Verze z 16. 8. 2019, 20:29 zobrazit zdroj 80.92.252.254 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 8. 2019, 20:31 zobrazit zdroj Podroužek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 10 838 editací Verze 17568176 uživatele 80.92.252.254 (diskuse) zrušena, vandal značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 123: \|} [[Soubor:Sun symbol.svg\|30px\|left\|Astronomický symbol Slunce]] '''~~ahojda ja jsem jirka~~ Slunce''' je [[hvězda~~\|mrak~~]] [[hlavní posloupnost]]i, spektrální třídy G2V, [[žlutý trpaslík]].<ref name="treking"/><ref group="pozn.">[[Třída svítivosti]] V je [[hlavní posloupnost]].</ref> Obíhá okolo středu [[Galaxie Mléčná dráha\|Mléčné dráhy]] ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 [[světelný rok\|světelných let]]. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]], od [[Země]] je vzdálená 1 [[Astronomická jednotka\|AU]] (asi 150 milionů km). Jde tedy o hvězdu Zemi nejbližší. Hmotnost Slunce je asi 330 000krát větší než hmotnost Země<ref name="treking">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Brandos \| jméno = Otakar Řádek 240: === Barva === [[Soubor:Soleil (2).JPG\|thumb\|Barva ze Země se značně mění v průběhu dne a v závislosti na stavu atmosféry]] Slunce je ~~mrak~~hvězda spektrální třídy G2V, [[žlutý trpaslík]]. Vyzařuje v celém [[elektromagnetické spektrum\|elektromagnetickém spektru]], má spojité spektrum s absorpčními [[Spektrální čára\|spektrálními čárami]]. [[Teplota]] na povrchu Slunce je asi 5 800 K, proto má maximum vyzařování na [[vlnová délka\|vlnové délce]] 501 nm, což je v (žluto)zelené části [[viditelné spektrum\|viditelného spektra]] a lidé ho ze země vnímají jako žluté (směrem do modré části [[Elektromagnetické spektrum\|spektra]] záření ubývá rychleji). Jeho skutečná barva je však bílá (nejlépe je tak vidět mimo zemskou atmosféru).<ref>http://solar-center.stanford.edu/SID/activities/GreenSun.html</ref> Když je nízko nad obzorem, je ze [[Země]] vidět jako oranžové nebo červené kvůli [[Rayleighův rozptyl\|Rayleighovu rozptylu]] v atmosféře, který je nepřímo úměrný čtvrté mocnině [[Vlnová délka\|vlnové délky]] (modré světlo má přibližně poloviční vlnovou délku než červené), a protože vykonalo dlouhou cestu nižší a hustší vrstvou [[atmosféra\|atmosféry]]. Modrá barva oblohy je také způsobena [[Rayleighův rozptyl\|Rayleighovým rozptylem]]. Při východu a západu se může Slunce zdát šišaté či velmi velké. Tvar je zkreslen [[Lom vlnění\|atmosférickou refrakcí]], která má u obzoru hodnotu 0,5°, takže když se dotkne [[obzor]]u, ve skutečnosti je už pod obzorem. Rozdílná velikost je [[optický klam]].

Slunce: Porovnání verzí