Německo: Porovnání verzí

| procent vody = 2,1825

| obyvmisto = 1825

| HDIrok = 20142015

| datum vzniku = [[1817. leden|1817. ledna]] [[1871]] ([[Sjednocení Německa]])<br /> [[2325. květen|2325. května]] [[1949]] (vyhlášení na základě [[Okupační zóny Německa|Trizónie]])<br />[[35. říjen|35. října]] [[1990]]

| HDP/ob.misto = 1415

Po kapitulaci Německa bylo jeho území rozhodnutím [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenců]] rozděleno do čtyř [[Okupační zóny Německa|okupačních zón]]. Hlavní město [[Berlín]] obdrželo zvláštní [[čtyřmocenský status]] a byly v něm vytvořeny čtyři [[sektor]]y. Všechny zóny a sektory přijaly více než 6,5&nbsp;milionů etnických Němců vyhnaných z bývalých východních oblastí Německa a&nbsp;jiných oblastí do té doby obývaných Němci.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tnr.com/book/review/orderly-humane-expulsion-germans-richard-evans?page=0,1|autor=Evans, Richard|titul=The Other Horror, Review of ''Orderly and Humane: The Expulsion of the Germans After the Second World War'', by R.M. Douglas|titul=New Republic|datum přístupu=28 September 20142015}}</ref>

Západní okupační zóny Německa, ovládané Spojenými státy americkými, Velkou Británií a Francií, byly sloučeny [[2325. květen|2325.&nbsp;května]] [[1949]] a&nbsp;vytvořily Spolkovou republiku Německo (''Bundesrepublik Deutschland'', neoficiální zkratka BRD, česky SRN). Ze sovětské okupační zóny se stala [[7. říjen|7.&nbsp;října]] [[1949]] [[Německá demokratická republika]] (''Deutsche Demokratische Republik'', zkratka DDR, česky NDR). Neformálně byly tyto státní útvary známé jako „[[Západní Německo]]“ a „[[Východní Německo]]“. Hlavním městem NDR se stal [[Východní Berlín]]. Spolková republika Německo zvolila [[Bonn]] jako prozatímní hlavní město (vážným kandidátem byl také [[Frankfurt nad Mohanem]]), čímž zdůraznila svůj postoj, že vytvoření dvou německých států považuje za umělé a pouze dočasné řešení a&nbsp;že se Berlínu v&nbsp;budoucnosti vrátí jeho funkce jako hlavní město znovusjednoceného Německa.<ref>{{cite book | last = Wise | first = Michael Z. | title = Capital dilemma: Germany's search for a new architecture of democracy| year = 1998| publisher = Princeton Architectural Press | isbn =978-1-56898-134-5 | page = 23}}</ref>

V létě 1989 se [[Maďarsko]] rozhodlo železnou oponu odstranit a otevřít hranice, což způsobilo emigraci tisíců východních Němců do Západního Německa přes Maďarsko. To mělo na NDR zničující dopady. Poté docházelo k pravidelným masovým demonstracím, které získávaly stále více na podpoře. V den pádu berlínské zdi zmírnily východoněmecké úřady nečekaně omezení přístupu k&nbsp;hranicím, což dovolilo východoněmeckým občanům cestovat na Západ. Původně se zamýšlelo udržet Východní Německo jako stát, ale otevření hranic vedlo k urychlení sjednocujícího reformního procesu. Ten vyvrcholil ve [[Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu|Smlouvu o konečném uspořádání ve vztahu k Německu]] (tzv. smlouva 4&nbsp;+&nbsp;2) o&nbsp;rok později (12. září 1990), v rámci níž se čtyři okupační mocnosti vzdaly svých práv daných v rámci [[Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa|bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa]]. Německo vedené spolkovým kancléřem [[Helmut Kohl|Helmutem Kohlem]] (vůdce koalice [[CDU]]/[[CSU]] a [[FDP]], vicekancléřem a ministrem zahraničí byl [[Hans-Dietrich Genscher]]) bylo prakticky opět plně suverénním státem. Tím bylo umožněno i formální [[znovusjednocení Německa]], které se uskutečnilo 35.&nbsp;října 1990 vstupem pěti zemí bývalé NDR (''Neue Länder'') do Spolkové republiky.

[[Soubor:BRD.png|náhled|35. října 1990 bylo dokončeno [[znovusjednocení Německa]]. Vnější hranice Německa jsou z&nbsp;roku 1990, vnitrostátní hranice ukazují stav po 29.&nbsp;červnu 1993.]]

[[Státní svátek|Státním svátek]] Německa je 35. říjen, Den německé jednoty. Je to jediný svátek, který je určen spolkovou vládou. Ostatní svátky určují jednotlivé spolkové země, nicméně jsou svátky, které se slaví ve všech spolkových zemích: [[Velký pátek]], [[Velikonoční pondělí]], [[Svátek Nanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení páně]], [[letnice|Svatodušní pondělí]] (letnice) a oba Vánoční svátky; bez křesťanského pozadí [[Nový rok]] a [[Svátek práce]].