Verze z 18. 7. 2019, 22:42 editovat Utrakvista (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 379 editací fix kat. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 7. 2019, 10:03 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 569 editací rozšíření hesla, obrázek značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 3: \| znak = Sporck-Wappen St.png \| popisek = Původní erb rodu Šporků \| země = {{vlajka a název\|České království}} \| mateřská dynastie = Šporkové \| tituly = {{nic}} Řádek 16: * [[Swéerts-Sporckové]] }} '''Šporkové''', někdy (též '''Sporckové''' ([[Němčina\|německy]] '''Sporck''', či '''''Sporckh''''') byli starý [[šlechta\|šlechtický]] rod pocházející ze severního [[Německo\|Německa]]. == Historie == Rod původem z [[Vestfálsko\|Vestfálska]] v severním [[Německo\|Německu]], usedlý na panství Sporckhof v kraji [[Delbrück]] v [[Paderbornské knížecí biskupství\|Paderbornském knížectví]]. Listinná [[rodová linie]] začíná osobou Franz Nolte ([[Přezdívka\|zvaným]] ''Sporck''), doloženým v roce 1597 († 1626), vlastníkem Šporkova dvora (''Sporckhof'').<ref name="GHdA">[[Genealogisches Handbuch des Adels]], ''Adelslexikon'' Band XIII, Band 128 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag Limburg (Lahn) 2002, S. 484 f.</ref> Byl ženatý s dcerou Jobsta Sporcka, někdejšího majitele dvora.<ref>{{Webarchiv\|url=http://www.funki-koellner.de/Geschichte/Sporck.html \|wayback=20140204003834 \|text=Biografie 1 mit Literaturangaben \|archiv-bot=2019-05-15 00:26:55 InternetArchiveBot }}</ref> Rod původem ze severního [[Německo\|Německa]], usedlý ve [[Vestfálsko\|Vestfálsku]]. Do [[Čechy\|Čech]] Šporkové přišli během [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]]. Do roku [[1647]] povýšili do [[Panský stav\|panského stavu]]. V [[17. století]] byli povýšeni do [[hrabě]]cího stavu. Rod vlastnil panství [[Choustníkovo Hradiště\|Hradiště]], [[Heřmanův Městec]], [[Malešov]], [[Konojedy]], [[Hořiněves]], [[Lysá nad Labem]] a některá menší panství ve východních, středních a severních Čechách.▼ ▲~~Rod původem ze severního [[Německo\|Německa]], usedlý ve [[Vestfálsko\|Vestfálsku]].~~ Do [[Čechy\|Čech]] Šporkové přišli během [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]]. Do roku [[1647]] povýšili do [[Panský stav\|panského stavu]]. V [[17. století]] byli povýšeni do [[Říšský hrabě~~]]cího~~\|říšského hraběcího stavu]]. Rod vlastnil rozsáhlá panství v [[České království\|Českém království]], např. [[Choustníkovo Hradiště\|Hradiště]], [[Heřmanův Městec]], [[Malešov]], [[Konojedy]], [[Hořiněves]], [[Lysá nad Labem]] a některá menší panství ve [[Východočeský kraj\|východních]], [[Středočeský kraj\|středních]] a [[Severní Čechy\|severních Čechách]]. == Osobnosti rodu == [[Soubor:Johann von Sporck, 1607-1679 - Nationalmuseum - 15457.tif\|vlevo\|náhled\|[[Jan Špork]], generál [[Císařská armáda (habsburská)\|císařské armády]]]] [[Jan Špork]] († [[1679]]) jako prostý voják sloužil v řadách katolické ligy, v [[Bavorsko\|bavorské]] armádě válčil na [[Bitva na Bílé hoře\|Bílé hoře]]. Vévoda [[Maxmilián II. Emanuel\|Maxmilián Bavorský]] jej povýšil na plukovníka, avšak Jan odešel do vojska císaře Ferdinanda, kde se z něj stal válečný rada, generál jízdy a říšský hrabě. V armádě sloužil až do vysokého věku. V Čechách se domohl velkého majetku. Dodnes je jeho legenda živá i v místě jeho německého rodiště, Delbrücku. [[Jan Špork]] († [[1679]]), jeden z mladších synů Franze Sporcka sloužil jako prostý voják v řadách armády [[Katolická liga (Německo)\|katolické ligy]], s [[Bavorsko\|bavorskými]] oddíly válčil na [[Bitva na Bílé hoře\|Bílé hoře]], v níž padl jeho starší bratr v hodnosti [[Rytmistr\|rytmistra]]. Vévoda [[Maxmilián II. Emanuel\|Maxmilián Bavorský]] Jana povýšil na [[Plukovník\|plukovníka]], Jan však přešel do vojska císaře [[Ferdinand II. Štýrský\|Ferdinanda II.]], kde se z něj stal válečný rada, dosáhl hodnosti [[Jezdectvo\|jízdního]] [[Polní maršál\|generála-polního maršála]] a byl povýšen do [[Říšský hrabě\|říšského hraběcího]] stavu a v [[České království\|Českém království]] se domohl velkého majetku. Oženil roku 1639 s Annou Markétou [[Linsingenové\|z Linsingenu]] (1610-1657). Po smrti Anny Markéty se podruhé oženil v roce 1660 s [[Meklenbursko\|meklenburčankou]] Eleonorou Marií Kateřinou [[Finecke\|z Finecku]] (1639-1674).<ref name="St.Sporck">[http://patricus.info/Rodokmeny/Spork.txt rodová linie Sporck]</ref> V armádě sloužil až do vysokého věku. Dodnes je jeho legenda živá i v místě jeho německého rodiště, Delbrücku. Jeho vnuk [[Jan Rudolf Špork]] (1694–1759) se stal v roce 1729 pražským pomocným biskupem a roku 1741 staroboleslavským proboštem. Jako diplomat a kanovník Lateránské baziliky pobýval v [[Řím]]ě a dohlížel za české země na proces kanonizace sv. [[Jan Nepomucký\|Jana Nepomuckého]]. Pravnuk [[Jan Václav ~~hrabě~~ Špork\|Jan Václav]] byl nejvyšším [[hofmistr]]em, Království českého a ředitelem dvorské a komorní hudby na dvoře [[Marie Terezie]]. Ve vídeňském dvorském divadle prosazoval [[Wolfgang Amadeus Mozart\|Mozartovy]] opery. [[Soubor:Hospital Kuks 2.jpg\|náhled\|[[Kuks (hospital)\|Špitál Kuks]]\|alt=\|vlevo]] Nejvýznamnější člen rodu, [[František Antonín Špork]] ([[1662]]–[[1738]]), studoval na pražské univerzitě, poté cestoval po celé [[Evropa\|Evropě]]. Od roku [[1690]] vykonával funkci královského místodržícího. Také patřil k prvním, kteří do Čech zavedli hru na [[lesní roh]]. Zanechal po sobě zámek [[Kuks]], špitál a barokní lázně. Zámek i špitál spolu s lázněmi byl vyzdoben díly předních [[baroko\|barokních]] sochařů a malířů. Proslul zejména jako mecenáš významných umělců (především sochaře [[Matyáš Bernard Braun\|Matyáše Bernarda Brauna]]) a jeho jméno je trvale spojeno s vybudováním [[Kuks]]u a areálu zámku v [[Lysá nad Labem\|Lysé nad Labem]]. Vybudoval knihovny v Praze, Lysé nad Labem a Kuksu, v roce [[1701]] založil v pražském paláci Na Poříčí první stále šlechtické divadlo, později dokonce stálou italskou operní scénu. Vystupoval jako ostrý kritik společenských poměrů a zastánce myšlenek tolerance, na jejichž podporu vydával knihy ve své soukromé tiskárně. Právě kvůli těmto knihám se dostal do konfliktu s oficiálními kruhy, který skončil konfiskací knihovny a obžalobou z kacířství, z čehož jej obvinili [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuité]], se kterými vedl spory o majetek.

Šporkové: Porovnání verzí