a&nbsp;především pozůstatky rozsáhlého sídliště ze starší i&nbsp;mladší [[Doba římská na území Česka|doby římské]], nalezené na dnešním [[Jiřího náměstí (Poděbrady)|Jiřího náměstí]]. Došlo také k&nbsp;četným nálezům římských mincí.<ref name="pol. muzeumref21">{{Citace elektronické monografie
| titul = Stručný přehled dosavadních archeologických výzkumů na okrese Nymburk
| url = http://pm.4ip.cz/?L=1&ID=50
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-08-07
| vydavatel = Polabské muzeum
Řádek 76 ⟶ 88:
| datum archivace = 2014-07-08
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
=== Středověk ===
[[Soubor:Poděbrady v 17 století.gif|náhled|vlevo|Nejstarší vyobrazení Poděbrad je na této vedutě švýcarského rytce [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]] z &nbsp;roku 1650. Ta obsahuje některé nepřesnosti – například na jižní straně zámku nebyla holá zeď, nýbrž stavba a taktéž kopcovité okolí města a návrší v &nbsp;popředí je smyšlené.]]
 
V &nbsp;místě dnešních Poděbrad vedla v&nbsp;raném středověku důležitá obchodní trasa, tzv. „Kladská cesta“, která měla vliv na zdejší osídlení. V &nbsp;okolí dnešního města pak bylo několik dalších významných sídel, například [[hrad Oldříš]], [[Sadská]] či slavníkovská [[Libice nad Cidlinou|Libice]].<ref name="promeny11">{{Citace monografie
| příjmení = Šmilauerová
| jméno = Eva
Řádek 89 ⟶ 101:
| rok = 2001
| isbn = 80-86197-30-1
| strany = 24611
| jazyk = česky
}}[Dále Šmilauerová (2001)]</ref> [[Kladské hrabství|Kladská]] cesta, vedoucí od Prahy a Sadské směrem k&nbsp;[[Hradec Králové|Hradci Králové]] a&nbsp;pokračující až do [[Slezsko|Slezska]] a&nbsp;dnešního [[Polsko|Polska]], zdejším brodem (v &nbsp;prostoru mezi dnešní ulicí Na Vinici a mostem) překračovala řeku Labe. Poblíž tohoto brodu stávalo [[hradiště]].<ref name="promeny12"> Šmilauerová (2001), s. 12.</ref> Další raně středověké slovanské osídlení se pak nacházelo přibližně 2&nbsp;km jihovýchodně od dnešního centra, v&nbsp;místě dnešní [[Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady)|radiostanice]].<ref name="pruvodce7">{{Citace monografie
| příjmení = Hrabětová
| jméno = Jana
Řádek 104 ⟶ 116:
}}[Dále Hrabětová (1999)]</ref> Název města je dnes spojován s&nbsp;polohou dřívějšího osídlení „pode brody“, není ale známo, ke kterému konkrétnímu sídlu se vztahovalo.
 
Někdy na přelomu 12. a 13. století vzniklo nové šlechtické sídlo Poděbrady, o &nbsp;kterém je první písemná zmínka z &nbsp;roku 1223 a je zde zmiňován Hroznata z &nbsp;Poděbrad.<ref name="promeny12" /> Po smrti Hroznatova syna Viléma z &nbsp;Poděbrad roku 1262 sídlo získal jako [[odúmrť]] český král [[Přemysl Otakar II.]] a&nbsp;v&nbsp;letech 1262–1268 nechal na opukovém návrší nad řekou postavit kamenný vodní [[hrad]] – dnešní [[Poděbrady (zámek)|Zámek Poděbrady]].<ref name="pruvodce8">Hrabětová (1999), s. 8.</ref><ref>Šmilauerová (2001) uvádí, že není jasné, jak sídlo poděbradských pánů vlastně vypadalo. Přemysl Otakar &nbsp;I. mohl od předchozích majitelů získat dvorec, ale možná již románský hrad, který mohl být následně pouze přestavěn.</ref> Původní osada poté postupně zanikla, protože lidé přesídlili do blízkosti hradu. V &nbsp;Otakarově době byl při původním vchodu do hradu na jeho východní straně vystavěn gotický [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení svatého Kříže]] a právě v &nbsp;jeho okolí vznikla nová ves, písemně poprvé jmenovaná roku 1345.<ref name="promeny17"> Šmilauerová (2001), s. 17.</ref> Přemysl Otakar &nbsp;II. i &nbsp;jeho syn [[Václav II.]] si Poděbrady oblíbili a často zde pobývali.
 
[[Soubor:George of Poděbrady Sq monument.jpg|náhled|[[Pomník Jiřího z Poděbrad]] na náměstí v Poděbradech. Vlevo je budova [[Občanská záložna (Poděbrady)|občanské Záložny]]]]
 
Za krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] panství ztratilo na svém významu a bylo několikrát zastaveno, z &nbsp;toho naposledy Hynku z &nbsp;Lichtenburka, který ho získal v &nbsp;[[Manská soustava|manství]]. Po jeho smrti ho získala Hynkova dcera Eliška, manželka [[Boček z Kunštátu a Poděbrad|Bočka z &nbsp;Kunštátu]].<ref name="pruvodce8" /> Největšího rozkvětu dosáhlo panství právě za pánů [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|z &nbsp;Kunštátu a Poděbrad]], kteří tu vládli v&nbsp;letech 1347–1495. Například přebudovali hrad (ten pak odolal třem obléháním v &nbsp;letech 1402, 1420 a&nbsp;1426) a na jeho západní straně založili nové městečko s &nbsp;velkým náměstím, které zůstalo centrem Poděbrad dodnes.<ref name="promeny19">Šmilauerová (2001), s. 19.</ref> Městečko sspolečně s&nbsp;hradem chránilo nově zbudované opevnění<ref>Šmilauerová (2001: 33) uvádí, že o &nbsp;hradbách, jejich trase a podobě máme jen velice kusé informace. Jistým jejich dokladem je dnešní název ulice Na Valech. Předpokládá, že ho tvořil příkop, hliněné valy s &nbsp;dřevěnými roubenými hradbami a trojice bran (Pražská, Nymburská a Kostelní či Hradecká). V &nbsp;polovině 17. století už opevnění neexistovalo, brány vydržely déle. Příkop byl zasypán až po roce 1838.</ref> se třemi branami, které ale nezahrnovalo Nymburské a Kostelní předměstí – kostel se tak ocitl mimo opevnění.<ref name="promeny29">Šmilauerová (2001), s. 29.</ref> Nechali také vybudovat [[Sánský kanál]] a&nbsp;základ [[Poděbradská rybniční soustava|poděbradské rybniční soustavy]] (až do 18. století zde byla jedna z &nbsp;nejvýznamnějších [[Rybníkářství|rybníkářských]] oblastí). Založili také řadu vesnic a dvorů – dnešní okolní Lhoty, Zboží a Nové Vsi.<ref name="pruvodce9">Hrabětová (1999), s. 9.</ref> Z &nbsp;tohoto rodu pocházel i&nbsp;slavný „husitský král“ [[Jiří z Poděbrad]], jenž byl korunován v&nbsp;roce [[1458]]. Král Jiří z &nbsp;poděbradského panství postupně vybudoval druhé největší dominium v &nbsp;zemi, hned za [[Rožmberkové|Rožmberky]].<ref name="promeny23">Šmilauerová (2001), s. 23.</ref> Jiřího synové Poděbrady roku [[1472]] povýšili na město a udělili jim četná práva a&nbsp;městský znak.<ref name="pruvodce11">Hrabětová (1999), s. 11.</ref> Po smrti krále Jiřího spravoval panství jeho syn [[Hynek z Poděbrad]], který o &nbsp;něj byl roku 1495{{Fakt/dne|20170629204840|}} podvodně připraven ve prospěch [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]].<ref name="promeny39">Šmilauerová (2001), s. 39.</ref>
 
=== V majetku královské komory ===
[[Soubor:Podebrady namesti Smrkovsky 2.jpg|náhled|vlevo|Jižní strana [[Jiřího náměstí (Poděbrady)|poděbradského náměstí]] se [[Poděbrady (zámek)|zámkem]] v &nbsp;pozadí koncem 18. století. Zámek je již barokně přestavěn]]
 
V &nbsp;letech [[1495]]–[[1839]] bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou (s &nbsp;výjimkou období, kdy bylo panství zastaveno).<ref name="pruvodce12">Hrabětová (1999), s. 12.</ref> Pro [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] se poděbradské panství stalo oblíbeným loveckým revírem a jeho přízeň mu přinesla novou prosperitu.<ref name="promeny49">Šmilauerová (2001), s. 49.</ref> Proto zde také roku 1538 založil oboru pro chov [[Daněk evropský|daňků]], bažantnici<ref name="promeny82">Šmilauerová (2001), s. 82.</ref> a&nbsp;zdejší hrad nechal přestavět za vedení italských stavitelů na [[Renesance|renesanční]] zámek (přestavba probíhala v &nbsp;letech 1548–1582 a byla dokončena až za Rudolfa II.).<ref name="pruvodce12" />
 
Podobně jako pro mnoho dalších měst, utrpěly Poděbrady značné škody za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Město bylo vypleněno už několik dní po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], několikrát ho obsadila švédská a saská vojska, ovšem velkou zátěží pro jeho obyvatele byl i &nbsp;pobyt vojsk císařských. V &nbsp;této době byla zničena většina dosavadních písemností o &nbsp;historii města.<ref name="promeny90">Šmilauerová (2001), s. 90.</ref> Navíc velký požár z&nbsp;roku [[1681]] město kompletně zničil, včetně obou předměstí (zámek nevyhořel),<ref name="promeny100">Šmilauerová (2001), s. 100.</ref> přičemž nové domy už byly stavěny z &nbsp;kamene a cihel (ničivých požárů však bylo v &nbsp;historii města více – například v &nbsp;letech 1453 a 1832).<ref name="promeny102">Šmilauerová (2001), s. 102.</ref> Až do poloviny 18.&nbsp;století pak město, zejména vinou ohromného zatížení daněmi<ref name="promeny130">Šmilauerová (2001), s. 130.</ref> a úpadku obchodu a řemesel, stagnovalo a&nbsp;dostávalo postupně zemědělský charakter, který si udrželo až do poloviny 19. století.<ref name="promeny138">Šmilauerová (2001), s. 138.</ref>
 
O&nbsp;zámek projevila zájem císařovna [[Marie Terezie]], která ho nechala v&nbsp;letech [[1754]]–[[1756]] [[Baroko|barokně]] přestavět a&nbsp;několikrát zde i&nbsp;pobývala.<ref name="pruvodce13">Hrabětová (1999), s. 13.</ref>
 
Počátkem 19. století se město stalo důležitou křižovatkou císařských silnic. V &nbsp;roce [[1812]] se začalo v &nbsp;Poděbradech s &nbsp;pravidelným sbíráním dopisů pro dopravu [[Pošta|poštou]]. Poštovní úřad v&nbsp;Poděbradech vznikl však až v &nbsp;letech 1832–1833.<ref>Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06.</ref> [[Telegrafie|Telegraf]] byl zavedena po roce 1850. První místní telefony byly instalovány v &nbsp;roce 1900 a o &nbsp;dva roky později i &nbsp;linky meziměstské.
 
=== Poslední vlastníci panství ===
[[Soubor:Podebradsky zamek 1865.jpg|náhled|Nejstarší známá fotografie poděbradského zámku, pořízená přibližně v roce 1865]]
 
V&nbsp;roce [[1839]] koupil poděbradské panství vídeňský bankéř baron [[Jiří Sina]]. Natrvalo se zde usídlila až jeho vnučka Chariclea[[Charicléa Hohenlohe|Charicléa Ypsilanti]] s&nbsp;chotěm bavorským knížetem [[Arnošt Filip Hohenlohe|Arnoštem Filipem Hohenlohe z&nbsp;Schillingfürstu]], kteří byli posledními vlastníky panství (vlastnili ho v&nbsp;letech [[1885]]–[[1912]]). Ve&nbsp;druhé polovině [[19. století]] byla přes město postavena železnice a&nbsp;vzniklo tu i&nbsp;několik průmyslových podniků (městu však i &nbsp;nadále dominovalo zemědělství). Počet obyvatel rostl a&nbsp;přibývaly i&nbsp;nové čtvrti.
 
Důležitým mezníkem v&nbsp;historii města byl zejména objev uhličité minerální vody, zvané [[Poděbradka]], při vrtání studny na nádvoří zámku v&nbsp;roce 1905. Místo vrtání s&nbsp;pomocí proutku nalezl německý hrabě [[Karel Bülow z Bothkampu]]. Z&nbsp;hloubky 96,7&nbsp;m pak vytryskl silný pramen kalné železité vody, označovaný dnes jako Bülowův pramen.<ref name="pruvodce14">Hrabětová (1999), s. 14.</ref>
Řádek 130 ⟶ 142:
=== Poděbrady po objevení pramenů minerálky ===
[[Soubor:Secesni vily Podebrady.jpg|náhled|vlevo|Secesní vily ve Studentské ulici jsou ukázkou nových čtvrtí, založených po objevení pramenů minerálky]]
[[Soubor:Kolonáda prof. Libenského s kioskem 4.JPG|náhled|vlevo|Socha Lédy s &nbsp;labutí v &nbsp;lázeňském parku]]
 
Objevení minerálních vod město změnilo k &nbsp;nepoznání. V&nbsp;roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a&nbsp;Charicléa) a&nbsp;v&nbsp;roce 1908 byly založeny [[Lázně Poděbrady|poděbradské lázně]], které měly velký vliv na další rozvoj města.<ref>Prvním lázeňským objektem v&nbsp;Poděbradech ovšem byly železité lázně na Zálabí, v &nbsp;blízkosti [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)|havířského kostelíčka]]. Byly otevřeny v&nbsp;roce 1722, ale přestože v &nbsp;roce 1832 zde byl vystavěn zděný lázeňský dům, lázně zůstaly malé a&nbsp;v&nbsp;roce 1938 zanikly. (Šmilauerová 2001: 193)</ref>
 
Už 5. června 1908 vysvětil královéhradecký biskup Doubrava budovu Knížecích lázní, založených knížetem Hohenlohe. V&nbsp;červnu 1910 Knížecí lázně odkoupilo město a&nbsp;dalo navrtat další prameny, takže počátkem 20.&nbsp;let tu bylo 12 zřídel a v &nbsp;roce 1930 již 16. Nový ráz města určil zejména architekt a urbanista [[František Janda (architekt)|František Janda]], který před válkou vytvořil koncepci rozvoje lázeňského středu v &nbsp;tehdejším [[Secese|secesním slohu]].<ref name="pruvodce16">Hrabětová (1999), s. 16.</ref> V&nbsp;roce 1919 lázně od města převzala nově vzniklá akciová společnost.
 
Za první republiky se Poděbrady změnily ve významné lázně, které se zásluhou pražského kardiologa profesora dr. [[Václav Libenský|Václava Libenského]], specializovaly na léčbu nemocí srdce a&nbsp;oběhového ústrojí. František Janda v&nbsp;roce 1924 vypracoval urbanistický plán dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až k železnici (dříve cca 1&nbsp;km od centra) a založil lázeňský park. Ve městě vznikla řada veřejných budov a počet jeho obyvatel se od počátku století zdvojnásobil.<ref name="pruvodce16" />
Řádek 141 ⟶ 153:
{| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;"
|-
! colspan="3" bgcolor="#99AACC" align="center"| '''Volby 2018<ref name="ref2">{{Citace elektronické monografie
| vydavateltitul = Volby.cz
| url=https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=2108&xobec=537683&xstat=0&xvyber=0}}</ref>
| datum vydání =
|-
| datum přístupu =
| vydavatel = Volby.cz
| jazyk = česky
}}</ref>
|-
| align="center" | '''Strana''' || '''Počet hlasů''' || '''Počet mandátů'''
|-
Řádek 166 ⟶ 183:
|}
 
Poděbrady jsou [[Obec s rozšířenou působností|obcí s&nbsp;rozšířenou působností]]. Správní obvod Poděbrad zahrnuje 35&nbsp;obcí, které spravuje společně s&nbsp;[[Městec Králové|Městcem Králové]]. Pod Poděbrady spadá 18&nbsp;obcí. Jsou to: [[Choťánky]], [[Kolaje]], [[Kouty (okres Nymburk)|Kouty]], [[Křečkov]], [[Libice nad Cidlinou]], [[Odřepsy]], [[Okřínek]], [[Opolany]], [[Oseček]], [[Pátek (okres Nymburk)|Pátek]], [[Písková Lhota (okres Nymburk)|Písková Lhota]], Poděbrady, [[Sány]], [[Senice]], [[Sokoleč]], [[Úmyslovice]], [[Vlkov pod Oškobrhem]], [[Vrbová Lhota]].<ref name="ref18">{{Citace elektronické monografie
| titul = 2119 - SO ORP Poděbrady
| url = https://www.czso.cz/csu/xs/2119_so_orp_podebrady
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-05
| vydavatel = Český statistický úřad
| jazyk = cs
}}</ref>
 
=== Vedení města ===
Vedení města v &nbsp;současnosti (2019) tvoří starosta a dva místostarostové. Zastupitelstvo města se skládá z&nbsp;21&nbsp;členů.<ref name="ref3">{{Citace elektronické monografie
| vydavateltitul = Zastupitelstvo města
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=12349&id_u=50&p1=1185
| datum vydání =
Řádek 176 ⟶ 200:
| vydavatel = Město Poděbrady
| jazyk = cs
}}</ref> Radu města tvoří 7&nbsp;zastupitelů.<ref name="ref4">{{Citace elektronické monografie
| vydavateltitul = Rada města
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/radni%2Dmesta/os-1081/p1=1179
| datum vydání =
Řádek 185 ⟶ 209:
}}</ref>
 
V&nbsp;posledních volbách do zastupitelstev obcí v &nbsp;říjnu 2018 zvítězila Volba pro Poděbrady se&nbsp;7&nbsp;mandáty, druhé bylo uskupení Naše Poděbrady s&nbsp;5&nbsp;mandáty a&nbsp;třetí [[Starostové a nezávislí|STAN]] s &nbsp;podporou [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] se&nbsp;3&nbsp;mandáty. Starostou byl zvolen Jaroslav Červinka, který kandidoval za [[Starostové a nezávislí|STAN]], 1. místostarostou se stal Mgr. Roman Schulz z &nbsp;[[Občanská demokratická strana|ODS]] a 2. místostarostou Ing. Miroslav Holas z &nbsp;uskupení Naše Poděbrady.<ref name="ref5">{{Citace elektronické monografie
| vydavateltitul = Vedení města
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/vedeni-mesta/os-54/p1=1116
| datum vydání =
Řádek 197 ⟶ 221:
[[Soubor:Znak města Poděbrady.gif|náhled|upright|Znak města]]
 
Svůj znak město získalo v &nbsp;roce 1472 od synů krále Jiřího z &nbsp;Poděbrad. Jeho popis zní takto: Ve zlatém štítě stříbrná kvádrovaná hradební zeď, vrcholící cimbuřím o &nbsp;devíti červeně krytých stínkách. Uprostřed zdi otevřená brána s &nbsp;černým otvorem, zlatými vraty a vytaženou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými hroty. Za zdí uprostřed vystupuje stříbrná okrouhlá věž se dvěma podlouhlými okny nad sebou, římsou uprostřed, na vrcholu pak s &nbsp;cimbuřím o &nbsp;čtyřech stínkách a špičatou červenou střechou s &nbsp;makovicí. Za věží, jakoby na hradbě stojící, černo-červeně polcená orlice se zlatou zbrojí, červeným jazykem a stříbrným půlměsícem přes prsa a křídla. Na zdi nad branou visí stříbrný štítek se třemi černými pruhy v &nbsp;horní polovici. Štítek je znakem pánů z &nbsp;Kunštátu, tj. Jiřího z &nbsp;Poděbrad, orlice pak jeho potomků, knížat z &nbsp;Münsterberka.
 
Městská vlajka byla schválena výnosem Ministerstva vnitra č. B-8117-25/11-47-II/3 ze dne 20. 8. 1948. Poměr stran je 2:3, barevné pruhy (bílý, červený a žlutý) jsou stejně široké.<ref name="Symboly městaref6">{{Citace elektronické monografie
| titul = Symboly města
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/symboly-mesta/d-1054
Řádek 209 ⟶ 233:
 
=== Územněsprávní začlenění ===
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V &nbsp;chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v&nbsp;roce, kdy ke změně došlo:
* 1850 země česká, kraj Jičín, politický i &nbsp;soudní okres Poděbrady<ref name="ref7">[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/{{Citace Správníelektronické uspořádání Předlitavska 1850–1918]</ref>monografie
| titul = Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
| url = https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/
| datum vydání = 2008
| datum přístupu =
| vydavatel = Správní uspořádání 1850 - 1918
| jazyk = cs
}}</ref>
* 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
* 1868 země česká, politický i &nbsp;soudní okres Poděbrady
* 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i &nbsp;soudní okres Poděbrady<ref name="ref8">[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html{{Citace elektronické monografie
| titul = Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren]</ref>
| url = http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html
* 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady<ref>Nařízení ministra vnitra č.&nbsp;185/1942&nbsp;Sb.</ref>
| datum vydání =
* 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č.&nbsp;121/1945&nbsp;Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }}</ref>
| datum přístupu =
* 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č.&nbsp;3/1949&nbsp;Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }}</ref>
| vydavatel =
| jazyk =
}}</ref>
* 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady<ref name="ref9">Nařízení ministra vnitra č.&nbsp;185/1942&nbsp;Sb.</ref>
* 1945 země česká, správní i&nbsp;soudní okres Poděbrady<ref name="ref10">{{Citace elektronického periodika
| titul= Dekret presidenta republiky č.&nbsp;121/1945&nbsp;Sb.
| url= http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf
| datum přístupu= 2011-09-28
| url archivu= https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf
| datum archivace= 2011-09-28
| nedostupné= ano
}}</ref>
* 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady<ref name="ref19">{{Citace elektronického periodika
| titul= Vládní nařízení č.&nbsp;3/1949&nbsp;Sb.
| url= http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf
| datum přístupu= 22-05-2011
| url archivu= https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf
| datum archivace= 2011-05-22
| nedostupné= ano
}}</ref>
* 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
* 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s &nbsp;rozšířenou působností Poděbrady
 
== Rok 1932 ==
Řádek 234 ⟶ 286:
[[Soubor:Podebrady a okoli, I. mapovani.JPG|náhled|Poděbrady a jejich širší okolí na mapě z druhé poloviny 18. století. V pravém horním rohu je zaniklý obří rybník Blato]]
 
Město leží v&nbsp;rovinaté krajině [[Polabí|polabské nížiny]], která je málo zalesněná a&nbsp;intenzivně zemědělsky užívaná. Město se rozkládá na obou březích řeky [[Labe]] a&nbsp;to v&nbsp;nadmořské výšce 184–190 m n. m. V&nbsp;okolí města se nacházejí pouze tři kopce, kterými jsou [[Oškobrh]] (285 &nbsp;m &nbsp;n. &nbsp;m.), [[Chotuc]] (254 &nbsp;m &nbsp;n. &nbsp;m.) a&nbsp;kopec Sadský (213 &nbsp;m &nbsp;n. &nbsp;m.). Za zdymadlem se nachází slepé rameno Labe zvané Skupice (pozůstatek toku Labe před regulací) a&nbsp;dále směrem na [[Libice nad Cidlinou|Libici nad Cidlinou]] je národní přírodní rezervace [[Libický luh]], jež je pozůstatkem [[Lužní les|lužných lesů]], které byly v&nbsp;minulosti v&nbsp;celé oblasti. Větší lesní celky se nacházejí právě především mezi Libicí nad Cidlinou a&nbsp;[[Velký Osek|Velkým Osekem]]. Menší lesy pak leží především podél řeky Labe, například les Bor, nacházející se jižně od města.
 
Polabí má poměrně teplé podnebí. Průměrná roční teplota je zde 9&nbsp;°C. Jaro začíná poměrně brzy (obvykle v&nbsp;polovině dubna) a&nbsp;zima nastupuje později. Nejstudenější bývá měsíc leden, kdy jsou časté mrazy a&nbsp;inverzní mlha. Trvalejší sněhová pokrývka není obvyklá. Průměrný roční úhrn srážek je nízký.<ref name="Reg Poděbradskoref22">{{Citace elektronické monografie
| titul = Poloha regionu
| url = http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=27
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-08-09
| vydavatel = regionRegion Poděbradsko
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090429215825/http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=27
| datum archivace = 2009-04-29
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
V &nbsp;okolí Poděbrad se nachází tyto [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] a&nbsp;[[Přírodní památka|přírodní památky]]: [[Libický luh|NPR Libický luh]], [[Žehuňská obora a Žehuňský rybník|NPR Žehuňská obora a Žehuňský rybník]], [[Písečný přesyp u Osečka|PP Písečný přesyp u &nbsp;Osečka]], [[Báň (přírodní památka)|PP Báň]], [[Vinný vrch (přírodní památka)|PP Vinný vrch]].
 
== Územní vývoj ==
[[Soubor:Podebrady detail III. mapovani.JPG|náhled|Poděbrady na vojenské mapě z&nbsp;let 1868–1880]]
 
Rozloha města je celkem 3369,7&nbsp;ha. Poděbrady tvoří celkem pět katastrálních území. K.&nbsp;ú.&nbsp;Poděbrady (1353,39&nbsp;ha), k.&nbsp;ú.&nbsp;Polabec (256,34&nbsp;ha), k.&nbsp;ú.&nbsp;Velké Zboží (493,31&nbsp;ha), k.&nbsp;ú.&nbsp;Kluk (868,25&nbsp;ha) a k.&nbsp;ú.&nbsp;Přední Lhota (398,35&nbsp;ha).<ref name="PN: urbanref1" />
 
První šlechtické sídlo přímo nazvané Poděbrady stálo v &nbsp;místě dnešního hradu, jehož původní vchod byl z &nbsp;východní strany směrem ke [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostelu Povýšení sv. Kříže]] a do okolí kostela se přeneslo zdejší osídlení. Jiří z &nbsp;Poděbrad založil na východní straně při křižovatce cest zcela nové městečko, které se natrvalo stalo novým městským centrem. To potvrdilo i &nbsp;budování městského opevnění, které chránilo hrad a toto městečko. Kostel s &nbsp;okolím (Kostelní předměstí) a Nymburské předměstí ovšem zůstaly vně hradeb.<ref name="promeny29" />
 
Opevnění zaniklo koncem 17.&nbsp;století a nový rozvoj města nastal v&nbsp;polovině 18.&nbsp;století. Východně od kostela Povýšení sv. Kříže vznikla nová čtvrť Bělidla a&nbsp;na jižní straně vysušeného Předměstského rybníka vznikla čtvrť Hráz. Rozrůstalo se také Nymburské předměstí. Po vzniku lázní se město rozrůstalo směrem k &nbsp;železniční trati a&nbsp;za ní vyrostla nová místní část Žižkov. Tyto čtvrti moderního zahradního města byly budovány podle regulačního plánu architekta [[František Janda (architekt)|Františka Jandy]].
 
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu domů v Poděbradech<sup><ref>Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad. Šmilauerová (2001: 153) uvádí starší údaje z &nbsp;Tereziánského katastru (1743), Josefínského katastru (1788) a Topografie Schallerovy (1790). Stejná autorka (2001: 178) uvádí i &nbsp;údaje pro rok 1818.</ref></sup>
|-
! Rok
Řádek 321 ⟶ 373:
== Obyvatelstvo ==
=== Počet obyvatel ===
Při sčítání obyvatel v&nbsp;roce 1869 měly Poděbrady 4976 obyvatel. Na přelomu století tento počet narostl na 6738, po druhé světové válce se dále zvýšil na 12 &nbsp;414 obyvatel v&nbsp;roce 1950 a prozatím nejvíce, celkem 13 &nbsp;782 obyvatel, mělo město při sčítání v &nbsp;roce 1980. Ve zkratce se dá říci, že od roku 1961 počet obyvatel města mírně stagnuje na přibližně 13 tisících.<ref name="Databáze ČSÚ - lexikonref23">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích SO ORP
|příjmení =
| url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB1.132&vo=tabulka
|jméno =
| datum vydání =
|odkaz na autora =
| datum aktualizace =
|titul = Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích SO ORP
| datum přístupu = 2008-08-07
|url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB1.132&vo=tabulka
| vydavatel = Veřejná databáze ČSÚ
|datum vydání =
|datum aktualizacejazyk = česky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20090430153753/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB1.132&vo=tabulka
|datum přístupu = 2008-08-07
|datum archivace = 2009-04-30
|vydavatel = Veřejná databáze ČSÚ
|nedostupné = ano
|místo =
|jazyk = česky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20090430153753/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB1.132&vo=tabulka
|datum archivace = 2009-04-30
|nedostupné = ano
}}</ref>
{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel v Poděbradech<sup><ref>Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad. Šmilauerová (2001: 153) uvádí starší údaje pro roky 1678, 1713 a 1771. Údaj z &nbsp;roku 1771 je odhadem autorky na základě známého faktu z &nbsp;vojenského sčítání, že ve městě bylo 994 mužů. Stejná autorka (2001: 178) uvádí i &nbsp;údaje pro roky 1818, 1835 a 1850.</ref></sup>
|-
!Rok
Řádek 399 ⟶ 447:
[[Soubor:Kostel Povyseni sv Krize - Podebrady, interier.jpg|náhled|Interiér [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostela Povýšení sv. Kříže]]]]
 
Při sčítaní lidu, domů a&nbsp;bytů 2001 uvedlo 3841 lidí (28,78 &nbsp;%), že jsou věřící a&nbsp;8553 (64 &nbsp;%) bylo bez vyznání. Z&nbsp;toho 2586 (19,35 &nbsp;%) obyvatel se přihlásilo k&nbsp;[[Římskokatolická církev|církvi římskokatolické]], 634 (4,74 &nbsp;%) k &nbsp;[[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]], 257 (1,92 &nbsp;%) k&nbsp;[[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], 55 (0,41 &nbsp;%) k&nbsp;[[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|církvi pravoslavné]] a&nbsp;18 (0,13 &nbsp;%) uvedlo svou příslušnost k&nbsp;[[Svědkové Jehovovi|náboženské společnosti Svědkové Jehovovi]].<ref name="sčítání lidu 2001ref24">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2001
| url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/537683?OpenDocument
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-08-04
| vydavatel = Český statistický úřad
Řádek 409 ⟶ 457:
| datum archivace = 2009-04-30
| nedostupné = ano
}}</ref> V&nbsp;minulosti mělo město i&nbsp;svou malou [[Židé|židovskou]] komunitu, která však zanikla během [[Holokaust|holocaustu]].
 
[[Soubor:Knihovna, Poděbrady (2016) 02.JPG|náhled|Zrestaurovaná pamětní deska na [[Městská knihovna Poděbrady|městské knihovně]] připomínající [[Jan Hus|Jana Husa]]]]
 
Ve městě se nachází [[Římskokatolická farnost Poděbrady]]. Poděbradské děkanství bylo&nbsp;v roce 1886 povýšeno na [[probošt]]ství (nad portály vstupních dveří kostela Povýšení sv. Kříže a&nbsp;fary jsou kamenné reliéfy se znakem proboštství, zhotovené sochařem Bohuslavem Schnirchem). Církev římskokatolickou zastupuje původně gotický [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení sv.&nbsp;Kříže]] ze 14.&nbsp;století, v&nbsp;16.&nbsp;století renesančně přestavěný a&nbsp;v&nbsp;19.&nbsp;století opět regotizovaný, který doplňuje raně barokní [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. V&nbsp;průčelí kostelíčka jsou plastiky od [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]]. Třetím kostelem je funkcionalistický kostel Husova sboru Církve československé husitské z&nbsp;roku 1937. [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech|Českobratrská církev evangelická]] má kostel v Husově ulici č. 16. Ten byl postaven v &nbsp;roce 1962 namísto staršího kostela, který v &nbsp;Husově ulici stál od roku 1878 do roku 1962, kdy byl zbourán kvůli stavbě silnice. [[Církev bratrská]] v&nbsp;roce 2007 dokončila svou modlitebnu [[Bétel]]. Synagoga v&nbsp;Husově ulici, postavená v&nbsp;roce 1852, byla zbourána v&nbsp;roce 1958.<ref name="holocaustref11">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fiedler
| jméno = Jiří
Řádek 431 ⟶ 479:
[[Soubor:Antonín Engel - Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech 2.jpg|náhled|[[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|Hydroelektrárna]] byla roku 2017 prohlášena [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]]]
 
Dominanty Jiřího náměstí tvoří [[poděbrady (zámek)|poděbradský zámek]] a [[pomník Jiřího z Poděbrad]] od sochaře [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]], patřící k &nbsp;vrcholům české monumentální plastiky 19. století, před jeho branou. Na náměstí stojí také [[Mariánský sloup (Poděbrady)|Mariánský sloup]] z&nbsp;roku 1765, postavený na památku morové epidemie z&nbsp;roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v&nbsp;roce 1899. Renesanční [[Stará radnice (Poděbrady)|stará radnice]] je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v&nbsp;roce 1906 v&nbsp;novorenesančním slohu.
 
Na Jiřího náměstí navazuje rozsáhlý a v&nbsp;posledních letech rekonstruovaný [[poděbradský lázeňský park|lázeňský park]], který sahá až k &nbsp;[[Poděbrady (nádraží)|nádražní budově]] z&nbsp;roku 1932. Poděbradské nádraží je jedním z &nbsp;architektonických skvostů a&nbsp;vůbec první funkcionalistickým nádražím v&nbsp;Čechách. V&nbsp;samotném centru parku je Libenského kolonáda postavená v &nbsp;roce 1936 podle projektu arch. [[Vojtěch Kerhart|Vojtěcha Kerharta]]. V&nbsp;parku se nachází známé [[květinové hodiny]], poblíž kterých stojí kontroverzní[[Poděbradský trpaslík|trpaslík]] odbíjející čas. Po obvodu lázeňského parku stojí celá řada významných budov, například [[vila Kouřimka]] a [[Obereignerova vila]] navržené architektem [[Josef Fanta|Josefem Fantou]], hotel Tlapák, lázeňský dům [[Hotel Libenský (Poděbrady)|Libenský]] či budova KnížecíchCentrálních a letních lázní s&nbsp;poliklinikou.
 
Většina budov na [[Riegrovo náměstí (Poděbrady)|Riegrově náměstí]] pochází z&nbsp;první třetiny 20. století. Například budova městské spořitelny od Josefa[[František Kerhart|Františka Kerharta]].
 
[[Funkcionalismus]] reprezentují též budova zemědělské školy a budova pošty architekta [[Vojtěch Kerhart|Vojtěcha Kerharta]], Újezdní Masarykovy škola a vodárna od Františka Jandy, budova [[Sokolovna (Poděbrady)|sokolovny]] od [[František Krásný|Františka ProftaKrásného]] či kostel Církve československé husitské od Josefa Semeráda. V &nbsp;blízkosti lázeňského středu též byla vybudována řada moderních vil a lázeňských penzionů. Nejstarším byl penzion Chodská vybudovaný lékařem [[Jakub Vondrovic|Jakubem Vondrovicem]].
 
Nedaleko zámku stojí [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení svatého Kříže]]. Na Labi se nachází [[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|hydroelektrárna se zdymadlem]], navržená poděbradským rodákem [[Antonín Engel|Antonínem Engelem]]. Od roku 2017 je tato stavba [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref name="testref12">[http{{Citace elektronické monografie
| titul = Mezi národní kulturní památky vláda zařadila Invalidovnu i Lucernu
| url = https://zpravywww.idnes.cz/zpravy/domaci/mezi-narodni-kulturni-pamatky-vlada-zaradila-invalidovnu-i-lucernu-11z-/domaci.aspx?c=A170220_094417_domaci_kop
| Novědatum zařazenévydání památky= 2017]-02-20
| datum přístupu = 2019-03-05
| vydavatel = iDnes.cz
| jazyk = cs
}}</ref> Součástí golfového areálu je dnes budova bývalé [[Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady)|Radiotelegrafické stanice]] s&nbsp;dvojicí stopadesátimetrových stožárů, která je dnes technickou památkou.
 
== Kultura ==
Řádek 446 ⟶ 501:
[[Soubor:Poděbrady - Stará radnice.JPG|náhled|vlevo|Budova staré radnice, dnešní Městská knihovna, roku 2016 přestavěna]]
 
V&nbsp;areálu zámku se nachází [[Divadlo Na Kovárně]] a&nbsp;také [[Zámecký biograf]], do kterého se vstupuje z &nbsp;prvního nádvoří. Divadlo má kapacitu celkem 233 sedadel. Dlouholetou tradici má [[Divadelní spolek Jiří]], založený roku 1861, který naplno opět obnovil svou činnost po rekonstrukci divadla. Zámecký biograf nahradil původní Městské kino, které bylo v&nbsp;budově Sokola.
 
V&nbsp;budově bývalé školy v &nbsp;ulici Na Dláždění dnes sídlí [[Polabské muzeum]], jehož součástí je v&nbsp;Poděbradech i&nbsp;budova středověkého [[Špitál (Poděbrady)|špitálu Kunhuta]] s&nbsp;vysokým barokním průčelím, který založila [[Kunhuta ze Šternberka]] a&nbsp;památník krále Jiřího z&nbsp;Poděbrad, který je v&nbsp;bývalé hradní kapli a&nbsp;rodné síni krále Jiřího, na druhém nádvoří zámku. Součástí památníku je expozice ''Bohuslav Schnirch a&nbsp;jeho pomník krále Jiřího'' a&nbsp;dále dřevěné [[monoxyl]]y z&nbsp;10.&nbsp;století.<ref name="Polabské muzeumref13">{{Citace elektronické monografie
| titul = Expozice a objekty ve správě Polabského muzea
| url = https://www.polabskemuzeum.cz/#mista
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-04-03-05
| vydavatel = Polabské muzeum
| jazyk = česky
}}</ref> Mimo město je součástí muzea Muzeum [[Bedřich Hrozný|Bedřicha Hrozného]] [[Lysá nad Labem]], Galerie Melantrich [[Rožďalovice]], Městské muzeum [[Sadská]] a&nbsp;Muzeum Královéměstecka [[Městec Králové]].<ref name="PN: školref15" />
 
[[Městská knihovna Poděbrady]] sídlí od roku 1930 dodnes v &nbsp;budově renesanční staré[[Stará radnice (Poděbrady)|Staré radnice]] na Jiřího náměstí. V&nbsp;prostoru lázeňského parku se nachází Galerie Ludvíka Kuby.
 
=== Kulturní akce ===
Řádek 465 ⟶ 520:
[[Soubor:Hotelová škola hotel Junior, Poděbrady (2018) 01.jpg|náhled|vlevo|Hotelová škola a její Hotel Junior]]
 
[[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v &nbsp;Praze]] zde provozuje Středisko jazykové a&nbsp;odborné přípravy UK &nbsp;ÚJOP. Ve městě se nachází šest středních škol, z&nbsp;toho dvě gymnázia ([[Gymnázium Jiřího z Poděbrad]] a&nbsp;[[Ekogymnázium]]), jedna hotelová škola ([[Hotelová škola a Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu]]), jedna zemědělská škola ([[Střední zemědělská škola a Střední odborná škola Poděbrady|SZeŠ a SOŠ Poděbrady]]) a&nbsp;dvě střední odborná učiliště (Střední odborné učiliště společného stravování a&nbsp;Střední odborné učiliště Skláren Bohemia). Základní školy jsou dvě (ZŠ&nbsp;T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka s&nbsp;kapacitou 930 žáků a&nbsp;ZŠ Václava Havla s&nbsp;kapacitou 1000&nbsp;žáků), [[speciální škola]] je jedna a&nbsp;1 mateřská škola s &nbsp;celkem 8 &nbsp;odloučenými pracovišti.<ref name="KICref14">{{Citace elektronické monografie
| titul = Školství v Poděbradech
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=12349&id_u=1104&p1=2747
Řádek 475 ⟶ 530:
}}</ref>
 
Vzdělanost obyvatel města je nadprůměrná. Při sčítání lidu a&nbsp;domů z &nbsp;1.&nbsp;března 2001 udalo 34,6 &nbsp;% obyvatel vyučení a&nbsp;střední odborné vzdělání bez maturity, 29,4 &nbsp;% úplné střední vzdělání s&nbsp;maturitou, 5,6 &nbsp;% vyšší odborné a&nbsp;nástavbové vzdělání a&nbsp;12,2 &nbsp;% vysokoškolské vzdělání (celorepublikový průměr v &nbsp;těchto kategoriích jetehdy 38byl 38&nbsp;%, 24,9 &nbsp;%, 3,4 &nbsp;% a&nbsp;8,9 &nbsp;%).<ref name="PN: školref15">{{Citace periodika
| příjmení = Karbulková
| jméno = Jitka
Řádek 492 ⟶ 547:
== Doprava ==
[[Soubor:Zel stanice Podebrady (2016) 05.JPG|náhled|[[Železniční stanice Poděbrady]] byla postavena v roce [[1926]] ve [[Funkcionalismus|funkcionalistickém]] slohu podle projektu architekta [[Vojtěch Krch|Vojtěcha Krcha]]]]
[[Soubor:Parník král Jiří 2.jpg|náhled|Výletní loď ''Král Jiří'' vyplouvá ze zdymadla v &nbsp;Poděbradech. V &nbsp;pozadí zámek, lávka přes zdymadlo a hydroelektrárna]]
 
=== Pozemní komunikace ===
Už první osídlení v &nbsp;prostoru Poděbrad bylo ovlivněno existencí strategického přechodu před řeku Labe na trase Kladské cesty. Později byla Kladská cesta přeložena přes Nymburk. Počátkem 19.&nbsp;století se město stalo důležitým dopravním uzlem císařských cest. Po hrázi Předměstského rybníka byla od roku 1817 zbudována erární silnice z&nbsp;[[Praha|Prahy]] do [[Hradec Králové|Hradce Králové]].<ref name="promeny183"> Šmilauerová (2001), s. 183.</ref> Spojení na Hradec Králové je dnes možné po [[dálnice D11|dálnici D11]] s &nbsp;exity 35 (Poděbrady-západ), 39 (Poděbrady-jih) a 42 (Poděbrady-východ) nebo po [[silnice II/611|silnici II/611]] Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. Na západním břehu řeky se tato silnice křížila se silnicí, vedoucí z&nbsp;[[Kolín]]a do [[Nymburk]]u, dokončená v &nbsp;roce 1836 (dnes [[silnice I/38]]).<ref name="promeny186"> Šmilauerová (2001), s. 186.</ref> Na východ od města vedla další silnice směrem na [[Jičín]], [[Kopidlno]] a [[Trutnov]] (dnešní [[silnice I/32]]). Městem dále procházejí [[silnice II/329]] Pečky – Poděbrady – Netřebice – Křinec a [[silnice II/331]] Poděbrady – Nymburk – Lysá nad Labem – Stará Boleslav.
 
=== Mosty ===
Na konci roku 2008 nahradil železobetonový silniční most z&nbsp;roku 1953 v &nbsp;centru města most nový, ocelový. Ten navazuje na dlouhý kamenný [[Inundační most v Poděbradech|inundační most]] postavený v &nbsp;letech 1828–1831.<ref name="promeny184"> Šmilauerová (2001), s. 184.</ref> Na západním okraji města, poblíž plnírny Poděbradky, stojí most přes Labe, který je součástí obchvatu Nymburka. Ve Velkém Zboží se nachází plynovodní most. Chodcům a cyklistům slouží železobetonová lávka u &nbsp;vodní elektrárny. Její délka je 122 metrů, hlavní pole nad kanálem má rozpětí 31 metrů, postavena byla v &nbsp;roce 2002. Dále na východ funguje vodovodní most.
 
Dva mosty vedou také přes železnici. Jeden ve východní části města v &nbsp;ulici Palackého, druhý nadjezd ve čtvrti Koutecká byl otevřen v &nbsp;roce 2015. V &nbsp;rámci modernizace tratě je plánováno vybudování dalšího nadjezdu místo úrovňového přejezdu na Žižkově, a to po roce 2020.
 
=== Železnice ===
Ve druhé polovině 19.&nbsp;století byla poblíž města postavena významná [[Železnice|železniční trať]] z&nbsp;Kolína do Nymburka. Zprovozněna byla v&nbsp;roce 1870 jako součást [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]]. V&nbsp;roce 1905 byla trať rozšířena na dvoukolejnou, v&nbsp;současnosti je i&nbsp;elektrifikována. Dnes nese označení [[Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín|trať 231]] a&nbsp;vede na trase Praha–Lysá nad Labem–Kolín. Ve městě je v&nbsp;provozu [[železniční stanice Poděbrady]] a&nbsp;místní zastávka [[Velké Zboží]]. Trať má velký význam pro příměstskou dopravu a současně je jako součást sítě tratí zařazených do evropského železničního systému hlavním železničním nákladním tahem.

V současnosti zastavuje na hlavním nádraží v pracovní dny 28 rychlíků a 27 osobních vlaků mířících směrem do Nymburka, v opačném směru zde v pracovní dny staví 29 rychlíků a 28 osobních vlaků. Rychlíky spojují město například s Prahou, Kolínem, Hradcem Králové, Ústím nad Labem, Rumburkem nebo Trutnovem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Traťové jízdní řády
| periodikum = ČD.cz
| url = https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/
| datum_přístupu = 2019-05-14
}}</ref>
 
=== Vodní doprava ===
V&nbsp;roce 1903 začala realizace regulace Labe. V&nbsp;letech [[1913]]–[[1918]] bylo v&nbsp;rámci regulace postaveno [[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|zdymadlo a&nbsp;vodní elektrárna]], jejímž autorem byl poděbradský rodák [[Antonín Engel]]. Až do 90.&nbsp;let 20.&nbsp;století sloužila řeka k&nbsp;dopravě uhlí pro [[Elektrárna Chvaletice|chvaletickou elektrárnu]]. Vodní doprava byla zastavena a&nbsp;dnes se po řece plaví především výletní loď ''Král Jiří'', výletní, sportovní lodě a&nbsp;nově postavené lodě, plující z&nbsp;loděnice ve [[Chvaletice|Chvaleticích]] ke svým majitelům.<ref name="PN: urbanref1" />{{Citace periodikaNa jih od města je možné využít pro překonání řeky [[Přívoz Oseček]].
| příjmení = Karbulková
| jméno = Jitka
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Strategické a akční plánování ve městě Poděbrady: Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura
| periodikum = Poděbradské noviny
| odkaz na periodikum =
| rok = 2008
| měsíc = 9
| ročník = 17
| číslo = 18
| strany = 11
| url =
| issn =
}}</ref> Na jih od města je možné využít pro překonání řeky [[Přívoz Oseček]].
 
{{Upravit}}
==== Autobusová doprava ====
Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Broumov, Dobruška, Hradec Králové, Jeseník, Jičín, Kladsko, Kolín, Košice, Liberec, Městec Králové, Michalovce, Mladá Boleslav, Náchod, Nové Město nad Metují, Nymburk, Olomouc, Pec pod Sněžkou, Pečky, Poprad, Praha, Prešov, Svitavy, Špindlerův Mlýn, Trutnov, Vrchlabí, Zlín, Žamberk, Žilina. V některých období jezdila v Poděbradech linka [[Městská autobusová doprava ve Středočeském kraji#Poděbrady|městské autobusové dopravy]]. Poslední pokus o její zavedení proběhl v letech 2002–2003.
 
=== MHD ===
Ve městě není zavedena městská doprava, částečně ji ale od rokudubna 2016 nahrazuje služba Senior Taxitaxi, která funguje ve všední dny a je nabízena seniorům starším 65 let a držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P.<ref name="ref16">{{Citace elektronické monografie
| vydavateltitul = HlasSenior Poděbradtaxi
| url = httpshttp://www.facebookmesto-podebrady.comcz/hlaspodebradsenior-taxi/posts/1297334300282596d-28185
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-05
| vydavatel = Město Poděbrady
| jazyk = cs
}}</ref>
 
Řádek 538 ⟶ 587:
[[Soubor:Sklárny Bodemia, Poděbrady.jpg|náhled|Sklárny Bohemia]]
 
Ve středověku město prosperovalo především díky obilnářství a&nbsp;[[rybníkářství]]. [[Poděbradská rybniční soustava]], jež začala vznikat za pánů z &nbsp;Kunštátu, zahrnovala až 48 rybníků, z&nbsp;nichž rybník [[Blato (rybník)|Blato]] o&nbsp;rozloze 973&nbsp;ha byl ve 14.&nbsp;století největším rybníkem u&nbsp;nás. Poděbrady tehdy patřily spolu s&nbsp;Třeboňskem a&nbsp;Pardubickem, mezi největší rybníkářské oblasti v&nbsp;Čechách.
 
V&nbsp;minulosti zde fungoval také [[pivovar]], [[mlýn]], [[cukrovar]] či [[Pila (provoz)|pila]]. V&nbsp;současnosti zde dominuje především [[sklářství]], [[lázeň]]ství a&nbsp;[[Turistika|turismus]]. Poblíž města je plnírna [[Minerální voda|minerální vody]] [[Poděbradka]].
Řádek 550 ⟶ 599:
[[Soubor:Sokolovna, Poděbrady (2018) 01.jpg|náhled|[[Sokolovna (Poděbrady)|Sokolovna]]]]
 
Vzhledem ke své poloze v&nbsp;nížinném terénu jsou Poděbrady vhodné pro cykloturistiku a&nbsp;protínají je cyklotrasy č.&nbsp;0024 (úsek Libice nad Cidlinou-Byšičky, délka 40&nbsp;km) a č.&nbsp;0019 (úsek Poděbrady-Nymburk, délka 8&nbsp;km).<ref name="Cyklomaparef17">{{Citace monografie
| titul = Velká cykloturistická mapa: Okolí Prahy Nymbursko
| vydavatel = SHOcart
Řádek 557 ⟶ 606:
| isbn = 80-7224-120-6
| jazyk = česky
}}</ref> Obě stezky jsou ve městě propojeny lávkou. V&nbsp;budoucnu je plánován vznik cyklostezek přímo uvnitř města.<ref name="PN: urbanref1" /> Cyklostezky podél řeky Labe, jsou vhodné i&nbsp;pro inline bruslení a&nbsp;jak ve směru do Nymburka, tak směrem k&nbsp;soutoku Labe a&nbsp;[[Cidlina (řeka)|Cidliny]] (zde pokračuje až do [[Libice nad Cidlinou]]). Na Skupici byla vybudován naučná stezka, vedoucí lužním lesem až k&nbsp;soutoku Labe a Cidliny.
 
V&nbsp;prostoru lužního lesa se nachází golfové hřiště, které zahájilo provoz v&nbsp;roce 1966. Až do 90.&nbsp;let bylo hřiště devítijamkové a&nbsp;až poté bylo rozšířeno na 18 jamek. Pro koupání slouží přírodní koupaliště na jezeře. Ve městě se nachází dvě fotbalová hřiště, zimní stadion, jízdárna s&nbsp;jezdeckým klubem, skatepark, squash a&nbsp;tenisové kurty.<ref name="PN: urbanref1" /> V &nbsp;řece a jezerech je možné rybařit.
 
V &nbsp;letech 2009–2011 se v &nbsp;Poděbradech hrála nejvyšší soutěž v basketbalevbasketbale mužů – [[Mattoni NBL]]. Začátkem 70. let se zde hrála nejvyšší soutěž v &nbsp;basketbalu žen, I. &nbsp;liga v &nbsp;podání Slavie VS Poděbrady, družstvo bylo složené výhradně z &nbsp;poděbradských hráček a později I. &nbsp;celostátní liga ve stolním tenisu, oddíl Sklo Bohemia Poděbrady. V &nbsp;Poděbradech jsou dvě fotbalová hřiště, jedno U u&nbsp;radiostanice, kde hrála svá utkání Sparta, později Jiskra. Druhé je v &nbsp;Oboře, kde hrál tým SK Lázně, později Slovan. V &nbsp;roce 1973 došlo ke sloučení pod název Sklo Bohemia Poděbrady. Po roce 1989 byla činnost Slovanu obnovena.
 
== Rodáci a osobnosti spjaté s Poděbrady ==
Řádek 595 ⟶ 644:
[[Soubor:Soutok Labe s Cidlinou.JPG|náhled|Pohled na soutok Labe a Cidliny s dálničním mostem]]
 
Nědaleko Poděbrad se nachází obec [[Libice nad Cidlinou]], kde je možné vidět pozůstatky [[Slavníkovci|slavníkovského]] [[hradiště]]. U&nbsp;soutoku Labe a&nbsp;Cidliny je možné si prohlédnout [[Dálniční most přes Labe u Poděbrad|zavěšený dálniční most přes Labe]], postavený v&nbsp;letech 1985–1989 podle projektu architektů Jiřího Kopřivy a&nbsp;Jindřicha Kaňka.
 
Ve městě se také nachází potok Jamborovka, která pramení v &nbsp;Bažantnici a protéká zahrádkářskou kolonií. V &nbsp;Jamborovce žijí některé pozoruhodné živočišné druhy, jmenovitě listonoh a jiní korýši, plovatka bahenní a obojživelníci. Po hladině se prohánějí slípky zelenonohé či kachny. Na březích roste rákos. Před vtokem do zahrádkářské kolonie vytváří malé jezírko s &nbsp;bahnitým, podmáčeným okolím. Je to významná lokalita výskytu obojživelníků.{{chybí zdroj}}
 
== Partnerská města ==
Toto je seznam partnerských měst, které si dohodly s městem Poděbrady určitý druh spolupráce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Smlouvy o partnerství a spolupráci
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/smlouvy-o-partnerstvi-a-spolupraci/d-17966
| vydavatel = Město Poděbrady
| datum_vydání = 2015-04-07
| datum_přístupu = 2019-04-18
}}</ref>
 
{| class="wikitable sortable"
Řádek 626 ⟶ 680:
| jméno = Jana
| odkaz na autora = Jana Hrabětová
| titul = Poděbrady: městoMěsto mého srdce II: zZ alba minulých časů
| vydavatel = Ostrov
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-86289-59-5
| kapitola =
| strany = 255
| jazyk = cs
Řádek 638 ⟶ 690:
| příjmení = Hrabětová
| jméno = Jana
| odkaz na autora = Jana Hrabětová
| titul = Poděbrady: průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem
| titul = Poděbrady: Město mého srdce III: Obrázky z kulturních dějin
| vydavatel = Ostrov
| místo = Praha
| rok = 2013
| isbn = 978-80-86289-78-6
| strany = 335
| jazyk = cs
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Hrabětová
| jméno = Jana
| odkaz na autora = Jana Hrabětová
| titul = Poděbrady
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha – Litomyšl
| rok = 2011
| isbn = 978-80-7432-101-6
| strany = 76
| jazyk = cs
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Hrabětová
| jméno = Jana
| titul = Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem
| vydavatel = Polabské muzeum
| místo = Poděbrady
Řádek 651 ⟶ 727:
| titul = Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., P-S
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-7277-045-4
| kapitolastrany = 617
| strany =
| jazyk = cs
}}
Řádek 661 ⟶ 736:
| příjmení = Langr
| jméno = Ladislav
| titul = 150 poděbradských příběhů
| příjmení2 = Peršín
| vydavatel = Kompakt ve spolupráci s MKC Poděbrady
| jméno2 = Jakub
| příjmení3 = Pekárek
| jméno3 = Jiří
| titul = Poděbradská abeceda = Poděbrady’s alphabet
| vydavatel = Lázně Poděbrady
| místo = Poděbrady
| rok = 20082014
| isbn = 978-80-254260-42715899-51
| kapitolastrany = 311
| stranyjazyk = 119cs
| jazyk = česky, anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Šmilauerová
| jméno = Eva
| odkaz na autora =
| titul = Poděbrady v proměnách staletí (1. díl)
| vydavatel = Scriptorium
Řádek 683 ⟶ 752:
| rok = 2001
| isbn = 80-86197-30-1
| kapitola =
| strany = 246
| jazyk = cs
Řádek 690 ⟶ 758:
| příjmení = Šmilauerová
| jméno = Eva
| odkaz na autora =
| titul = Poděbrady v proměnách staletí (2. díl)
| vydavatel = Scriptorium
Řádek 696 ⟶ 763:
| rok = 2005
| isbn = 80-86197-62-X
| kapitola =
| strany = 271
| jazyk = cs
Řádek 705 ⟶ 771:
| příjmení2 = Stegbauer
| jméno2 = Jiří
| titul = Poděbrady : městoMěsto mého srdce
| vydavatel = Ostrov
| místo = Praha
Řádek 714 ⟶ 780:
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zlámaný
| jméno = Svatopluk
| odkaz na autora =
| titul = Nový průvodce městem Lázně Poděbrady a okolím
| vydavatel = Svatopluk Zlámaný
| místo = Lázně Poděbrady
| rok = 1934
| isbnstrany = 95
| kapitola =
| strany =
| jazyk = cs
}}
* {{Citace monografie
| titul = Lázně Poděbrady
| vydavatel = ŘeditelstvíPřírodní uhličitýchuhličité lázní a zřídellázně, akc. Spol. vakciová Poděbradechspolečnost
| místo = Praha
| rok = 1922
| isbnstrany = 38
| kapitola =
| strany =
| jazyk = cs
}}
Řádek 740 ⟶ 801:
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Driml
| titul = Čarovný proutek
| periodikum = Národní listy
| odkaz na periodikum = Národní listy
Řádek 759 ⟶ 820:
* {{Otto|heslo=Poděbrady}}
* {{ÚIR}}
* [http://www.mesto-podebrady.cz/ Oficiální stránky města]
* [http://www.mesto-podebrady.cz/mapa%2Dzajimavosti/d-10714/p1=10880 Oficiální stránky města: Mapa zajímavostí]
* [http://www.ipodebrady.cz Kulturní a informační centrum Poděbrady]
 
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Oficiální stránky města: Mapa zajímavostí
| url = http://www.mesto-podebrady.cz/mapa%2Dzajimavosti/d-10714/p1=10880
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-05
| vydavatel = Město Poděbrady
| jazyk = cs
}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Kulturní a informační centrum Poděbrady
| url = http://www.ipodebrady.cz
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-03-05
| vydavatel = Kulturní a informační centrum Poděbrady
| jazyk = cs
}}
{{Město Poděbrady}}
{{Okres Nymburk}}
{{Portály|Česko}}
 
[[Kategorie:Poděbrady| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Poděbrady“