Částice: Porovnání verzí

'''Částice''' je velmi malá část [[Hmotahmota|hmoty]], která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi ([[Energieenergie|energií]], [[hmotnost]]í, [[Elektrickýelektrický náboj|elektrickým nábojem]], [[spin]]em, [[Chemiechemie|chemickou]] [[reaktivita|reaktivností]], dobou [[život]]a, aj.).

Studiem částic ve [[fyzika|fyzice]] se zabývá především [[fyzika částic]], která se zaměřuje především na studium tzv. [[elementární částice|elementárních částic]] a dále částic, které vzniknou v důsledku [[vazba|vazby]] mezi [[elementární částice|elementárními částicemi]] (takové částice bývají také označovány jako '''složené''').

[[Fyzika částic]] se zabývá nejen částicemi, které byly pozorovány při experimentech, ale také tzv. '''hypotetickými částicemi''', tzn.tedy částicemi, jejichž existence je předpovídána na základě [[teorie|teorií]], avšak zatím nebyly pozorovány.

Mnohé částice se [[samovolný rozpad|samovolně rozpadají]] na jiné částice (např.například [[Radioaktivitaradioaktivita|radioaktivní rozpad]]) – takové částice se označují jako '''nestabilní'''. Částice, které se nerozpadají, bývají označovány jako '''[[stabilita|stabilní]] částice'''. Částice lze dělit do různých skupin podle mnoha kritérií.

* '''látkové''' – částice, které tvoří stavební součásti [[hmota|hmotných]] [[látka|látek]]. Jejich [[klidová hmotnost]] je vždy větší než [[nula]], tedy nemohou se [[pohyb]]ovat [[rychlost světla|rychlostí světla]]. Ke každé [[látka|látkové částici]] existuje [[antičástice]]. [[elementární částice|Elementárními částicemi]] této skupiny jsou [[fermion]]y, konkrétně [[lepton]]y (např. [[elektron]]y, [[pozitron]]y, [[mion]]y, [[neutrino|neutrina]]) a [[kvark]]y. Z nich jsou složeny další látkové [[subatomární částice]] – [[mezon]]y a [[hadron]]y (např. [[proton]]y, [[antiproton]]y, [[neutron]]y apod.)

* '''polní''' – částice, které [[Intermediální částice|zprostředkují]] jednu ze [[Základnízákladní interakce|základních interakcí]]. Jedná se o [[boson]]y. Jejich klidová [[hmotnost]] může být [[nula|nulová]] (např.například [[foton]], a [[gluon]]) i nenulová (např.například intermediální [[boson]]ybosony [[slabá interakce|slabé interakce]] W⁺, W⁻, Z⁰).

[[Elementární částice]] nemají vnitřní strukturu a jsou považovány za [[bodová částice|bodové]]. [[Elementární částice]] jsouJsou základními objekty [[kvantová teorie pole|kvantové teorie pole]].

Elementární částice popisuje tzv. ''[[Standardnístandardní model]]''.

* Elementární '''částice [[látka|látky]]''' jsou vesměs [[fermion]]yfermiony, tedy částice s poločíselným spinem. Patří mezi ně '''[[lepton]]yleptony''' (např. [[elektron]], [[neutrino]], [[pozitron]], [[mion]]) a '''[[kvark]]y'''. Ke každé elementární částici látky existuje odpovídající [[antičástice]].

Různé fyzikální teorie předpovídají existenci dalších elementárních částic. Jedná se především o&nbsp;částice předpovídané na základě tzv. [[supersymetrie]]: [[skvarky]], [[sleptony]] (např. [[selektron]]), [[gluino]], [[neutralino|neutralina]] a&nbsp;[[chargino|chargina]]{{#tag:ref|Neutralino a&nbsp;chargino jsou supersymetrické částice odpovídající kombinaci supersymetrických partnerů neutrálních resp. nabitých částic elektroslabé interakce. Teorie supersymetrie nevyžaduje, aby jako supersymetrické částice vystupovaly přímé protějšky známých částic elektroslabé interakce po spontánním narušení elektroslabé symetrie ([[fotino]] k&nbsp;fotonu, [[zino]] k&nbsp;Z⁰, [[wino]] k&nbsp;W^± a&nbsp;[[higgsino]]), ale jejich lineární kombinace (resp.nebo lineární kombinace supersymetrických partnerů k&nbsp;částicím nenarušených elektroslabých polí B⁰ a&nbsp;W⁰, W^± s&nbsp;partnery higgsovýchHiggsových částic).<ref name="">{{Citace elektronické monografie

Do [[subatomární částice|subatomárních]] složených částic patří ze známých částic hadrony, hypoteticky se předpokládají i&nbsp;jiné exotické složené částice, např.mimo jiné leptokvarky (složené z&nbsp;leptonů a&nbsp;kvarků zároveň), kvarkovo-gluonovékvarkovogluonové vázané stavy či gluebally (složené z&nbsp;gluonů).

* [[baryon]]y – hadrony s&nbsp;poločíselným spinem složené ze 3 kvarků (patří mezi ně např.například [[proton]], [[neutron]], [[hyperon]]y);

[[Atomové jádro]] je složeno z&nbsp;[[proton]]ůprotonů a&nbsp;[[neutron]]ůneutronů. Každý typ jádra obsahuje určitý počet [[proton]]ůprotonů a&nbsp;[[neutron]]ůneutronů ([[nuklid]], [[izotop]]). [[jaderná reakce|Jadernými reakcemi]] lze měnit [[nuklid]] na jiný. Na studium [[atomové jádro|atomového jádra]] se zaměřuje [[jaderná fyzika]].

[[Atom]]y jsou nejmenší [[neutrální částice]], na něž lze [[hmota|hmotu]] rozdělit [[chemická reakce|chemickou reakcí]]. Atomy jsou složeny z&nbsp;malého, hmotného [[atomové jádro|atomového jádra]], které je obklopeno relativně velkým a&nbsp;lehkým [[elektronový obal|elektronovým obalem]]. Každý typ [[atom]]uatomu odpovídá určitému [[chemický prvek|chemickému prvku]] (viz [[periodická tabulka]]).

Nerovnováha [[elektrický náboj|elektrického náboje]] mezi [[atomové jádro|atomovým jádrem]] a&nbsp;[[elektronový obal|elektronovým obalem]] vede ke vzniku [[ion]]tů ([[kationt]]y a&nbsp;[[aniont]]y). Na atomy se zaměřuje [[atomová fyzika]] a&nbsp;také [[chemie]].

[[Molekula|Molekuly]] jsou nejmenší částice, na které lze hmotu rozdělit se zachováním vlastností dané [[hmota|hmoty]] (molekuly jsou tedy základní částice nesoucí vlastnosti celku). Každá molekula odpovídá určité chemické [[Chemickáchemická sloučenina|sloučenině]] nebo prvku. Molekuly jsou složeny z &nbsp;jednoho nebo více [[atom]]ůatomů. Studiem molekul se zabývá [[chemie]].

[[Rovnice]], které popisují [[mnohočásticový systém|mnohočásticové systémy]], nebo jejich řešení, jsou často svou formou velmi podobnápodobné popisu přítomnosti nějaké částice, aniž by taková samostatná částice v &nbsp;daném systému opravdu existovala. Jedná se o&nbsp;určitý druh kolektivních [[kvantová mechanika|kvantových stavů]] (víceatomové [[elektronový obal|elektronové]] stavy v&nbsp;látce, např.například [[excitace]] [[krystalová mřížka|atomové mřížky]], více[[nukleon]]ové stavy v&nbsp;atomovém jádře apod.), které jsou nejen výpočetním konstruktem, ale mohou mít konkrétní reálné projevy (přenos [[energie]], [[hybnost]]i, [[elektrický náboj|elektrického náboje]], [[magnetický moment|magnetického momentu]], statistické chování podle [[spin]]u apod.). Označují se jako '''kvazičástice'''. Kvazičástice (někdy též „kolektivní excitace“) přestavují způsob, jak zjednodušit popis [[mnohočásticový systém|mnohočásticových systémů]]. Příkladem jsou [[elektronová díra|elektronové díry]], [[fonon]]y, [[magnon]]y nebo [[plazmon (kvazičástice)|plazmony]]. [[Materiálové inženýrství]] umožňuje jejich vlastnosti modifikovatpozměňovat.

Kvazičástice mohou mít velmi exotické vlastnosti, které jsou pro normální částice vyloučené. Např.Například v&nbsp;tzv. zlomkovém [[Kvantový Hallův jev|kvantovém Hallově jevu]] se vyskytují kvazičástice s&nbsp;[[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] rovným zlomkové části (např.například pětině) [[Elementárníelementární náboj|elementárního náboje]]; ve „dvourozměrných“ kvantových strukturách (jednoatomové vrstvy apod.a podobně) je možno realizovat kvazičástice, jejichž statistické chování je mezi [[fermion]]y a&nbsp;[[boson]]y (tzv. anyony<ref>[http://focus.aps.org/story/v16/st14 Anyon There? (''Physical Review Focus'')]</ref>). Byly též prokázány kvazičástice chovající se jako [[magnetický monopól]]<ref>[http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4602&id_c=106201 První přímý důkaz existence magnetického monopólu (''OSEL – Objective Source E-Learning'')]</ref> či s nulovou<ref>[http://www.osel.cz/8334-tajuplne-weylovy-ferminony-s-nulovou-hmotnosti-objeveny-po-85-letech.html Tajuplné Weylovy ferminony s nulovou hmotností objeveny po 85 letech (''OSEL – Objective Source E-Learning'')]</ref> a dokonce i zápornou [[efektivní hmotnost]]í.<ref name="Mihulka_2018">{{Citace elektronického periodika

Virtuální částice je koncept [[Kvantovákvantová teorie pole|kvantové teorie pole]]. Tyto částice nesplňují [[Pythagorova věta o energii|Pythagorovu větu o energii]]. Virtuální částice jsou však takové částice, které existují pouze ve&nbsp;velmi omezeném [[čas]]e a&nbsp;[[prostor]]u (jako například [[tunelový jev]]).<ref>