Myslivost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázky značka: editor wikitextu 2017 |
značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 5:
== Nejstarší historie myslivosti ==
Počátky myslivosti lze spatřovat v [[lov]]u v dobách [[paleolit]]u, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy (kromě sběru byl důležitý ještě [[rybolov]], ten ale pod myslivost nepatří). Lovila se převážně dnes už vyhynulá pravěká zvířata (například [[mamut]]), ale i mnohá dosud žijící: [[zubr]], [[Los evropský|los]], [[Sob polární|sob]], [[jelen]], [[bobr]] apod. V [[neolit]]u přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování [[zemědělství|zemědělských]] plodin a počátkům [[rolnictví]]. Z odchytu zvířat se vyvinulo [[pastevectví]]. Došlo k [[Domestikace|domestikaci]] mnoha druhů rostlin i zvířat. Definitivně ztratil lov významu obživy s příchodem [[Keltové|Keltů]] a později [[Slované|Slovanů]] na naše území. Lovcem bývá zpravidla jen jeden člověk. Rozvíjí se zbraně: [[luk]] a šíp, [[oštěp]], [[sekera]], [[nůž]].▼
{{Více obrázků
| align = right
Řádek 20 ⟶ 19:
| caption2 = [https://de.wikisource.org/wiki/Eygentliche_Beschreibung_Aller_St%C3%A4nde_auff_Erden:Der_J%C3%A4ger Venator] (německy der Jäger, česky myslivec, lovčí), Ständebuch z roku 1568 s dřevorytinami od [[Jost Amman]], [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurt am Main]]
}}
▲Počátky myslivosti lze spatřovat v [[lov]]u v dobách [[paleolit]]u, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy (kromě sběru byl důležitý ještě [[rybolov]], ten ale pod myslivost nepatří). Lovila se převážně dnes už vyhynulá pravěká zvířata (například [[mamut]]), ale i mnohá dosud žijící: [[zubr]], [[Los evropský|los]], [[Sob polární|sob]], [[jelen]], [[bobr]] apod. V [[neolit]]u přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování [[zemědělství|zemědělských]] plodin a počátkům [[rolnictví]]. Z odchytu zvířat se vyvinulo [[pastevectví]]. Došlo k [[Domestikace|domestikaci]] mnoha druhů rostlin i zvířat. Definitivně ztratil lov významu obživy s příchodem [[Keltové|Keltů]] a později [[Slované|Slovanů]] na naše území. Lovcem bývá zpravidla jen jeden člověk. Rozvíjí se zbraně: [[luk]] a šíp, [[oštěp]], [[sekera]], [[nůž]].
V dobách [[feudalismus|feudalismu]] se do čela společnosti dostal [[panovník]], který kromě jiných výsad získal s vlastnictvím veškeré půdy také výhradní právo k lovu (tzv. [[lesní a lovecký regál|regál]]). Panovník mohl právo k lovu propůjčovat feudálovi. S rozvojem feudalismu spojeným s růstem moci [[šlechta|šlechty]] byl omezován také regál. V roce [[1388]] nařízení krále Václava IV. se ustavilo tzv. [[dominikál|právo dominikální]], které zavedlo lov jako výsadu vrchnosti. Pro panovníka byly určeny okrsky, kde mohl lovit. Lov se stal [[Zábava|kratochvílí]] a sloužil spíše jako příležitost k reprezentaci. Rozvíjely se zbraně jako např. [[kuše]], [[tesák (zbraň)|tesák]], [[lovecký meč]] a od konce [[17. století]] také lovecké ručnice. Rozvíjely se i techniky lovu do plachet, sítí, různé druhy štvanic a honů. Ve [[13. století|13.]] a [[14. století]] byly zakládány [[obora|obory]] a [[bažantnice]]. V roce [[1573]] vyšlo [[Usnesení českého sněmu]], které obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto stala povoláním.
V [[17. století|17.]]-[[18. století]] byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. V roce [[1695]] vznikl [[Řád sv. Huberta]], který založil [[František Antonín Sporck]]. V 18. století se díky řádům z let [[1754]] a [[1756]], které vydala [[Marie Terezie]], bylo preferováno [[lesnictví]] před myslivostí. V roce [[1786]] vydal [[Josef II.]] [[všeobecný honební patent]], který prohlásil právo myslivosti za právo státu, který jej mohl dále svěřovat. V [[19. století]] přetrvával trend podřizování myslivosti zájmům lesnictví. Došlo ke snížení stavu zvěře [[Jelen evropský|jelení]] a zvýšily se stavy [[Srnec obecný|srnčí zvěře]]. Nastal prudký rozvoj [[bažantnictví]]. Ve zbraních se prosadily [[brokovnice]], které měly na českém území velmi dobrou tradici.
== Rakousko-Uhersko (1868-1918) ==
| |||