Verze z 30. 7. 2018, 14:46 editovat Mormegil (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revizoři, Správci 28 487 editací m Editace uživatele 193.29.81.233 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je M97uzivatel značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 7. 2019, 11:14 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Přezdívka''' je neoficiální [[jméno]] (či jeho podoba) nějaké konkrétní osoby (případně organizace atd.). Může se jednat o jméno domácké, popřípadě o nějakou formu zkomoleniny oficiálního jména občanského ([[hypokoristikon]]). Zpravidla se však jedná o oslovení pocházející z nějaké větší sociální, pracovní či společenské skupiny osob, která dotyčného zná (např. ve [[škola\|škole]], [[skauting\|skautské organizaci]], [[sport]]ovním oddíle, divadelním souboru, v [[hospoda\|hospodě]], ve [[Věznice\|vězení]], v [[armáda\|armádě]] apod.). Přezdívka často popisuje nějaký zvláštní znak příslušné osoby, někdy se však jedná pouze o zkomoleninu jména nebo vtipnou kombinaci části jejího jména a povahového rysu. Nelze zapomínat, že přezdívka představuje jistý předstupeň vlastních jmen, jak je známe dnes. Jména u přírodních národů mají dodnes charakter přezdívky. Všeobecně známý je tento fakt od severoamerických indiánů, totéž však platí také pro domorodé [[Afrika\|Afričany]], australské [[Aboriginci\|Aborigince]], obyvatele [[Oceánie]] nebo [[Sibiř]]e. Také arabská, indická, čínská nebo japonská jména mají často podobu stručné charakteristiky nebo tzv. ''omen nomen''. Nelze zapomínat, že mnohá současná jména vznikla původně jako přezdívka určité osoby -– např. Petr (skála, kámen) byla původně pouze přezdívka apoštola Šimona, který ji dostal za svou pevnost, neochvějnost ve víře. Rovněž valná většina příjmení vznikla původně jako přezdívky, jimiž byli odlišováni např. nositelé stejného jména, žijící v jedné vesnici. Příjmení-přezdívky vznikaly jednak podle fyzického vzhledu podle vzhledu -– (např. Malý, Tučný, Černý, Ryšavý aj.), podle charakterových vlastností (např. Líný, Kluge, Liška, Mazák). podle povolání (např. Kovář, Řezníček, Kadlec, Procházka), místa, kde žili nebo odkud se přistěhovali (např. Horák, Doležal, Zápotocký), podle podobnosti se zvířaty, stromy aj. Na rozdíl od [[pseudonym\|uměleckého pseudonymu]], jejž si každý tvůrce obvykle vymýšlí sám o své svobodné vůli, přezdívky obvykle vymýšlejí a zavádějí lidé z okolí, a to někdy v dohodě s těmi, jichž se týkají, a jindy jsou dotčené osobě dokonce i vnuceny proti její vůli nebo používány bez jejího vědomí. Ve starších textech se nazývá tato přezdívka '''příslotek''' (Jedná se například o přezdívky, kterými děti ve [[škola\|škole]] označují své [[učitel]]e nebo [[vězeň\|vězni]] své [[dozorce]]). Řádek 12: == Příklady přezdívek == * ''Stupor mundi'' -– římskoněmecký císař [[Fridrich II. Sicilský]] * ''Poslední rytíř'' -– římskoněmecký císař [[Maxmilián I. Habsburský]] * ''Sissi'' – rakouská císařovna a předposlední česká královna [[Alžběta Bavorská]] * ''Starý'' či ''Starej Procházka'' – rakouský císař [[František Josef I.]] Řádek 22: * ''Dominátor'' – [[Dominik Hašek]] přezdívka českého hokejového brankáře, hypokoristikon Přezdívky se nemusejí týkat jen jména konkrétní osoby, podobná označení existují i pro skupiny obyvatel, geografické útvary apod. -– ''Perníkáři'' – obyvatelé města [[Pardubice\|Pardubic]], ''Taliáni'' -– Italové, ''Země vycházejícího slunce'' -– Japonsko, ''Večernice'' -– Venuše. == Související články ==

Přezdívka: Porovnání verzí