Verze z 6. 8. 2019, 14:27 editovat 83.208.235.52 (diskuse) →‎Kozáci v rámci polsko-litevského státu: Oprava chybnéého tvaru přechodníku (fem.) značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 8. 2019, 00:22 editovat zrušit editaci Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 856 editací wikilink, bez px, typo Přejít na další porovnání →
Řádek 17: Etnický původ kozáků má dvě teorie. První hovoří o uprchlých [[Rusko\|ruských]] a [[Ukrajina\|ukrajinských]] [[Nevolnictví\|nevolnících]] a dezertovaných [[Tataři\|Tatarech]]. Tuto teorii uvedli v život sovětští historici.{{Fakt/dne\|20110428182757}} Komunistická vláda potřebovala prokázat, že kozáci nejsou samostatným etnikem, ale pouze společenskou vrstvou, která požívá neoprávněných výhod. Někteří postsovětští historici{{Kdo?}} tuto teorii účelově udržují při životě i nadále. Jinak by totiž likvidace kozáků prováděná bolševickou vládou (''raskazačivanie'') naplňovala všechny znaky definice [[Genocida\|genocidy]]. Podle druhé teorie, již zastávali např. významní sovětští historikové [[Lev ~~Gumilev~~Gumiljov]] či [[Valerij Šambarov]], pocházejí kozáci etnicky především z Polovců ([[Kumáni\|Kumánů]]), [[Pečeněhové\|Pečeněgů]], [[Baškirové\|Baškirů]], [[Oghuzské jazyky\|Oghuzů]] a dalších kočovných kmenů [[Turkické národy\|turkického původu]]. S kuriózní teorií přišel počátkem 20. století historik [[Jevgraf Savelev]], který původ kozáků odvozoval od středověkých říčních pirátů uškunniků, kteří byli varjažského původu a v 11.–13. století ovládali oblast horního [[Povolžský federální okruh\|Povolží]], zvláště okolí [[Vjatka (řeka)\|Vjatky]], odkud svými nájezdy terorizovali severní Rusko, včetně [[Veliký Novgorod\|Novgorodu]]. Podle této teorie by byli kozáci nepřímo dědici [[Vikingové\|Vikingů]] ([[Varjagové\|Varjagů]]). Řádek 132: == Kozáci v současnosti == [[Soubor:Don Cossacks monument Luhansk.JPG\|náhled\|~~190px~~upright=1\|Pomník donským kozákům v [[Luhansk]]u na Ukrajině]] Po válce byly kozácké jednotky spolu s jezdectvím ze Sovětské armády vyřazeny a kozáctvo jako ozbrojená složka prakticky zaniklo. Nezanikly však kulturní tradice kozáckého lidu. Během [[Perestrojka\|perestrojky]] v druhé polovině [[1980–1989\|80. let]] se poměry v SSSR uvolnily, což dovolilo znovu vzniknout základům kozácké organizace, podobně jako byla známa z minulosti před [[Ruská občanská válka\|Občanskou válkou]]. 28. až 30. [[červen\|června]] [[1990]] byla na sjezdu kozáků v Moskvě vytvořena rada atamanů a zvolen první nový všesovětský ataman [[Alexandr Martynov]]. Zanedlouho na to začaly v bývalých kozáckých oblastech vznikat organizace, které sdružují kozácké komunity. V současnosti se taková samospráva rozvíjí ve všech oblastech, kde žijí kozáci. Na jihu Ruska kozáci fungují jako polovojenská organizace, která hlídkuje v ruských oblastech. Momentálně{{Kdy?}} se v ruské [[Státní duma\|Dumě]] projednává zákon o kozácké státní službě. Někteří donští kozáci, kteří žijí na obou stranách rusko-ukrajinské hranice a založili první stálá osídlení v [[Donbas]]u v 16. století na území tzv. [[Divoká pole\|Divokých polí]],<ref>„''[http://books.google.cz/books?id=-h6r57lDC4QC&pg=PA135 Historical Dictionary of Ukraine]''“. Ivan Katchanovski, Zenon E. Kohut, Bohdan Y. Nebesio, Myroslav Yurkevich (2013). strana 135. ISBN 081087847X</ref> se v roce 2014 po vypuknutí [[Válka na východní Ukrajině\|války na východní Ukrajině]] přidali na stranu proruských separatistů.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Slavjansk je bojová zóna bez vody a elektřiny. Luhanskou oblast dobývají kozáci \| periodikum = Novinky.cz \| datum vydání = 2014-06-10 \| url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/338917-slavjansk-je-bojova-zona-bez-vody-a-elektriny-luhanskou-oblast-dobyvaji-kozaci.html}}</ref> Donští a ~~kubánští~~kubáňští kozáci se také zúčastnili válek v [[Válka v Podněstří\|Podněstří]] a [[Válka v Abcházii (1992–1993)\|Abcházii]]. == Kozáci v literatuře a ve filmu ==

Kozáci: Porovnání verzí