OJJ
Připojil se dne 7. 6. 2015
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová sekce →Jak co nejlépe poradit nováčkům? |
|||
Řádek 87:
--[[Wikipedista:Martin Urbanec (WMF)|Martin Urbanec (WMF)]] ([[Diskuse s wikipedistou:Martin Urbanec (WMF)|diskuse]]) 5. 8. 2019, 22:23 (CEST)
<!-- Zprávu zaslal Uživatel:Martin Urbanec@cswiki pomocí seznamu na https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Martin_Urbanec_(WMF)/Mento%C5%99i&oldid=17542880 -->
== Plzeňská radnice - Antonín Wiehl - revert bez opodstatnění ==
U článku [[Plzeňská radnice]] byl proveden revert odkazu na skutečnost, že budova radnice v podobě v polovině 19. století inspirovala architekta Antonína Wiehla, a to na základě údajného zpochybnění kolegy [[Wikipedista:Uacs451|Uacs451]]:
"Původ výzdoby fasády je bezesporně doložen na právě probíhající výstavě v Západočeském muzeu. Nemohla se stát inspirací Antonínu Wiehlovi, který šest neděl nato zemřel. --[[Wikipedista:Uacs451|Uacs451]] ([[Diskuse s wikipedistou:Uacs451|diskuse]]) 9. 5. 2019, 08:41 (CEST)"
:K tomu namítám (jak jsem již zveřejnil na diskusní stránce článku):
:Díky za zájem a pozornost, avšak jste si zřejmě neuvědomil, že se "bavíme" o stejné Plzeňské radnici, avšak v rozmezí více než 50 let (Wiehl studia v Plzni dokončil 1856 a dále se sem studijně vracel, kromě studia teoretického) v této době samozřejmě radnice byla - byť ve zchátralém stavu v původní renesanční podobě. Pokud jsem v článku AW uvedl, že byl již v době středoškolských studií do r. 1856 ovlivněn architekturou Plzeňské radnice, tak je snad samozřejmé, že mám na mysli podobu z roku 1856 a nikoli podobu po roce 1910 (!). Koulovo autorství současné podoby fasády z let 1902 - 10 rozhodně nezpochybňuje skutečnost, že Wiehl po dobu cca 50 let ve své tvorbě uplatňoval charakteristické prvky monumentální stavby Plzeňské radnice. U dotazu [[Wikipedista:Uacs451|Uacs451]] na zdroj u článku [[Antonín Wiehl]] jsem zatím doplnil poznámku, která tuto problematiku vysvětluje:
::"Wiehl se v době studia v Plzni měl možnost seznámit s původní renesanční podobou plzeňské radnice. Nutno zdůraznit, že Koulova rekonstrukce (1902–1910) vzhled průčelí radnice příliš nezměnila. Důvodem bylo mj. i zadání města Plzně jako investora, aby byl co nejvíce zachován renesanční styl budovy. Příkladem bylo zachování charakteristických tří štítů, které Koula původně zamýšlel odstranit z důvodu jejich havarijního stavu. Stejně tak nedošlo ke změnám na oknech a na mohutné bosáži přízemí. Zbytky původních renesančních malby mezi okny prvního poschodí ([[Stvoření člověka]], [[Kain]] a [[Ábel]], [[Šalomoun|Šalamounův soud]], [[Adam a Eva]]) Koula nahradil typickými obrozeneckými motivy, které však dokázal provést v podobě připomínající charakteristickou renesanční výzdobu radnice z 2. poloviny 16. století. Příkladem pro srovnání může být průčelí renesanční [[Stará radnice (Prachatice)|Staré radnice v Prachaticích]] (1570 - 1571). Toto pojetí plně konvenovalo výtvarnému názoru Wiehla na všech jeho stavbách v Praze (v době přípravy a realizace Koulovy rekonstrukce Plzeňské radnice se Wiehl ze zdravotních důvodů již nevěnoval architektonické tvorbě). Typickým příkladem je [[Dům čp. 1682 Na Poříčí]] (1885 - 1886). Wiehlova autorita a užití prvků původní radnice v Plzni se projevilo i tím, že jej město Plzeň určilo jako jediného rozhodce k výběru ze dvou anonymně předložených návrhů. Wiehl ve svém rozhodnutí ve prospěch Koulova projektu zdůrazňuje, že lépe vyhověl požadavku "archeologickému" (i když zároveň zhodnotil i Balšánkův projekt jako cenný). Tyto skutečnosti dokládá Koulův projekt rekonstrukce (pozůstalost v archivu [[Národní technické muzeum v Praze|NTM]]), dokumentace stavu před rekonstrukcí ([[Archiv města Plzně]] - „Stav průčelí radnice král. města Plzně r. 1904") a dobové snímky radnice. V literatuře se významem Plzeňské radnice v české architektuře renesanční a novorenesanční věnoval např. [[Jiří Kropáček]], [[Jan Muk]], [[Jarmila Krčálová]], [[Zdeněk Fišera]], [[Karel Kibic]] a další. Významným zdrojem je tvorba významného plzeňského historika a muzeologa [[Ladislav Lábek|Ladislav Lábka]]. Problematiku dokreslují i teoretické práce obou protagonistů soutěže na rekonstrukci radnice Jana Kouly a Antonín Balšánek."
:Domnívám se, že je nejasnost vysvětlena. Problém spatřuji spíše v tom, že stav a rozsah článku o Plzeňské radnici neodpovídá jejímu významu (podobně se původní radnicí inspiroval například [[Jan Vejrych]] a v podstatě i Koula ve svém projektu. V každém případě je zřejmé z literatury, Wiehlovy pozůstalosti a hlavně Wiehlových staveb v Praze (dle dat jejich vzniku), že ovlivnění Wiehla renesanční radnicí v Plzni je prokázáno. Proto revert neodpovídá skutečnosti a řešením je hlavně pořádný článek o Plzeňské radnici. Prosím o zrušení revertu Díky a zdraví. --[[Wikipedista:Renesance|Renesance]] ([[Diskuse s wikipedistou:Renesance|diskuse]]) 12. 8. 2019, 13:04 (CEST)
| |||