Vodní turistika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
úprava struktury, přeformulování, doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:2Bregenzerache.JPG|náhled|Vodáci]]
'''
Převážně v průběhu letních [[prázdniny|prázdnin]] se pod dohledem zkušených vedoucích realizují dětské '''vodácké tábory'''. Kromě vodáckého výcviku dětí bývá na nich kladen důraz na poznávání přírody, získávání [[táboření v přírodě|tábornických]] dovedností a [[hry v přírodě]].
== Historie ==
K rozvoji vodní turistiky začalo docházet ve druhé polovině [[19. století]]. Roku [[1866]] byl založen v [[Evropa|Evropě]] první kanoistický klub.
{{Pahýl část}} == Vodní turistika v Česku == === Historie === V [[Čechy|Čechách]] se první [[kánoe]] objevila v roce [[1875]], kdy ji roudnický lékárník Ferdinand Zinke koupil od anglických obchodníků se závodními [[Kůň|koňmi]]. Další kánoe se na území dnešního [[Česko|Česka]] objevily až roku [[1910]], z [[Kanada|Kanady]] je nechal přivézt velký propagátor [[sport]]u [[Josef Rössler|Josef Rössler Ořovský]], který je známý hlavně díky prvnímu páru [[lyže|lyží]], které přivezl do Čech. Obliba těchto lodí rychle stoupala a tak již 29. listopadu 1913 byl založen Svaz kánoistů království českého, později [[Český svaz kanoistů]]. Po vzniku Československa se vodní turistika začala rozvíjet velmi rychle. Zakládaly se [[vodácká tábořiště]], byly pořádány první [[vodácké závody]] spíše maratónského typu, např. známé České Budějovice – Praha. Roku 1933 se v Praze konalo mistrovství Evropy, kdy se do Prahy sjelo 58 závodníků z 10 zemí. Úspěch tohoto mistrovství pomohl i zařazení kanoistiky na program olympijských her již v roce 1936. O propagaci vodáctví v Čechách se také silně zasloužilo [[Skauting|skautské hnutí]]. Velký vliv na rozvoj zvláště dětské vodní turistiky mělo uzpůsobení [[rybář]]ské [[pramice]], která se začala používat po [[První světová válka|první světové válce]]. Turistické oddíly si ji upravily, příď se pokryla krytem s [[vlnolam]]em a zároveň se zvýšily i boky na zádi. K ovládání pramice se nepoužívalo [[Veslo|vesel]], ale [[Pádlo|pádla]]. Vzniklo tak originální, v té době nejlevnější a při tom velmi pevné a bezpečné plavidlo až pro 8 dětí a jednoho kormidelníka.
Boom vodáctví šel
Po druhé světové válce se velkou ranou pro vodáctví stalo budování [[vltavská kaskáda|vltavské kaskády]], v níž postupně zaniklo 150 km atraktivního sjízdného úseku Vltavy (od [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké]] po [[Vrané nad Vltavou|Vrané]]). Daší oblíbené vodácké toky stavbou přehrad tolik postiženy nebyly, na různých místech ale byly stavěny také vodácky nesjízdné a nebezpečné [[Jez|jezy]] a stupně, v jejichž vzdutí zmizelo mnoho [[peřej]]natých úseků a které také znepříjemňovaly plavbu.
Za dob [[normalizace]] nastoupila nová vlna útěků do přírody a i řeky se zaplnily novými vodáky. Zakládaly se nové [[vodácký oddíl|vodácké oddíly]], obnovily se vodácké kluby již téměř zapomenuté. Otevřené laminátové [[deblkanoe]] typu Vertex a Vydra zaplnily řeku Lužnici, Sázavu, Berounku, Ohři, Vltavu a Otavu. Vodáci se do kánoí zabalili na celý týden a byli rádi, že na ně normalizační režim na vodě nedosáhne.▼
▲Za dob [[normalizace]] nastoupila nová vlna útěků do přírody, a tedy i na řeky
V 90. letech vznikly vodácké půjčovny a cestovní kanceláře, které půjčují veškeré vodácké vybavení (lodě, pádla, barely, plovací vesty) a zajistí i jeho dovoz a odvoz. V nabídce se objevují pevné nafukovací lodě různých typů a velikostí, a křehké [[Laminát|laminátové]] kanoe jsou rychle vytlačovány prakticky nerozbitnými plastovými. Vodáctví zažívá třetí boom, ale díky možnosti volného cestování již čeští vodáci nevyrážejí jen na osvědčené tuzemské řeky, ale i do zahraničí, kde je možno najít řeky parametrů, kterými Česko nedisponuje. V [[Evropa|Evropě]] jsou mezi Čechy nejoblíbenější divoké řeky [[Alpy|alpské]] v [[Rakousko|Rakousku]], divoké i turistické toky na území bývalé [[Jugoslávie]], dále trasy např. v [[Polsko|Polsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Francie|Francii]]. Nelze pominout [[Slovensko]], kde je nejoblíbenější vodáckou řekou [[Hron]]. Mimo Evropu se jezdí např. do [[Spojené státy americké|USA]] nebo na [[Nový Zéland]].
Česká obliba tohoto typu vodní turistiky je ve světě ojedinělá. Počátkem [[21. století]] se infrastruktura dále rozvíjí, kempy se zvelebují, mnohé dosud nesjízdné jezy jsou rekonstruovány na vodácky přívětivější a bezpečnější. Zájmy vodáků se však mnohde kříží s provozovateli [[Malá vodní elektrárna|malých vodních elektráren]] na jezech, které odebírají značnou část vody z řeky a při nižších vodních stavech způsobují nesjízdnost jezu a nedostatek vody pod ním.
=== Lokality ===
[[Soubor:CanyoningTeamVorarlberg.JPG|náhled|Přenášení lodi]]
V Česku je vodní turistika provozována zejména v letní sezóně na největších řekách [[pahorkatina|pahorkaté]] části [[Čechy|Čech]], které mají dlouhé souvislé splavné [[kaňon]]ovité úseky s mírně tekoucí vodou, občasnými [[peřej]]emi a množstvím [[jez]]ů. Díky tomu je na nich také plně rozvinutá vodácká infrastruktura (půjčovny lodí, [[kemp]]y, hospody, sportovní propustě na jezech). [[Morava|Moravské]] řeky mají vlivem odlišné [[geomorfologie]] většinou méně atraktivní charakter, a jsou tedy méně vyhledávané i vodácky přizpůsobené.
====
#
#
#
#
#
#
#[[Morava (řeka)|Morava]] Dalšími vodácky navštěvovanými toky jsou menší [[Říčka|říčky]], které mají dostatečnou vodu pro splutí pouze za zvýšených vodních stavů (například po [[Déšť|deštích]] nebo při jarním tání [[Sníh|sněhu]]), nebo při vypouštění rybníků a přehrad z důvodu pořádání organizované vodácké akce.
==== Nepravidelně sjízdné vodní toky – výběr ====
* [[Divoká Orlice]]
* [[Mastník (přítok Vltavy)|Mastník]]
Řádek 39 ⟶ 51:
* [[Blanice (přítok Otavy)|Vodňanská Blanice]]
== Používaná plavidla ==
* [[Kánoe]]
* [[Kajak]]
| |||