Huis ten Bosch: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
cs
Řádek 33:
Stavba paláce Huis ten Bosch začala 2. září 1645 pod vedením Bartholomeuse Drijffhouta<ref>Stenvert, R. et al. (2004). ''Monumenten in Nederland: Zuid-Holland'', str. 227&ndash;228. Zwolle: Waanders Uitgevers. {{ISBN|90-400-9034-3}}.</ref> podle návrhu [[Pieter Post|Pietera Posta]] a [[Jacob van Campen|Jacoba van Campena]] na pokyn [[Amálie zu Solms-Braunfels|Amálie Solms-Braunfels]], manželky nizozemského [[Místodržitelství|místodržitele]] [[Frederik Hendrik Oranžský|Frederika Hendrika Oranžského]]. Základní kámen položila manželka [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] a [[Česko|česká]] královna [[Alžběta Stuartovna]].
 
[[Soubor:Oranjezaal na de restauratie- overzicht noordoosthoek, met de hele oostwand - 's-Gravenhage - 20416714 - RCE.jpg|thumb|left|''[[Oranjezaal|Oranžový sál]]'', (holandsky: ''Oranjezaal'') v paláci Huis ten Bosch]]
 
Po smrti svého manžela v roce 1647 Amálie tento palác zasvětila jeho památce. Pod vedením architekta a malíře [[Jacob van Campen|Jacoba van Campena]] a [[Pieter Post|Pietera Posta]] ve spolupráci s dalšími slavnými umělci jako byli [[Gerard van Honthorst]], [[Jacob Jordaens]], [[Thomas Willeboirts Bosschaert]], [[Theodoor van Thulden]], [[Caesar van Everdingen]], [[Salomon de Bray]], [[Pieter Soutman]], [[Gonzales Coques]], [[Pieter de Grebber]], [[Adriaen Hanneman]] a [[Jan Lievens]], zaplnili [[Oranjezaal]] (OranžovouOranžový síňsál) malbami oslavujícími jejího manžela Frederika Hendrika. V letech 1734 až 1737 přidal architekt Daniel Marot k paláci dvě křídla, včetně nové jídelny. Koncem 18. století palác změnil majitele. Přešel z majetku rodiny [[Nasavští|Nasavských]], ze které pocházelo mnoho nizozemských místodržících, do majetku [[Batávská republika|Batávské republiky]]. Vláda nově vytvořené republiky dala palác [[Oranžsko-nasavská dynastie|Oranžsko-nasavské dynastii]], která jej vlastní dodnes.
 
=== 19. a 20. století ===
Řádek 41:
[[Soubor:Tuinontwerp Huis ten Bosch.jpg|thumb|left|Palácová zahrada, architekt Daniël Marot]]
 
Od roku 1800 do roku 1805 v paláci sídlila Národní galerie umění, předchůdce [[Rijksmuseum|Rijksmusea]]. Bratr [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]], [[Ludvík Bonaparte]], nizozemský král, palác mezi lety 1805 až 1807 krátce užíval. Když byl v roce 1815 William Frederick, princ OrangeOranžsko-Nassaunassavský, jediný přeživší z posledních nizozemských místodržících prohlášen králem Nizozemska jako [[Vilém I. Nizozemský]], stal se Huis ten Bosch jedním z jeho oficiálních sídel. Palác se stal jedním z oblíbených míst pro mnoho členů královské rodiny. V roce 1899 byl palác místem několika setkání první mezinárodní mírové konference v Haagu. Během [[První světová válka|první světové války]] se stal sídlem královny [[Vilemína Nizozemská|Wilhelminy]]. Když německá armáda napadla Nizozemsko během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], královna a její rodina byli nuceni palác opustit. Odešli do exilu do [[Velká Británie (ostrov)|Británie]]. Nacistická vláda plánovala palác zničit, ale správce armádu přesvědčil, aby ho neničili. Přesto byla budova velmi poškozena. V letech 1950 až 1956 byl palác obnoven a v roce 1981 se znovu stal královskou rezidencí.
 
== Reference ==