Byzantská říše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vlajka za vlády Palaiologů: využití neznámé |
odkazy |
||
Řádek 464:
Double-headed eagle of the Byzantine Empire.png|Dvojhlavý orel se objevoval od [[10. století]] jako dekorace, tento je podle kamenného reliéfu v [[Mystra|Mystře]], později území [[Morejský despotát|Morejského despotátu]]
Metropolis of Mystras, inside, imperial eagle.JPG|Kamenný reliéf s císařským orel v Mystře, hl. město polo-nezávislého [[Morejský despotát|Morejského despotátu]]
John VI Kantakouzenos.jpg|Podobizna [[Jan VI.
Chrysobull of Alexius III of Trebizond.jpg|[[Trapezuntské císařství|Trapezuntský]] císař [[Alexios III. Megas Komnenos|Alexios III.]] se svou manželkou Theodorou
</gallery>
Řádek 549:
=== Věda, lékařství a právo ===
Byzantinci výrazně přispěli k uchování antických poznatků a jejich zprostředkování [[islám]]skému světu a [[Renesance|renesanční]] Itálii. Přestože byzantští badatelé po uzavření athénské [[Akademie platónská|Akademie]] v roce 529 učinili jen zanedbatelné pokroky, v jistých dobách dosáhli skvělých úspěchů v aplikaci vědy a neustále setrvávali v úzkém kontaktu s klasickou filozofií, metafyzikou a matematikou.<ref>[http://www.roma.unisa.edu.au/07305/medmm.htm Dickson, Paul. ''Mathematics Through the Middle Ages''] {{Wayback|url=http://www.roma.unisa.edu.au/07305/medmm.htm |date=20080513152720 }} Medieval Mathematics, [cit. 2010-07-05]. – neplatný odkaz !</ref> Z mimořádných výkonů čerpajících z dřívějších znalostí lze kupříkladu zmínit vybudování chrámu Hagia Sofia architekty [[Anthémios z Trallu|Anthémiem z Trallu]] a [[Isidor z Milétu|Isidorem z Mílétu]]. Spisy antických autorů byly udržovány v povědomí zásluhou klasických studií v [[Athény|Athénách]], v Alexandrii a na [[Konstantinopolská univerzita|konstantinopolské univerzitě]].<ref>Treadgold (1997), s. 265</ref> Morové epidemie a výboje muslimů přivodili byzantské vědě určitý útlum, překonaný za makedonské renesance na konci prvního tisíciletí. Nový rozmach byl podnícen [[Arabové|arabským]] a [[Perská říše|perským]] vlivem, zvláště ve směru přírodních věd.
Ve srovnání se svými řecko-římskými předchůdci se Byzantinci zdokonalili v medicíně a nezanedbatelnou měrou působili na islámské lékařství. V oblasti právní vědy navázali na [[římské právo]], současně se stále silněji projevovalo křesťanství. Z kodifikace ''[[Corpus iuris civilis]]'', provedené za Justiniána I.,<ref>Hradečný (1998), s. 112</ref> byly odvozeny zákoníky ''[[Ekloga (zákoník)|Ekloga]]'', vydaný za Leona III.,<ref>Treadgold (1997), s. 350</ref> a ''[[Basiliky|Basilika]]'', dokončený za [[Leon VI. Moudrý|Leona VI. Moudrého]].<ref>Treadgold (1997), s. 462</ref>
| |||