Národní soud: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Národní soud 1939-1942, zdroj
značka: editor wikitextu 2017
článek je jiném soudu, tento viz sekci „Další národní soudy“
Řádek 1:
[[Soubor:Pankrác, vrchní soud, přes magistrálu.jpg|náhled|Justiční palác v Praze, sídlo Národního soudu]]
}}</ref> V roce 1945 byl '''Národní soud''' zřízen jakobyl mimořádný trestní a čestný [[soud]] zřízený v [[Československo|Československu]] po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na základě jednoho z retribučních [[Benešovy dekrety|dekretů prezidenta republiky]].<ref name="Dekret">Dekret presidenta republiky č. 17/1945 Sb., o Národním soudu. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1945/009-1945.pdf Dostupné online.]</ref> Sídlil v [[Praha|Praze]], v justičním paláci na Pankráci (dnes sídlo [[Vrchní soud v Praze|vrchního soudu]]), a příslušela mu agenda trestního soudnictví za činnost proti československému státu v ''době zvýšeného ohrožení republiky'' (21. května 1938 – 31. prosince 1946<ref>Vládní nařízení č. 217/1946 Sb., jímž se stanoví konec doby zvýšeného ohrožení republiky. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1946/095-1946.pdf Dostupné online.]</ref>). Ovšem jen vůči zvláště určeným osobám: [[Státní prezident|protektorátnímu prezidentovi]], členům [[Seznam vlád Protektorátu Čechy a Morava|protektorátních vlád]], představitelům [[Vlajka (hnutí)|Vlajky]], [[Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě|Kuratoria pro výchovu mládeže]], [[Česká liga proti bolševismu|České ligy proti bolševismu]], Národní odborové ústředny zaměstnanců a Svazu zemědělství a lesnictví, také [[Kolaborace|kolaborujícím]] novinářům a dalším podobně významným veřejně činným osobám. Ostatní případy poválečného [[Retributivní justice|retribučního soudnictví]] vyřizovaly [[mimořádné lidové soudy]] v sídlech krajských soudů. Kromě něj působil i samostatný Národní soud v [[Bratislava|Bratislavě]] a oběma navíc předcházely národní soudy v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]].
'''Národní soud''' byl zřízen v roce 1939 [[Národní souručenství|Národním souručenstvím]] a fungoval až do roku 1942, kdy [[Emil Hácha]] obdržel jako předseda Národního souručenství přípis od Říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]], podepsaného [[Karl Hermann Frank|K. H. Frankem]], jež obsahoval výzvu k likvidaci Národního soudu, což Hácha následně provedl.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tauchen
| jméno = Jaromír
| titul = Národní soud (1939–1942)
| url = https://karolinum.cz/ink2_stat/dload.jsp?prezMat=89762
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}</ref> V roce 1945 byl Národní soud zřízen jako mimořádný trestní a čestný [[soud]] zřízený v [[Československo|Československu]] po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na základě jednoho z retribučních [[Benešovy dekrety|dekretů prezidenta republiky]].<ref name="Dekret">Dekret presidenta republiky č. 17/1945 Sb., o Národním soudu. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1945/009-1945.pdf Dostupné online.]</ref> Sídlil v [[Praha|Praze]], v justičním paláci na Pankráci (dnes sídlo [[Vrchní soud v Praze|vrchního soudu]]), a příslušela mu agenda trestního soudnictví za činnost proti československému státu v ''době zvýšeného ohrožení republiky'' (21. května 1938 – 31. prosince 1946<ref>Vládní nařízení č. 217/1946 Sb., jímž se stanoví konec doby zvýšeného ohrožení republiky. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1946/095-1946.pdf Dostupné online.]</ref>). Ovšem jen vůči zvláště určeným osobám: [[Státní prezident|protektorátnímu prezidentovi]], členům [[Seznam vlád Protektorátu Čechy a Morava|protektorátních vlád]], představitelům [[Vlajka (hnutí)|Vlajky]], [[Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě|Kuratoria pro výchovu mládeže]], [[Česká liga proti bolševismu|České ligy proti bolševismu]], Národní odborové ústředny zaměstnanců a Svazu zemědělství a lesnictví, také [[Kolaborace|kolaborujícím]] novinářům a dalším podobně významným veřejně činným osobám. Ostatní případy poválečného [[Retributivní justice|retribučního soudnictví]] vyřizovaly [[mimořádné lidové soudy]] v sídlech krajských soudů. Kromě něj působil i samostatný Národní soud v [[Bratislava|Bratislavě]] a oběma navíc předcházely národní soudy v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]].
 
== Složení soudu a řízení ==
Řádek 31 ⟶ 22:
Takový soud ale nebyl v Československu jediným, na [[Slovensko|Slovensku]] fungoval samostatný Národní soud. Jeho soudce i žalobce jmenovalo předsednictvo [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]] a byl pouze soudem trestním, jinak jeho složení a řízení před ním zhruba odpovídalo pražskému soudu. Soudil zejména slovenského prezidenta, členy slovenských vlád, poslance, členy Státní rady, představitele [[Hlinkova garda|Hlinkovy gardy]] a další významné veřejně činné osoby [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]].<ref>Nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Zb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví. [http://www.noveaspi.sk/products/lawText/1/11701/1/2 Dostupné online.]</ref> Odsoudil např. k trestu smrti bývalého prezidenta [[Jozef Tiso|Jozefa Tisa]], předsedu vlády [[Vojtech Tuka|Vojtecha Tuku]] a ministra zahraničních věcí [[Ferdinand Ďurčanský|Ferdinanda Ďurčanského]]. Ministra vnitra [[Alexander Mach|Alexandra Macha]] a ministra národní obrany [[Ferdinand Čatloš|Ferdinanda Čatloše]] poslal na 30, resp. pět let do vězení.
 
Národní soud navíc existoval už dříve v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], jakožto čestný soud měl provést revize majetku veřejně činných osob, který nabyly za [[První republika|první republiky]]. Předsedal mu viceprezident Nejvyššího účetního a kontrolního úřadu a přísedící tvořili dva soudci z Nejvyššího soudu a dva z Nejvyššího správního soudu. Zřídilo jej zcela bez právního podkladu již roku 1939 [[Národní souručenství]] a v roce 1942 byl prezidentem [[Emil Hácha|Háchou]] jako předsedou Národního souručenství z podnětu [[Karl Hermann Frank|K. H. Franka]] pro naprostou neefektivitu zrušen, neboť za celou dobu neodhalil ani jeden případ korupce.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tauchen
| jméno = Jaromír
Řádek 43 ⟶ 34:
| issn = 0079-4929
}}</ref> Téhož roku bylo nicméně vydáno vládní nařízení, kterým se zřizoval další Národní soud, jenž měl pohnat k odpovědnosti české politiky považované za „nepřátele českého národa“.<ref>Vládní nařízení č. 227/1942 Sb., o Národním soudě. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1942/102-1942.pdf Dostupné online.]</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace elektronické monografie
Řádek 55 ⟶ 50:
| datum přístupu =
}}
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===