Miroslav Štěpán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Osobnosti z Loun; přidána Kategorie:Politici z Prahy za použití HotCat
kat., portály, vnitřní odkazy
Řádek 29:
| podpis =
}}
'''Miroslav Štěpán''' ([[5. srpen|5. srpna]] [[1945]] [[Louny]] – [[23. březen|23. března]] [[2014]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] politik [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze a poslanec [[Česká národní rada|České národní rady]] a [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]. Během [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] jedenbyl jedním ze symbolů [[Normalizace|normalizačního režimu]]. Po roce 1989 generálníbyl tajemníkgenerálním tajemníkem ultralevicové [[StranaKomunistická strana československýchČeskoslovenska komunistů(1995)|Strany československých komunistů]].
 
== Život ==
Původním povoláním byl zemědělský [[inženýr]]. Za [[normalizace]] v letech [[1974]][[1977]] působil jako tajemník Městského výboru [[Socialistický svaz mládeže|Socialistického svazu mládeže]] v Praze. Od roku [[1977]] do roku [[1986]] vykonával funkci předsedy prorežimní organizace s názvem [[Mezinárodní svaz studentstva]]. Od roku [[1986]] pracoval jakožtojako tajemník a od dubna 1988 coby vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze. Působil též jako náčelník pražských [[Lidové milice|Lidových milicí]].<ref name="štěpán totalita"/><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| titul = Poslanci Federálního shromáždění
Řádek 50:
| datum přístupu = 2012-05-06}}</ref>
 
Dne 9. dubna [[1988]] byl kooptován za člena [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]. V období duben–říjen 1988 byl navíc členem sekretariátu ÚV KSČ a od října 1988 do listopadu 1989 členem předsednictva ÚV KSČ.<ref name="funkce KSČ">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = www.cibulka.net
| titul = Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989
Řádek 56:
| datum přístupu = 2012-05-08}}</ref>
 
Ve [[Volby do České národní rady 1976|volbách roku 1976]] byl zvolen do [[Česká národní rada|České národní rady]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = 1. schůze
Řádek 75:
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
 
Ve funkci vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze se profiloval jako dynamický, reformně orientovaný politik ovlivněný sovětskou [[Perestrojka|perestrojkou]], zároveň alebyl zastáncezastáncem ostrého kurzu proti politické opozici. Jsou mu připisována rozhodnutí, která vedla k brutálnímu potlačování občanských demonstrací v roce [[1988]][[1989]], včetně té posledníposledního ze dne [[17. listopad]]ulistopadu [[1989]] na [[Národní třída (Praha)|Národní třídě]] v Praze.<ref name="komiseuloha2">Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 2) – Úloha mocenských orgánů, [cit. 2009-05-09]. [http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1236_03.htm Dostupné online.]</ref> Pro českou veřejnost se stal symbolem násilnického způsobu vlády KSČ před listopadem 1989.<ref name="štěpán totalita">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = totalita.cz
| titul = Miroslav ŠTĚPÁN
Řádek 90:
Během [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] se ještě zpočátku pokoušel o politické manévrování. 23. listopadu 1989 navštívil továrnu [[ČKD]] v Praze a před zaměstnanci vystoupil s projevem, v němž mimo jiné prohlásil: „''v žádné zemi, ani v rozvojové ani socialistické a kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo''“. Posluchači ovšem jeho projev přerušovali skandováním a výkřiky: „''my nejsme děti''“. Projev musel být po necelých třech minutách ukončen.<ref name="štěpán totalita"/><ref>[http://www.youtube.com/watch?v=c89MIWlqSNw Projev Miroslava Štěpána v ČKD] na Youtube.com</ref>
 
Koncem listopadu [[1989]] byl v důsledku politických změn donucen složit všechny své stranické funkce. Dne 7. prosince<ref name="rychlik" /> 1989 byl vyloučen z tehdejší KSČ. Dne 22. prosince roku 1989 byl zatčen a posléze obviněn z [[trestný čin|trestného činu]] [[zneužití pravomoci veřejného činitele]], kterého se dopustil tím, že v průběhu [[Palachův týden|Palachova týdne]] nařídil použít proti demonstrantům [[vodní dělo|vodní děla]] a [[slzný plyn]]. Odsouzen byl ke čtyřem letům vězení, tento trest mu byl ale později snížen na dva a půl roku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Boháč
| jméno = Lubomír
Řádek 100:
| issn = 1210-1222
}}
</ref> V říjnu [[1991]] byl z [[Věznice|vězení]] podmínečně propuštěn na svobodu.
 
V roce [[1993]] se vrátil do české [[politika|politiky]] tím, že založil extrémní levicové uskupení ''Lidová unie národní a sociální záchrany''. V roce [[1995]] se stal generálním tajemníkem ultralevicové extrémistické [[StranaKomunistická československýchstrana komunistůČeskoslovenska (1995)|Strany československých komunistů]], která se stále hlásí k ideám [[marxismus|marxismu]], [[leninismus|leninismu]] a [[stalinismus|stalinismu]]. V letech [[1996]] a [[1998]] neúspěšně kandidoval do senátu na [[Senátní obvod č. 64 – Bruntál|Bruntálsku]].<ref>[http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=64 Výsledky senátních voleb v roce 1996] na volby.cz</ref><ref>[http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19981114&xobvod=64 Výsledky senátních voleb v roce 1998] na volby.cz</ref>
 
Zemřel ve věku 68 let na [[Rakovina|rakovinu]] v pražské [[Fakultní nemocnice Královské Vinohrady|Fakultní nemocnici Královské Vinohrady]].<ref>[http://www.novinky.cz/domaci/331245-zemrel-komunista-miroslav-stepan.html Zemřel komunista Miroslav Štěpán] na novinky.cz </ref>
Řádek 126:
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Česko|Politika|Komunistický režim v Československu}}
 
{{DEFAULTSORT:Štěpán, Miroslav}}
[[Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění]]
[[Kategorie:Poslanci České národní rady]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]
[[Kategorie:Vyloučení z KSČ]]
[[Kategorie:Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]
[[Kategorie:Členové KSČ politicky aktivní po roce 1989]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]
[[Kategorie:Vyloučení z KSČ]]
[[Kategorie:Politici z Prahy]]
[[Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění]]
[[Kategorie:Osobnosti sametové revoluce]]
[[Kategorie:Čeští vězni]]
[[Kategorie:Narození 1945]]
[[Kategorie:Narození 5. srpna]]
Řádek 144:
[[Kategorie:Úmrtí 23. března]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění]]
[[Kategorie:Muži]]