Mars (mytologie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: proč sem někdo dává (navíc chybný) link na publikaci o Nicolasi Flamelovi? |
přepracování, rozšíření, zdroje |
||
Řádek 5:
| popisek = Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]
| symbol = [[kopí]] a [[štít]]
|
|
| sourozenci =
| děti = [[Romulus a Remus]], Pallor a Pavor
| oblast uctívání = [[Římská říše]]
| řecký ekvivalent = [[
| poznámky =
}}
'''Mars'''<ref group="pozn.">nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem</ref>, [[latina|latinsky]] '''Mārs''', je [[Římská mytologie|římský bůh]] války a
| příjmení = Neškudla
| jméno = Bořek
| titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova
| vydavatel = [[Libri]]
| místo = Praha
| rok = 2004
| strany = 97
| isbn = 80-7277-264-3
| strany = 55-56, 128
}}</ref>
V rámci [[interpretatio graeca]] byl Mars ztotožněn s řeckým bohem války [[Áres|Áreem]] a přijal jeho mytologii a genealogii, obě božstva se však v mnohém lišila. Áres byl chápán jako násilné božstvo, ke kterému bylo přistupováno s jistým odporem a navíc se netěšil zdaleka takovému kultu jako Mars, který byl chápán spíše jako ochránce a navíc měl zemědělskou funkci. Přejal taktéž milenecký vztah s [[Venuše (mytologie)|Venuší]], ale vedle toho byla jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována [[Bellona]] a [[Nerio]].<ref name="Lugerová">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Lugerová
| jméno = Lucie
| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
Katedra historie
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Palackého
| titul = Martův kult v antickém Římě
| url = https://theses.cz/id/210i5h/Lugerov_Lucie_-_Martv_kult_v_antickm_m.pdf
| typ práce = Magisterská práce
| vedoucí = Ivana Koucká
| odkaz na vedoucího =
| místo = Olomouc
| rok = 2015
| strany = 10, 15-16, 41
}}</ref>
Podle Jaana Puhvela byl původně Mars [[Seznam hromovládců|hromovládcem]], tuto funkci však převzal Jupiter a Mars na druhou stranu přijal zemědělskou funkci, vedle své původní válečné.<ref name="Puhvel">{{Citace monografie
| příjmení = Puhvel
| jméno = Jaan
| odkaz na autora = Jaan Puhvel
| titul = Srovnávací mytologie
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 1997
| strany = 178
| isbn = 80-7106-177-8
}}</ref>
Vedle běžného Mārs, v genitivu Mārtis, existovalo starší a poetické Māvors (Māvortis) odpovídající oskánskému Māmers (Māmertos). Mezi další podoby jména náleží Mārspiter „otec Mars“, Mārmar, Māmars či Māmers. Jméno Mārs může vycházet z praindoevropského kořene ''*māwort'', jehož význam je nejasný, ale z kterého někteří badatelé odvozují i jméno [[Védské náboženství|védských]] válečných božstev [[Marutové|Marutů]].<ref name="Lugerová"/><ref name="Puhvel"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Lewis
| jméno1 = Charlton Thomas
| odkaz na autora1 = Charlton Thomas Lewis
| příjmení2 = Short
| jméno2 = Charles
| odkaz na autora2 =
| titul = A Latin Dictionary - Māvors
| url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=Mavors
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 5.8.2019
| vydavatel =
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Mallory
| jméno1 = James
| odkaz na autora1 = James Mallory
| příjmení2 = Adams
| jméno2 = Douglas Quentin
| odkaz na autora = Douglas Quentin Adams
| titul = Encyclopedia of Indo-European Culture
| vydavatel = Routledge
| místo = Abingdon
| rok = 1997
| strany = 433
| isbn = 978-1884964985
}}</ref>
== Mýty a vztahy ==
Mýtus o Martově zrození se objevuje pouze v [[Ovidius|Ovidiových]] ''[[Fasti]''], přičemž není jisté zda není autorovou invencí. Podle tohoto příběhu byla bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]] nešťastná že její manžel Jupiter sám zplodil [[Minerva|Minervu]], což odpovídá řeckému podání o porození [[Athéna|Athény]] [[Zeus|Diem]], a tak hledala pomoc u bohyně [[Flora (mytologie)|Flory]]. Ta ji darovala kouzelný květ po kterém Juno počala Marta. Mars údajně projevil svou vděčnost tím že zajistil Floře v Římě kult a den jeho početí – 2. květen, byl předposledním dnem svátku [[Floralia]].<ref name="Lugerová"/>
O Martově manželce či družce existuje více podání. Za jeho manželku byla označována [[Nerio]] ztotožňovaná s Minervou, podle některých badatelů však šlo spíše o výraz znamenající Martovu mužnou sílu. Jako jeho manželka či sestra byla také označována bohyně války [[Bellona]]. Podle Ovidia Mars také usiloval o manželství s Minervou a o zprostředkování sňatku požádal bohyni [[Anna Perenna|Annu Perennu]], ta však přišla na svatbu sama převlečená za Minervu a zahalená závojem. Pod řeckým vlivem byla také jako jeho partnerka chápána Venuše, ztotožněná s [[Afrodíté]], a byly mu přisouzeni synové Pallor „Bledost“ a Pavor „Hrůza“, odpovídající řeckému [[Fobos (mytologie)|Fobovi]] a [[Deimos (mytologie)|Deimovi]]. Se smrtelnou [[Rhea Silvia|Rheou Silvií]] zplodil [[Romulus a Remus|Romula a Rema]].<ref name="Lugerová"/><ref name="Neškudla"/>
== Svátky ==
Většina svátků spojených s Martem byla slavena v březnu a říjnu, tedy na začátku a konci zemědělské a vojenské sezóny. Podle některých badatelů konali [[saliové]] své rituály na počest Marta každý březnový den, případně pouze do [[tubilustrium|tubilustria]] prováděného 23. března.<ref name="Lugerová"/>
* 1. březen – březnové [[římská datace|kalendy]] – do roku [[153 př. n. l.]] nový rok, výročí pádu [[ancilia|ancilií]] – posvátných Martových štítů, Dies Natalis Martis „den Martova narození“
* 14. březen – [[Equirria]] – jeden ze dvou termínů závodů koňských spřežení na počest Marta
* 14. či 15. březen – [[Mamuralia]] – svátek na počets [[Mamurius Veturius|Mamuria Veturi]]a, později vyhánění zimy
* 17. březen – Agonia Martiale – jeden ze svátků zvaných [[Agonalia]] a konaných čtyřikrát do roka
* 19. březen – [[Quinquatrus]] – svátek Marta a Minervy, později rozšířený na pět dní
* 23. březen - [[Tubilustrium]] – rituální „očišťování polnic“
* 15. října - [[Equus October]] – rituál obět koně spojený se závody koňských spřežení
* 19. říjen - [[Armilustrium]] – rituální „očišťování zbraní“
* 27. února – Equirria – jeden ze dvou termínů závodů koňských spřežení na počest Marta
Mezi Martovy svátky patřila také data zasvěcení či založení jeho chrámů, označované zpravidla jako dies natalis „dny zrození“ Marta. Tak byl slaven 1. června Dies Natalis Martis v chrámu na [[Via Appia]] a 12. května či 1. srpna v chrámu Marta Ultora na [[Augustovo fórum|Augustově fóru]].<ref name="Lugerová"/>
== Chrámy ==
[[Samuel Ball Platner]], doplněný [[Thomas Ashby|Thomasem Ashbym]], uvádí mimo jiné následující Martovy chrámy a svatyně:<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Platner
| jméno1 = Samuel Ball
| odkaz na autora1 = Samuel Ball Platner
| příjmení2 = Ashby
| jméno2 = Thomas
| odkaz na autora2 = Thomas Ashby
| titul = A Topographical Dictionary of Ancient Rome - Aedes Martis
| url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/_Texts/PLATOP*/Aedes_Martis.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 5.8.2019
| vydavatel =
| jazyk = en
}}</ref>
* [[Ara Martis]] – oltář na [[Martovo pole|Martově poli]], nejstarší centrum Martova kultu, později snad doplněný či nahrazený chrámem
* Aedes Martis – chrám na Via Appia v blízkosti [[Porta Capena|Porty Capeny]], doplněn o Martis Lucus – posvátný háj
* Aedes Martis – chrám na [[Circus Flaminius|Circu Flaminiu]]
* Aedes Martis Ultoris – chrám Marta Ultora na [[Augustovo fórum|Augustově fóru]]
* Martis Sacrarium – svatyně v [[Regia|Regii]]
* Martova svatyně na [[Kapitol]]u
* Templum Martis Ultoris – chrám Marta Ultora na Kapitolu, některými badateli je jeho existence zpochybňována
== Odkazy ==
Řádek 30 ⟶ 135:
<references group="pozn." />
<references />
=== Externí odkazy ===
Řádek 38 ⟶ 142:
* {{Wikislovník|heslo=Mars}}
{{Portály|
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Římští bohové]]
[[Kategorie:Bohové války]]
[[Kategorie:Božstva zemědělství]]
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]]
| |||