Jacques-Louis David: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 95.85.212.249 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mario7 značka: rychlé vrácení zpět |
m →Život: typografické úpravy |
||
Řádek 21:
Všechny tyto pocty nejsou nic proti tomu, jaký ohlas vzbudil v Salonu jeho obraz ''[[Přísaha Horatiů]]''. Tento obraz se stal jakoby malířskou manifestací k Francouzské revoluci. David se stal profesorem na Akademii, a jeho žák [[Jean Germain Drouais]] (1763-1788) získal Římskou cenu (Prix de Rome). Byl to úspěch a David se se svým žákem vydal znovu do Říma. Tam Drouais namaloval svého ''Marina v Minturnes'', který je dnes v Louvru. V roce [[1787]] měl Davidův ''[[Smrt Sokratova|Sokrates]]'' veliký ohlas na Salonu. Začátek následujícího roku byl tragický. [[Jean Germain Drouais]] zemřel na [[neštovice]]. David přijal jeho smrt se slovy „Bude mi chybět impuls k práci“.<ref name="JLD"/>
Následující rok byl velmi dramatický. Vypukla [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]]. David se klonil na stranu revolucionářů a podporoval [[Národní konvent|Konvent]]. Stal se horlivým příznivcem [[Maximilien Robespierre|Robespierra]]. Byl také jedním ze členů [[Výbor pro veřejné blaho|Výboru veřejného blaha]]. Po [[thermidorský převrat|thermidorském převratu]] (27. července 1794) byl na čas uvězněn. Ve vězení měl čas promýšlet budoucí koncepci obrazu ''Únos Sabinek'' (1799-1800). Když byl propuštěn, byl fascinován svým novým idolem
<ref name="JLD"/>
Po návratu [[Bourboni|Bourbonů]] musel David zaplatit za svou minulost královraha a ilustrátora napoleonské epopeje. Odešel do vyhnanství v [[Brusel]]u. V Belgii byl nucen zůstat až do své smrti.
| |||