Verze z 12. 7. 2019, 20:26 editovat Mormegil (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revizoři, Správci 28 483 editací m typo, to {{Možná hledáte}} je ale divné/nesmysl ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 7. 2019, 09:43 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 64: Soubor:Karviná, Fryštát, zámek (2).JPG\|alt=Karviná\|Dřevěná chodba spojuje hrad s jeho nejmladší budovou Lottyhausem Soubor:Karviná, zámek a park.JPG\|alt=Karviná\|Fryštátský hrad je již více než 730 let krajinnou dominantou </gallery>Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. [[Staré Město (Karviná)\|Fryštát]] však byl založen po rozpadu Velkomoravské říše roku 906 n.l. a mezi léty 1024 -– 1032 za vlády polského krále [[Měšek II. Lambert\|Měška II. Lamberta]] je nositelem [[Městské právo\|městských práv]], které mu byly v pozdějších letech několikrát potvrzeny. Na dnešní místo byl Fryštát přemístěn po roce 1290 knížetem [[Měšek I. Těšínský\|Měškem I. Těšínským]]. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako ''Fryenstat'' (Fryštát), ''Roy'' (Ráj), ''Carwina'' (Karviná), ''Bertholdi Villa'' (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1290 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie. Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století. [[Soubor:Těšínsko v roce 1888.jpg\|náhled\|vlevo\|220px\|Těšínsko v roce 1888]] Zásadní obrat v rozvoji celé zdejší oblasti znamenal nález černého [[uhlí]] ve 2. polovině 18. století a počátkem 20. století již bylo území města svým ekonomickým potenciálem významnou oblastí v rámci celého [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uherska]]. K rozvoji města přispěla výstavba železničních tratí: [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] v Petrovicích, [[Košicko-bohumínská dráha]] v dnešní části Doly a v roce 1898 i [[Karvinská Místní dráha KFNB]] se stanicí [[Fryštát]], dnes [[Karviná město\|Karviná - město]], a také [[Tramvajová trať Karviná, nádraží - Karviná, sídliště\|tramvajová trať]]. Řádek 108: === Historická památková zóna === Město založené jako nové město fryštátské jeho prvním knížetem [[Měšek I. Těšínský\|Měškem I. Piastovským]] roku 1290. Nejstarší stavbou nového města, povýšeného na Slezské knížecí město je areál [[Fryštát (hrad)\|Fryštátského hradu]], jehož stavba začala v roce 1288 a po celou dobu své existence byl sídlem nejvyšší slezské aristokracie a mezi léty 1327 -– 1573 byl lénem českých králů. Přilehlé město pochází z počátku 14. století. V druhé polovině 19. století byly na fryštátském předměstí objeveny jodobromové prameny, díky kterým zde vznikly věhlasné lázně. Za dobu své existence se v nich léčila celá řada významných osob. Roku 1992 zde byla vyhlášená [[městská památková zóna]]. Podrobný seznam památek je uveden v článku [[Fryštát]], [[Lázně Darkov]], [[Doly (Karviná)]] a [[Staré Město (Karviná)]]. [[Soubor:Karviná-nádražní-hala2015.jpg\|alt=Karviná\|náhled\|Vestibul hlavního nádraží v Bruselském stylu]] Řádek 178: * Průmyslová zóna Kovona a Jäkl * Železniční nádraží Karviná -– město * Vodárenská věž * Důl Gabriela * Důl Barbora * Železniční nádraží Karviná -– Louky nad Olší * Úzkorozchodné tramvaje * Automobil Škoda 100 MB Řádek 282: [[Soubor:Rodný dům Dany Zátopkové.jpg\|alt=Karviná\|náhled\|Rodný dům Dany Zátopkové, roz. Ingrové, v Karviné - Fryštátě]] * [[Oto Ševčík\|Otto Ševčík]] (1931 -– 2003), český herec a režisér. * [[Wacław Olszak]] (1868–1936), první polský starosta Karviné * [[Gustaw Morcinek]] (1891–1963), polský spisovatel

Karviná: Porovnání verzí