Verze z 27. 5. 2019, 23:30 editovat Vachovec1 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 44 620 editací m Editace uživatele 85.163.74.179 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 195.191.202.192 značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 6. 2019, 19:01 editovat zrušit editaci Tobartos (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 6 628 editací + a úpravy, zdroje značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 40: == Popis == [[Soubor:Bowhead-1 Kate Stafford edit (16272151841).jpg\|vlevo\|náhled\|Ohromná hlava velryby grónské]] Velryba gronská má robustní tmavé tělo a velkou hlavu trojúhelníkového tvaru. Pouze na spodní čelisti, v podstatě na bradě, je bíle zbarvena. Velryba grónská dosahuje délky 14–18 [[Metr\|metrů]] a hmotnosti okolo 50–100 [[Tuna\|tun]] (samice ~~dosahuje~~mívá ~~větších~~větší ~~rozměrů~~rozměry než samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů. Vyznačuje se ~~velkou~~především mohutnou hlavou, s jejíž pomocí dokáže prorazit iaž 3060 cm silnou vrstvu ledu<ref>Würsig, B. a C. Clark (1993).</ref>, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40 % z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, ~~jež~~který ji chrání před nízkými teplotami. Na [[Moře\|moři]] se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 [[Kilometr za hodinu\|km/h]], v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velké hloubky (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Finley \| jméno = K. J. Řádek 78: }}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umístěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrysknout vodu až do výšky čtyř metrů. Na rozdíl od ~~ostatních~~většiny kytovců žije tento druh i v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců, a postrádá i hřbetní ploutev. Dožívá se obvykle 40–50 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref name=":2">{{Citace periodika Řádek 93: \| url = https://www.welt.de/wissenschaft/article896784/Groenlandwal-mit-211-Jahren-von-Walfaengern-getoetet.html \| datum přístupu = 2019-02-09 }}</ref> === Potrava === Živí se [[Plankton\|planktonem]] a obzvláště drobnými [[korýši]] ([[Kril\|krilem]])<ref name=":0" />, do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.<ref>{{Citace elektronického periodika Řádek 101: \| datum vydání = 2015-09-05 \| datum přístupu = 2019-02-09 }}</ref> Dlouho se vědci domnívali, že [[kytovci]] postrádají čichové ústrojí, avšak výzkum mozku u velryby grónské prokázal, že obsahuje mimo jiné i čichový trakt. Rovněž má na rozdíl od většiny ostatních druhů oddělené nosní dírky a pravděpodobně je tak schopná vnímat pach ve vzduchu, čímž si možná usnadňuje vyhledávání potravy.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Velryba grónská má schopnost cítit pachy ve vzduchu - EnviWeb.czEnviWeb.cz \| url = http://www.enviweb.cz/83065 \| periodikum = EnviWeb.cz \| datum přístupu = 2019-06-24 \| jazyk = cs \| jméno = EnviWeb cz-zpravodajství o životním \| příjmení = prostředí }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu \| url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/207802-velryba-gronska-citi-pachy-ve-vzduchu.html \| periodikum = Novinky.cz \| datum přístupu = 2019-06-24 }}</ref> Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}} === Rozmnožování ===

Velryba grónská: Porovnání verzí