Kladské hrabství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mateřskou zemí byly Čechy, ne Česká koruna (korunní zemí se Kladsko, přes snahy tamních stavů, nestalo); polsky se v Kladsku nemluvilo, pač tam žádné polské osídlení (před rokem 1945) nebylo; frmt
opr. ISBN (-pozn. v závorce vyhodnocovaná jako chyba)
Řádek 69:
=== Kladsko součástí Čech ===
Roku [[1137]] byla prostřednictvím císaře [[Lothar III.|Lothara III]]. domluvena mírová dohoda, kterou se celé Kladsko stávalo majetkem českého knížete Soběslava I. [[Přemysl Otakar II.]] r, 1260 vyňal veškeré statky kláštera polického ([[Broumovsko]]) z moci královských úředníků župy kladské, díky čemuž je Broumovsko dosud součástí Čech. Po jeho porážce od císaře [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I, Habsburského]] byla župa přiznána doživotně vratislavskému knížeti [[Jindřich IV. Probus|Jindřichu IV. Probovi.]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ottův slovník naučný XIV
| vydání =
| vydavatel = Paseka/Argo
| místo = Praha
Řádek 80:
| počet stran = 791
| strany = 295
| isbn = 80-7185-200-7 (Paseka) 80-7203-117-1 (Argo)
| rok vydání =
| isbn2 = 80-7203-117-1
}}</ref> Jakmile ale Jindřich zemřel (roku [[1290]]), navrátilo se Kladsko zpět do českých rukou. [[Jan Lucemburský]] doživotně věnoval Kladsko coby české [[léno]] [[Jindřich VI. Dobrý|Jindřichu VI. Dobrému]] ([[1327]] až [[1335]]) a poté [[Boleslav II. Minsterberský|Boleslavu II. Minsterberskému]] ([[1336]] až [[1341]]).