Grayův kód: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 8 měsíci
→‎Důvod vzniku: čárka ve větě
(→‎Důvod vzniku: čárka ve větě)
 
V reálném systému není nikdy možné zaručit, aby se změnilo více logických hodnot naprosto současně a není možno zajistit ani jejich naprosto současné přečtení a vyhodnocení. Toto bývá u elektroniky způsobeno různým zpožděním [[logický člen|logických členů]], [[přechodová charakteristika|přechodovými charakteristikami]], [[parazitní kapacita|parazitními kapacitami]], nesynchronním snímání optického kotouče snímači a dalšími vlivy.
 
V případě změny na dolních bitech ze stavu 3 (xx011<sub>B</sub>) na stav 4 (xx100<sub>B</sub>) může v nejnepříznivějším případě nastat situace, kdy je přečtena hodnota 00000<sub>B</sub> nebo 00111<sub>B</sub>, prakticky může nastat libovolná kombinace nedefinovaného stavu na bitech, které jsou měněny při změně hodnoty 3/4 (00xxx<sub>B</sub>), což je 8 možných stavů. Počet takovýchto nedefinovaných změn je vyznačen na obrázku pro 5 kódových bitů. V tomto případě nastává 16 situací, kdy nelze zaručit správnost kódu. V praxi se však u absolutních snímačů využívá 10–20 bitů pro určení polohy, což zvyšuje počet takových situací. Nejzávažnější je tato situace na horních bitech, kdy může dojít k úplné ztrátě relevantnosti přenášené informace. Podle příkladu na obrázku, při přechodu z hodnoty 15–16 a 31–0.
 
Grayův kód je navržen tak, aby eliminoval tyto nežádoucí stavy způsobující nejednoznačnost. Na obrázku je uvedeno srovnání dvojkového a Grayova kódu, kde v řádcích jsou uvedeny hodnoty shodné pro oba kódy a ve sloupcích stavy jednotlivých kódových bitů. Z grafického zobrazení je dobře patrný rozdíl mezi kódy i to, že v Grayově kódu při změně hodnoty o ±1 dochází ke změně pouze v jednom kódovém bitu.
Anonymní uživatel