Spor o Rukopisy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Předmět sporu: doplnění k LP + ref značka: editace z Vizuálního editoru |
Přírodovědné rozbory: úprava a doplnění +ref, přejmenování odstavce (pův. Chemický a kriminalistický rozbor) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 403:
Původ sporných Rukopisů – především RK a RZ – je stále detailně a jednoznačně nevyřešenou, v minulosti často politicky zneužívanou záhadou české historie a jazykovědy.<ref name=":3" /> Přestože pro oficiální instituce nejde o aktuální badatelský problém, význam pro případnou další diskusi může mít i zachycení vývoje problematiky kolem RKZ a zjištění a zdokumentování jejich nynějšího stavu.<ref name=":8" /><ref name=":Křenek 2018" />
Současní obhájci Rukopisů využívají k šíření svého pohledu především [[internet]]. Názor, že RKZ nejsou novověkými padělky, v současné době hájí především skupina českých intelektuálů kolem [[Česká společnost rukopisná|České společnosti rukopisné]], která se zabývá především popularizací poznatků o Rukopisech a dalších sporných památkách, a zaměřuje se i na vlastní badatelskou činnost.<ref name=":0" /><ref name=":9"
| příjmení = Nesměrák▼
| jméno = Karel▼
| titul = Historie a perspektivy hmotného průzkumu Rukopisů královédvorského a zelenohorského▼
| periodikum = Chemické listy▼
| datum vydání = 2013▼
| ročník =
| číslo = 107
| strany = 194-201
| url = http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2013_03_194-201.pdf▼
}}</ref> Na internetových stránkách je možné najít nejen samotné texty Rukopisů (snímky originálů i přepisy), ale i řadu dalších souvisejících textů i přehledů dokumentů k problematice Rukopisů a sporů kolem nich.
Velkým problémem celého rozsáhlého a interdisciplinárního sporu je, že se argumentace vede jednotlivě a polemika je rozdělena do mnoha vzájemně obtížně spojitelných článků. Diskuse je tak nutně nekomplexní, protože každý článek kvůli omezenému rozsahu polemizuje pouze s některými důkazy, nikoli však s nimi jako celkem.
Řádek 466 ⟶ 476:
Z paleografického hlediska je Rukopis zelenohorský podvrhem, protože obsahuje nejen starobylé prvky písma z 9. století, ale i prvky ze století 12., 13. a také století 14. Nepravost Rukopisu královédvorského dokazuje nepřirozený (tzv. „malířský“) způsob psaní některých písmen (např. písmena ''p''). Takovýto způsob psaní se používal až v pozdější době. Podle paleografa [[Zdeněk Fiala|Zdeňka Fialy]] je v dále v Rukopisu zelenohorském písmeno ''k'' pravděpodobnou kopií písmena, které se používalo během [[husitství]]. Fiala dále soudí, že se o starobylou podobu písma autoři rukopisu neúspěšně pokoušeli i v případě jiných písmen a také [[Spřežkový pravopis|spřežek]]. Ten samý odborník se domnívá, že Rukopis zelenohorský byl napsán na již dříve popsaném [[pergamen]]u, ze kterého byl původní text odstraněn. Jednalo by se tedy o tzv. [[palimpsest]]. Tento původní text měl při tom pocházet ze 13. století, tj. z doby o několik století pozdější než by měl být datován rukopis.<ref name="RKZ ">{{Citace monografie | příjmení = Dobiáš | jméno = Dalibor | odkaz na autora = | titul = Rukopis královédvorský; Rukopis zelenohorský | vydavatel = Host | místo = Brno | rok = 2010 | strany = 189 | poznámka = | isbn = 978-80-7294-415-6}}</ref>
=== Přírodovědné rozbory ===
Historie přírodovědných testů hmotné stránky Rukopisů je velmi bohatá, zkoumáno bylo hlavně složení inkoustů a pigmenty barevných vrstev včetně iniciál. Byla také zkoumána místa na pergamenu, která by mohla prokázat, zda jde o palimpsesty. Pokud jde o stáří pergamenu, to odpovídá době údajného vzniku, což byl jeden z argumentů obhájců pravosti.
První podrobnější chemické zkoušky na Rukopise zelenohorském prováděl již v roce 1839 [[August Corda]] a označil ho za „za nanejvýš starý“.<ref name=":9" /> RK byl podrobněji chemicky zkoumán až v roce 1880 na žádost filologa [[Martin Hattala|Martina Hattaly]] tzv. razurovou komisí, jejíž práce se zúčastnil [[Vojtěch Šafařík]]. Závěr opět vyzněl ve prospěch „starobylosti písma a inkoustu“.<ref name=":9" /><ref name="Křenek 2018 26">Křenek 2018, s. 26.</ref>
Velmi důkladná expertiza byla provedena roku [[1885]] chemiky [[Antonín Bělohoubek|Antonínem Bělohoubkem]] a [[Vojtěch Šafařík|Vojtěchem Šafaříkem]]. Bělohoubkův závěr zněl: "Rukopis Kralodvorský se chová po stránce mikroskopické a mikrochemické v podstatě tak, jako nepochybně starobylé rukopisy z věku, do něhož se klade".<ref>{{Citace periodika▼
▲Velmi důkladná expertiza byla
| příjmení = Bělohoubek
| jméno = Antonín
Řádek 489 ⟶ 501:
| nedostupné = ano
| datum vydání =
}}</ref> Vedle toho tento rozbor odhalil na iniciále N tzv. berlínskou modř, která
V letech 1913–1928 se [[Viktorin Vojtěch]] zabýval zkoumáním RZ pomocí fotografií v různých oborech světelného spektra. Ve svých závěrech uvedl, že RZ není palimpsest, že výsledky dřívějších zkoumání provedených Cordou, Bělohoubkem i Šafaříkem jsou spolehlivé, a že nebyly nalezeny žádné známky svědčící o tom, že RKZ jsou novodobým padělkem.<ref name=":9" />
Poslední průzkum byl proveden v letech [[1967]]–[[1971]] kriminalistickým ústavem na návrh spisovatele literatury faktu, [[Miroslav Ivanov|Miroslava Ivanova]]. Tento rozbor došel k názoru, že chemickými metodami nelze pravost Rukopisů ani prokázat ani vyloučit, což vedlo k zahájení celé řady testů, jejichž výsledkem bylo prohlášení, že se nepochybně jedná o palimpsesty a podvrhy. Při tomto rozboru se zjistilo, že původním textem byl [[žaltář]] z konce [[13. století]]. Rozbor nadále potvrdil, že písmo užité na žaltáři je typově novější než písmo užité na Rukopisech, což je vyloučené a je to považováno za další důkaz podvrhu.{{Doplňte zdroj}} Vzhledem k závažným vědeckým nedostatkům celé práce a hrubým chybám, jež byly v průběhu oponentního řízení konstatovány prakticky u všech provedených analýz, se kriminalistický ústav od výsledků bádání distancoval.{{Doplňte zdroj}}▼
Další, často zmiňovaný průzkum byl proveden v letech [[1967]]–[[1971]] Kriminalistickým ústavem Federální správy Veřejné bezpečnosti v Praze na návrh spisovatele literatury faktu, [[Miroslav Ivanov|Miroslava Ivanova]]. Výsledkem celé řady testů čtyř sporných památek (RK, RZ, PV a MPKV) bylo prohlášení, že se nepochybně jedná o palimpsesty a podvrhy. Palimpsestů se ve středověku užívalo často, neboť pergamen byl velmi drahý. Nečekané spíše bylo, že padělatel tuto techniku znal, neboť v [[19. století]] byla téměř neznámá a zapomenutá.{{Doplňte zdroj}}
Po odevzdání Protokolů RKZ (po 3 letech od ukončení výzkumu, v roce 1974) nařídil kriminalistický ústav oponentní řízení týmem 10 odborníků. Oponenti shledali závěry neprůkazné, spekulativní, s nezdokumentovanými postupy a s nevyužitím moderních metod. Na základě toho Vědecká rada neschválila publikaci těchto protokolů. Po listopadu 1989 Ivanov napadl toto rozhodnutí jako politicky motivované. Národní muzeum, jako držitel rukopisů, vytvořilo vlastní odbornou komisi, která následně potvrdila oponentní posudky jako politicky nezmanipulované a doporučila Protokoly RKZ neakceptovat. Navzdory tomu Ivanov průběžně s výsledky zpochybněného výzkumu argumentoval v beletristické literatuře.<ref name=":9">{{Citace periodika▼
▲| příjmení = Nesměrák
▲
▲| jméno = Karel
▲| titul = Historie a perspektivy hmotného průzkumu Rukopisů královédvorského a zelenohorského
▲Po odevzdání Protokolů RKZ (po 3 letech od ukončení výzkumu, v roce 1974) nařídil kriminalistický ústav oponentní řízení týmem 10 odborníků. Oponenti shledali závěry neprůkazné, spekulativní, s nezdokumentovanými postupy a s nevyužitím moderních metod. Na základě toho Vědecká rada neschválila publikaci těchto protokolů. Po listopadu 1989 Ivanov napadl toto rozhodnutí jako politicky motivované. Národní muzeum, jako držitel rukopisů, vytvořilo vlastní odbornou komisi, která následně potvrdila oponentní posudky jako politicky nezmanipulované a doporučila Protokoly RKZ neakceptovat. Navzdory tomu Ivanov průběžně s výsledky zpochybněného výzkumu argumentoval v beletristické literatuře.<ref
▲| periodikum = Chemické listy
| příjmení = Ivanov
▲| datum vydání = 2013
|
|
|
| titul = Tajemství RKZ
▲| url = http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2013_03_194-201.pdf
| vydání = 1
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok vydání = 1969
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ivanov
| jméno = Miroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Záhada Rukopisu královédvorského
| vydání = 1
| vydavatel = Novinář
| místo = Praha
| rok vydání = 1970
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>
Řádek 508 ⟶ 540:
Rozbory textů také naznačují, že se jedná o dílo více lidí, ale s velkou pravděpodobností se zdá, že na díle spolupracovali stejní lidé, což je vzhledem k časovému odstupu nemožné. Důkaz práce shodných osob však není dostatečně průkazný, aby mohl být prohlášen za skutečnost.{{Doplňte zdroj}}
Poslední hmotný průzkum byl proveden a podrobně popsán v letech 2017 a 2018 týmem, který sestavilo a průběžně kontrolovalo Národní muzeum. Cílem bylo především zistit a zdokumentovat neinvazivními metodami aktuální stav RK a RZ, včetně následků dřívějších chemických zkoušek a zásahů. Publikované výsledky konstatují, že současný fyzický stav obou rukopisů není uspokojivý a že jsou předchozími testy nevratně poznamenány.<ref name="Křenek 2018 77">Křenek 2018, s. 77.</ref> Při tomto průzkumu nebyly zjištěny žádné stopy původního písma nasvědčující tomu, že se jedná o palimpsesty.
== Autorství rukopisů ==
| |||