Ota I. Veliký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vzpoura šlechty a bitva na Lechu: knížete Stojgněva (padl; jeho bratr zajat a popraven) |
čistě jen wikilinky |
||
Řádek 29:
V této době se [[Itálie]] nacházela v politickém chaosu. Po smrti Lothara, kterého zřejmě otrávili, zdědila trůn jeho žena [[Adéla Burgundská|Adelaida]], vlastní dcera, nevěsta a vdova po posledních třech italských králích. Šlechtic [[Berengar z Ivrey]] se vyhlásil králem Itálie, unesl Adelaidu a pokoušel se legitimovat svou vládu svatbou Adelaidy se svým synem. Adelaida ovšem uprchla a požádala o intervenci. Liudolf a Jindřich nezávisle vpadli do severní Itálie, aby využili situace, ale jejich ambice zmařil Ota, který tam vpadl rovněž a donutil Berengara přísahat lenní věrnost. Krátce nato se oženil s Adelaidou.[[Soubor:Ota1 kronika.jpg|thumb|upright|Ota I. Veliký ''(iluminace z 13. století)'']]Tato svatba spustila další revoltu. Když Adelaida porodila syna, Liudolf, zákonitý dědic po Otovi, se začal obávat o svou pozici a roku [[953]] spolu s [[Konrád Rudý|Konrádem Rudým]] a [[mohuč]]ským [[arcibiskup]]em proti Otovi povstal. Po počátečních úspěších Ota nakonec padl do zajetí při útoku na Mohuč. V příštím roce se povstání rozšířilo do celé země. Liudolf a Konrád však udělali chybu, když se spojili s Maďary, jejich vpády do jižního Německa znovu sjednotily šlechtu. Na sněmu v [[Auerstadt]]u byli Liudolf a Konrád zbaveni titulů, šlechta obnovila Otovu moc.
Boleslav I. se spolu se svým synem poddal Otovi I. v r. 950 pod tzv. Novým hradem. 10. srpna [[955]] porazil Ota Maďary v [[Bitva na Lechu|bitvě na řece Lechu]] nedaleko [[Augsburg]]u (bitvy se zúčastnil i český oddíl, avšak nikoliv pod vedením českého knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]], se kterým Ota do r. 950 vedl bezvýchodné spory). Zbavil tak říši jíž několik let čelící nájezdům Maďarů hrozícího nebezpečí z východu. Téhož roku, 10.-11. října 955 (uvádí se i 16. října), pomocí zrady rujanských [[Ránové|Ránů]], kteří mu pro obchvat bažinami položili hatě, porazil spojená vojska povstalých [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]], najmě [[Obodrité|Obodritů]] a [[Lutici|Luticů]], knížete [[Stojgněv]]a (padl; jeho bratr zajat a popraven) ve dvoudenní deštivé bitvě na řece Raxa (též Räcknitz, počeštěně Rakovnice). Roku [[962]] podnikl úspěšné tažení do [[Itálie]], kde získal bohatou kořist dobytím mnoha severoitalských měst. Využil situace a dal se téhož roku v Římě papežem korunovat na císaře Svaté říše římské. Podle jeho příkladu pak měly všechny císařské korunovace probíhat v [[Řím]]ě. Toto pravidlo ale bylo často porušováno. Pro císaře byla cesta do Říma nákladná a její dlouhé trvání mohlo způsobit vzpoury v zemi.
== Odkazy ==
| |||