Salon nezávislých: Porovnání verzí

''Blue Nude'' by pravděpodobně později způsobil senzaci na výstavě The Armory Show (také známá jako International Exhibition of Modern Art) v roce 1913 v [[New York|New Yorku]].<ref>Matisse, Henri." Encyclopædia Britannica. 2007. Encyclopædia Britannica Online. Retrieved 30 July 2007.</ref> Malba již lehce opouštějící klasický fauvismus, byla považována za tak ošklivou, že ji rozhořčení studenti v roce 1913 během cesty výstavy z New Yorku do [[Chicago|Chicaga]] spálili.<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Tyler Green, Modern Art Notes, ''The Response to Matisse's Blue Nude'' |url=http://blogs.artinfo.com/modernartnotes/2010/11/the-response-to-matisses-blue-nude/ Tyler|datum Green,přístupu=2019-08-07 Modern Art Notes, ''The Response|url archivu=https://web.archive.org/web/20130227082009/http://blogs.artinfo.com/modernartnotes/2010/11/the-response-to-matisses-blue-nude/ Matisse's|datum Bluearchivace=2013-02-27 Nude'']|nedostupné=ano }}</ref>

Je pozoruhodné, že přítomnost malby vytvořené oslem jménem Lolo prošla prakticky bez povšimnutí.<ref name="Kubisme" /> Obraz byl nazván ''Et le soleil s'endormit sur l'Adriatique'' (''Západ slunce na Jadranu''). Dílo, které vystavil umělec [[Joachim-Raphael Boronali]], „externista“ z [[Janov (Itálie)|Janova]] bylo představeno na Salonu nezávislých v roce 1910. Jako autor se podepsal Boronali, ve skutečnosti byl autorem pařížský osel Lolo, který obraz namaloval ocasem. (Viz Warnod, 1910, Weiss, 1994, s. 149-151, 304.)<ref>[http://radicalart.info/process/vibration/animal/index.html The Mechanics of Expression: Donkeys, Humans, Monkeys, Cats and Elephants]</ref> Lolo patřil Frederiku Gerardovi (« le père Frédé » otec Frede“), majiteli kabaretu [[Lapin Agile]] na [[Montmartre|Montmartru.]] [[Roland Dorgelès]], francouzský romanopisec a člen [[Goncourtova cena|Académie Goncourt]] a dva jeho francouzští přátelé [[André Warnod]], spisovatel a umělecký kritik a [[Jules Depaquit]], ilustrátor a karikaturista se spojili a nanesli štětcem barvu na ocas zvířete. Osel udělal zbytek. Obraz se prodával za 400 franků (v současné době 1 257 EUR<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Conversion table |url=http://smariano.club.fr/pages/divers/conver-franc.htm Conversion|datum table]přístupu=2019-08-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081230093450/http://smariano.club.fr/pages/divers/conver-franc.htm |datum archivace=2008-12-30 |nedostupné=ano }}</ref>) a Dorgeles ho daroval sirotčinci "Orphelinat des Arts".<ref>Daniel Groinowski, ''Aux commencements du rire moderne. L'esprit fumiste'', [[José Corti]], Paris, 1997, str. 296.</ref> Obraz je součástí stálé sbírky kulturní instituce ''l'Espace culturel Paul Bédu'' v [[Milly-la-Forêt]].

* [https://web.archive.org/web/20070311223126/http://www.nga.gov.au/Research/Library/Salons.htm Timeline of the Paris salons]