Verze z 26. 6. 2019, 22:31 editovat Svajcr (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 73 642 editací palác Noordeinde ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 6. 2019, 07:15 editovat zrušit editaci Svajcr (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 73 642 editací cs Přejít na další porovnání →
Řádek 33: Stavba paláce Huis ten Bosch začala 2. září 1645 pod vedením Bartholomeuse Drijffhouta<ref>Stenvert, R. et al. (2004). ''Monumenten in Nederland: Zuid-Holland'', str. 227–228. Zwolle: Waanders Uitgevers. {{ISBN\|90-400-9034-3}}.</ref> podle návrhu [[Pieter Post\|Pietera Posta]] a [[Jacob van Campen\|Jacoba van Campena]] na pokyn [[Amálie zu Solms-Braunfels\|Amálie Solms-Braunfels]], manželky nizozemského [[Místodržitelství\|místodržitele]] [[Frederik Hendrik Oranžský\|Frederika Hendrika Oranžského]]. Základní kámen položila manželka [[Fridrich Falcký\|Fridricha Falckého]] a [[Česko\|česká]] královna [[Alžběta Stuartovna]]. [[Soubor:Oranjezaal na de restauratie- overzicht noordoosthoek, met de hele oostwand - 's-Gravenhage - 20416714 - RCE.jpg\|thumb\|left\|''[[Oranjezaal\|Oranžový sál]]'', (holandsky: ''Oranjezaal'') v paláci Huis ten Bosch]] Po smrti svého manžela v roce 1647 Amálie tento palác zasvětila jeho památce. Pod vedením architekta a malíře [[Jacob van Campen\|Jacoba van Campena]] a [[Pieter Post\|Pietera Posta]] ve spolupráci s dalšími slavnými umělci jako byli [[Gerard van Honthorst]], [[Jacob Jordaens]], [[Thomas Willeboirts Bosschaert]], [[Theodoor van Thulden]], [[Caesar van Everdingen]], [[Salomon de Bray]], [[Pieter Soutman]], [[Gonzales Coques]], [[Pieter de Grebber]], [[Adriaen Hanneman]] a [[Jan Lievens]], zaplnili [[Oranjezaal]] (~~Oranžovou~~Oranžový ~~síň~~sál) malbami oslavujícími jejího manžela Frederika Hendrika. V letech 1734 až 1737 přidal architekt Daniel Marot k paláci dvě křídla, včetně nové jídelny. Koncem 18. století palác změnil majitele. Přešel z majetku rodiny [[Nasavští\|Nasavských]], ze které pocházelo mnoho nizozemských místodržících, do majetku [[Batávská republika\|Batávské republiky]]. Vláda nově vytvořené republiky dala palác [[Oranžsko-nasavská dynastie\|Oranžsko-nasavské dynastii]], která jej vlastní dodnes. === 19. a 20. století === Řádek 41: [[Soubor:Tuinontwerp Huis ten Bosch.jpg\|thumb\|left\|Palácová zahrada, architekt Daniël Marot]] Od roku 1800 do roku 1805 v paláci sídlila Národní galerie umění, předchůdce [[Rijksmuseum\|Rijksmusea]]. Bratr [[Napoleon Bonaparte\|Napoleona Bonaparte]], [[Ludvík Bonaparte]], nizozemský král, palác mezi lety 1805 až 1807 krátce užíval. Když byl v roce 1815 William Frederick, princ ~~Orange~~Oranžsko-~~Nassau~~nassavský, jediný přeživší z posledních nizozemských místodržících prohlášen králem Nizozemska jako [[Vilém I. Nizozemský]], stal se Huis ten Bosch jedním z jeho oficiálních sídel. Palác se stal jedním z oblíbených míst pro mnoho členů královské rodiny. V roce 1899 byl palác místem několika setkání první mezinárodní mírové konference v Haagu. Během [[První světová válka\|první světové války]] se stal sídlem královny [[Vilemína Nizozemská\|Wilhelminy]]. Když německá armáda napadla Nizozemsko během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], královna a její rodina byli nuceni palác opustit. Odešli do exilu do [[Velká Británie (ostrov)\|Británie]]. Nacistická vláda plánovala palác zničit, ale správce armádu přesvědčil, aby ho neničili. Přesto byla budova velmi poškozena. V letech 1950 až 1956 byl palác obnoven a v roce 1981 se znovu stal královskou rezidencí. == Reference ==

Huis ten Bosch: Porovnání verzí