Verze z 2. 11. 2018, 19:28 editovat Haroldův robot (diskuse \| příspěvky) Roboti 90 735 editací m →‎Průběh mírových jednání: oprava odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 8. 2019, 09:39 editovat zrušit editaci Unpocoloco (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 762 editací m →‎Podmínky: napřímení wikiodkazu Přejít na další porovnání →
Řádek 68: == Podmínky == Rakousko si mírovým jednáním v Rastattu dokázalo dohodnout mnohem lepší podmínky, než mu nabízela Francie prostřednictvím utrechtského míru. Podle toho také vypadalo přivítání Evžena Savojského ve Vídni 19. března 1714 – jinak velmi rezervovaný císař Karel VI. ho veřejně objal a políbil. Nejdůležitější bylo rozšíření jeho říše o [[Španělské Nizozemí]], zmenšené pouze o oblast [[Gelderland\|Geldern]] (ta připadla Prusku) a severní pevnostní bariéru, kterou získalo Holandsko. Dále [[rakouští Habsburkové]] získali [[Milánské vévodství]], [[Sardinie\|Sardinii]], [[Neapolské království\|Neapolsko]], [[Mantova\|Mantovu]], [[Comacchio]], [[Mirandola\|Mirandolu]] a tzv. [[Stato dei ~~Presidii~~Presidi]], území zahrnující dřívější opěrné body Španělska na [[Toskánsko\|toskánském]] pobřeží. Ten bod utrechtské smlouvy, který popisoval přenechání některých [[Lombardie\|lombardských]] území Savojsku, nebyl v rastattské smlouvě vůbec zmíněn. Karel VI. už nemusel odškodňovat knížete Rákócziho a oproti utrechtskému míru ani bavorského kurfiřta Maxe Emanuela. Císař se však musel vzdát svých spojenců ve španělském [[Katalánsko\|Katalánsku]], kteří byli v září 1714 poraženi. Proto i když se formálně nevzdal nároku na Španělsko (jeho podpis je na oficiální smlouvě doprovázen např. tituly král Cordoby, Korsiky a podobně), bylo jasné, že šance na jeho získání jsou velmi malé. Hranice Francie se v podstatě vrátily do stavu daného [[Smlouva z Rijswijku\|rijswijskou smlouvou]] z roku 1697, to znamená, že se příliš nezměnily. Ludvík XIV si sice mohl ponechat pevnost [[Schwer zu sagen\|Landau]], ale musel vrátit město [[Freiburg im Breisgau\|Freiburg]] a několik dalších míst na pravém břehu [[Rýn]]a.<ref name="Vlnas457" /> == Evropa po uzavření Rastattského míru == Říše rakouských [[Habsburkové\|Habsburků]] dosáhla podpisem smlouvy největšího územního rozsahu ve své historii. Její území bylo ale rozdrobené a v důsledku toho obtížněji udržitelné. Všechna území, jež zahrnovala, byla spojována pouze osobou panovníka, [[Katolictví\|katolickou vírou]] a tzv. [[Pragmatická sankce\|pragmatickou sankcí]].<ref>Dějiny Rakouska, str. 299–300.</ref> Dlouhý válečný konflikt se také negativně projevil na stavu rakouského hospodářství a míře jeho [[Státní dluh\|státního zadlužení]].<ref>Vlnas, str. 462.</ref> Francie ztratila svou velmocenskou převahu nad ostatními státy v Evropě a navíc i ji válka velmi vyčerpala. Územní zisky ze španělského dědictví posílily jeho soupeře Rakousko a zejména Velkou Británii. Francouzský průmysl byl ochromen daněmi a ve státě byl nedostatek potravin. Státní dluh francouzského království se zvýšil ze 150 milionů [[livr]]ů v roce 1683 na téměř tři miliardy livrů v době ukončení války a Francii tak hrozil [[státní bankrot]].<ref name="Cronin">{{Citace monografie

Rastattský mír: Porovnání verzí