Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 1 měsícem
m
=== Rakousko-Uhersko (1868-1918) ===
{{Podrobně|Lovecké spolky v Předlitavsku}}
 
Výsadní lovecké právo zaniklo teprve zrušením dominikálního práva císařským patentem č. 154 ze dne 7. března 1849 (krátce po nástupu císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn), který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se začaly dělit na honitby [[vlastní honitba|vlastní]] a [[společenstevní honitba|společenstevní]]. V [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] mohl právo myslivosti vykonávat každý, kdo vlastnil nejméně 200 [[Jitro|jiter]] (115 hektarů) souvislých honebních pozemků. Později byl nahrazen honebním zákonem pro Čechy č. 49 ze dne 1. června 1866, honebním zákonem pro Moravu č. 36 ze dne 31. března 1873 a honebním zákonem pro Slezsko č. 42 ze dne 13. ledna 1903. Zákony zůstaly v platnosti až do konce třicátých let 20. století. Délka pronájmu honitby byla zákonem stanovena na dobu nejméně šesti let, pro delší než dvanáct let bylo třeba souhlasu okresního úřadu. Všechny tři honební zákony spojovaly právo myslivosti s vlastnictvím půdy.
{{Více obrázků
| align = right
| caption4 = Lovecká trofej (tetřev), lovecký zámeček [[Tři Trubky|Tři trubky]]
}}
Výsadní lovecké právo zaniklo teprve zrušením dominikálního práva císařským patentem č. 154 ze dne 7. března 1849 (krátce po nástupu císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn), který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se začaly dělit na honitby [[vlastní honitba|vlastní]] a [[společenstevní honitba|společenstevní]]. V [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] mohl právo myslivosti vykonávat každý, kdo vlastnil nejméně 200 [[Jitro|jiter]] (115 hektarů) souvislých honebních pozemků. Později byl nahrazen honebním zákonem pro Čechy č. 49 ze dne 1. června 1866, honebním zákonem pro Moravu č. 36 ze dne 31. března 1873 a honebním zákonem pro Slezsko č. 42 ze dne 13. ledna 1903. Zákony zůstaly v platnosti až do konce třicátých let 20. století. Délka pronájmu honitby byla zákonem stanovena na dobu nejméně šesti let, pro delší než dvanáct let bylo třeba souhlasu okresního úřadu. Všechny tři honební zákony spojovaly právo myslivosti s vlastnictvím půdy.
 
{{Citát v rámečku|Zbrojný pas. Povolení k nošení zbraně uděluje se zbrojným pasem, který dle patentu ze dne 24. října 1852 jenom osobám nepodezřelým vydán býti má. Zbrojný pas zní na určitou zbraň a platnost má tři léta. Kdyby někdo přestěhoval se z jednoho politického okresu do druhého, musí zbrojný pas svůj u politického úřadu obnoviti. Kdo nosí zbraň na základě zbrojního pasu, musí jej míti také při sobě, aby se jím mohl vykázati, nebo kdyby, byv vyzván, tak neučinil, bude mu zbraň odňata.|Myslivost a rybářství, Politický kalendář 1906<ref>''Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok''. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1906, s. 99.</ref>}}