Jacob Cornelisz van Oostsanen: Porovnání verzí

O životě Jacoba Cornelisza van Oostsanena je toho známo jen málo. Historici se většinou spoléhají na jeho [[Biografie|biografii]] od [[Karel van Mander|Karla van Mandera]], na archivy opatství [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] kláštera Egmond, pro nějž Jacob Cornelisz pracoval. Jeho jméno naznačuje, že pocházel z Oostzanu, Severního [[Holandsko|Holandska]] východně od řeky Zaan, severně od Amsterdamu. Jeho rodina v této oblasti spravovala půdu. Celá rodina Cornelisz se věnovala malířství. [[Mistr z Alkmaaru|Cornelis Buys I]]., známý také jako [[Mistr z Alkmaaru|Mistr z Alkmaaru]] byl Jacobsovým bratrem, stejně jako [[Cornelis Buys II]]. Jeho synové Cornelis Jacobsz a Dirck Jacobsz se stali portrétními malíři, stejně tak jako jeho vnuci [[Cornelis Anthonisz.|Cornelis Anthonisz]] a Jacob Dirksz. Bohužel datum narození či datum křtu Jacoba Cornelisza van Oostsanena není známo. Datum jeho narození bylo vztaženo k jiným archivním důkazům, jako jsou data úmrtí ostatních rodinných příslušníků. Stejný postup byl použit při stanovení data narození malíře [[Frans Hals|Franse Halse]]. První zmínky o vyplacení provize pro Jacoba Cornelisze pocházejí z doby, kdy mu bylo nejméně 35 let. Předpokládá se, že předtím pracoval v malířské dílně v [[Haarlem|Haarlemu]] - (Haarlem je hlavním městem provincie Severní Holandsko.) V roce 1500 koupil svůj první dům v Amsterdamu na Kalverstraatu. O dvacet let později koupil i sousední dům. Proto je Jacob Cornelisz někdy nazýván Jacob Cornelisz van Amsterdam. V roce 1533 se prvně o jeho manželce v archivech hovoří jako o vdově. Poslední platby, které mu byly podle archivů opatství Egmond proplaceny proběhly v letech 1526-15281526–1528. Byly to platby za retábula ztracená během protestantské reformace. ([[Retabulum]] neboli retábl je oltářní nástavec obsahující sochy, reliéfy či obrazy, umístěný buď na nebo bezprostředně za oltářem).

Po celou dobu své umělecké kariéry se Corneliszův malířský styl měnil. Nejprve začal jako pozdně [[Gotika|gotickgotický]]ý řemeslník pod vlivem školy v Haarlemu a končil stylem představovaným obrazem "Saul a čarodějnice z Endoru". Na tomto obraze jsou detaily jednoduché, proporce protáhlé a tahy štětcem uvolněné. Ve svých začátcích byl Jacob Cornelisz ovlivněn haarlemským malířem [[Geertgen tot Sint Jans|Geertgena tot Sint Jansa]]. Barvy a techniky naznačují, že se Jacob učil malovat v Haarlemu. Později měl na jeho styl vliv [[Albrecht Dürer]]. Jacob Dürera navštívil zřejmě v [[Antverpy|Antverpách]] v roce 1520. Jeho rané práce naznačují, že byl vyučený návrhář dřevorytů a zlatník. Jednou z jeho prvních prací byl obraz ''Kristus se zjevuje Marii Magdaléně jako zahradník''. Je známo asi 200 jeho dřevorytů a 27 jeho obrazů. Tisky jeho dřevorytů jsou součástí tradiční [[Nizozemsko|nizozemské]] drobné knižní ilustrace. Jacob Cornelisz. měl vynikající malířskou techniku, ale umělecky nepřinesl nic nového, pokračoval v prezentaci tehdejších trendů. Jeho symbolika byla také velmi konzervativní. Maloval většinou posvátná témata s tradiční ikonografií ve starých i nových kombinacích jako reakci na [[Reformace a protireformace (1550–1648)|reformaci]]. Některá jeho díla, jako je ''Christ as the Man of Sorrows'' (1510), využívali nejen bibličtí humanisté ale i [[oligarchie]] v Amsterdamu, bránící katolickou ortodoxii proti tvrzením raných reformátorů. Obraz ''Christ as the Man of Sorrows'' představoval římsko-katolickou víru v snadno pochopitelném formátu. Jiné obrazy jako ''Narození Páně'' (1512) a ''Saul a čarodějnice z Endoru'' byly vizuálním podobenstvím katolických esejí. Později ve svém životě vedl Jacob Cornelisz van Oostsanen malířskou dílnu, ve které pracovali mezi jeho žáky i jeho syn [[Dirck Jacobsz.|Dirck Jacobsz]] a [[Jan van Scorel]]. V dílně jeho asistenti pomáhali navrhovat knižní ilustrace, dřevořezy a [[vitráž]]e. Po roce 1526 Jacob namaloval pouze jeden známý obraz ''Autoportrét'' (1533). Historici jsou přesvědčeni, že toto dílo vzniklo až rok po jeho smrti, ale podle nizozemského historika I. & van Eeghena byla mezi obrazy Jacoba Cornelisza sedmiletá mezera, což nebylo obvyklé. I. & van Eeghen navrhl, že autorem obrazu ''Autoportrét'' by mohl být Corneliszův syn. Někteří Jacoba Cornelisza van Oostsanena považují za posledního z vlámských malířů, kteří nevykazují italský vliv.