Thajsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 77:
 
== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny Thajska}}
[[Soubor:Statue de Bouddha Ayutthaya.JPG|náhled|vlevo|Buddha v bývalém hlavním městě [[Ayutthaya]], které bylo roku 1767 zničeno nájezdníky z Barmy]]
Nejstarší státy na území dnešního Thajska vznikly v jeho jižní části kolem přelomu letopočtu. Na ústřední rovině se kolem 3. století zformovala civilizace [[Dváravatí]], jejíž městské státy obývali převážně [[Monové]], vyznávající [[théraváda|théravádový buddhismus]]. Později sem střídavě zasahovala moc [[Angkor|angkorské říše]] s významným střediskem v [[Lopburi]]. Zároveň se od severovýchodu začalo na dnešní thajské území šířit [[Tajové|thajské]] osídlení. V průběhu 13. století vzniklo v severní části několik thajských států, z nichž nejvýznamnější byly [[Lanna]] a [[Sukhothaj]]. Stát Sukhothaj za vlády krále Ramkhamhenga získal mocenskou převahu na většině tohoto prostoru. Proto je oficiální historiografií považován za první thajský stát.
Řádek 84 ⟶ 85:
Roku 1569 dobyla Ajutthaju [[Myanmar|barmská]] vojska a vnutila jí vazalské postavení. Za vlády krále Naresuana však Ajutthaja svou nezávislost na Barmě obnovila. V 17. století byla dominantní mocností ve střední části Zadní Indie a zejména za vlády krále Naraje udržovala bohaté mezinárodní styky.<ref>Podrobněji viz WANNER, Michal. Siam a evropské mocnosti 1511-1688. ''Historický obzor'', 2004, 15 (5/6), s. 105-116. ISSN 1210-6097.</ref> V roce 1767 však podlehla nové barmské invazi a tentokrát byla zcela zničena. Královskou moc obnovil v [[Thonburi]] vojevůdce Tak Sin, ale roku 1782 byl svými dvořany prohlášen za nepříčetného a zabit.
 
Nová dynastie Rattanakosin neboli Čakri[[dynastie Čakrí|Čakrí]] přesunula hlavní město na opačný břeh řeky Čaophraja, do [[Bangkok]]u. Pokračovala v mocenské expanzi, zahájené už Tak Sinem, a vynutila si hegemonii na celém území mezi Barmou a [[Vietnam]]em. Koloniální pronikání [[Spojené království Velké Británie a Irska|Británie]] a [[Francie]] do regionu však představovalo vážnou hrozbu také pro Siam. Králové Mongkut (Ráma IV., 1851–1868) a Čulalongkorn (Ráma V., 1868–1910) reagovali vstřícnou diplomacií, územními ústupky a reformami, které měly jednak zvýšit prestiž Siamu v očích mocností, jednak upevnit centralizovanou státní moc na územích, která byla dosud vůči Bangkoku ve volném vazalském poměru. Tak vznikl moderní thajský stát v nynějších hranicích.
 
Za vlády krále Rámy VI., 24. června 1932, byla státním převratem zavedena konstituční monarchie. V době 2. světové války podpořila vláda Plaeka Phibunsongkhrama [[Japonsko]], jiní politici ale udržovali styky se Spojenci a vytvořili odbojovou organizaci Seri Thaj. Po válce se tato frakce, v jejímž čele stál Pridi Phanomjong, chopila státní moci a následovalo období demokratičtější politiky. Dvojice státních převratů v letech 1947 a 1948 přivedla k moci opět Plaeka Phibunsongkhrama a Thajsko se zapojilo do studené války na straně [[Spojené státy americké|USA]]. Sarit Thanarat, který se postavil do čela vlády po dalších dvou převratech na konci 50. let, začal znovu zdůrazňovat úlohu monarchie v thajské společnosti.