Kaple: Porovnání verzí

[[Soubor: Praha, Katedrála, půdorys kaple.svg |náhled|upright=1.0|Schéma kaplí v Katedrále svatého Víta: 1-8 Jižní kaple; 5 [[Svatováclavská kaple]]; 9-13 Věnec v ochozu; 13-23 Severní kaple ]]

Kaple souvisely s lidovou zbožností často víc než kostely, vznikaly často spontánně, ve volné krajině a z darů věřících, a proto je jich zejména v katolických krajích tak mnoho typů a druhů. Lze je třídit podle velikosti, podle stáří a stavebního slohu, podle funkce atd., jedním ze základních je roztřídění podle typu:

* Boční kaple velkých kostelů a bazilik jsou menší kryté prostory, otevřené do kostelní lodi, často s [[oltář]]em a od hlavního prostoru oddělené mřížkou. V katolické liturgii slouží jako eucharistické pro soukromou pobožnost, jako [[křest]]ní, zpovědní, [[pohřeb]]ní nebo votivní, v historii bývaly také místem bohoslužeb různých [[cech]]ovních a modlitebních bratrstev. Ve středověku se řadily do věnce kolem závěru za hlavním oltářem, v příčné lodi a pak i podél bočních lodí, jako je to například v [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|pařížské]] nebo pražské katedrále. V renesanci a v baroku úplně nahradily boční lodi, což výrazně sjednotilo vnitřní prostor kostela.

* Kryté a více méně samostatné [[Síňová kaple|síňové kaple]] (také interiérové nebo prostorové), do nichž se vstupuje, byly pravidelně součástí klášterů, hradů, paláců i nemocnic, kde sloužily [[řeholník]]ům i řeholnicím, zaměstnancům i pacientům. V Rakousko-Uhersku až do jeho rozpadu 1918 byly samozřejmou součástí veřejných škol. kde dnes slouží jako slavnostní auly pro různá celoškolní shromáždění. Zasedací síň české vlády v prvním patře [[Strakova akademie|Strakovy akademie]] byla původně kaplí pro ubytované studenty, v [[Zrcadlová kaple|Zrcadlové kapli]] Klementina se pořádají koncerty a výstavy. Zvláštní kapitolu tvoří kaple židovské, [[islám]]ské, [[Buddhismus|buddhistické]] atd., podobně jako mezikonfesijní či ekumenické modlitební kaple na letištích, v nemocnicích nebo u dálnic.