Česko: Porovnání verzí

V [[Československé parlamentní volby 1946|parlamentních volbách 1946]] zvítězila [[Komunistická strana Československa]] a tyto volby bývají označované jako poslední svobodné demokratické volby na dobu více než čtyřiceti let.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Československo v letech 1946 – 1948 – poslední léta demokracie | periodikum = Dejepis.com | url = http://www.dejepis.com/ucebnice/ceskoslovensko-v-letech-1946-1948-posledni-leta-demokracie/}}</ref> V [[Únor 1948|únoru 1948]] se komunisté chopili moci pučem a zlikvidovali zbytky demokratického systému. Těžce nemocný prezident [[Edvard Beneš]] [[Abdikace|abdikoval]] a&nbsp;ještě v&nbsp;roce 1948 zemřel. Na jeho místo nastoupil vůdce komunistů [[Klement Gottwald]]. Země se stala totalitním státem a součástí [[Východní blok|východního bloku]] pod dominancí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Byly potlačeny svobody a struktury občanské společnosti počínaje zrušením samosprávných zemí (1949) až po potlačení svobodného spolkového a&nbsp;ekonomického života. Došlo k vlně emigrace lidí do zemí neovládaných komunismem. Kolektivizace zemědělství a [[Československá měnová reforma (1953)|měnová reforma]] (1953) připravily miliony občanů o majetek. Tisíce občanů se staly obětí politický procesů, mnohdy i justičních vražd -– k nejznámějším obětem perzekucí patří [[Milada Horáková]], [[Rudolf Slánský]] či [[Heliodor Píka]].

Typické jsou hojné srážky a přechody frontálních systémů -– ročně jich v průměru přes území Česka projde 140. Nejvíce srážek spadne v červnu nebo červenci, nejméně v lednu nebo únoru. Nejsrážkovějším místem v ČR jsou [[Jizerské hory]] (zejm. oblast [[Bílý Potok|Bílého Potoka]]). Nejsušším pak [[Libědice]] v okrese Chomutov, ležící ve srážkovém stínu [[Krušné hory|Krušných hor]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.meteopress.cz/nejdestivejsi-a-nejsussi-mista-v-cr/ |datum přístupu=2016-12-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141022214617/http://www.meteopress.cz/nejdestivejsi-a-nejsussi-mista-v-cr/ |datum archivace=2014-10-22 |nedostupné=ano }}</ref>

Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5,5&nbsp;°C až 9&nbsp;°C. Nejchladnějším měsícem roku je leden, nejteplejším červenec. V dlouhodobém průměru je dělí 20&nbsp;°C. [[Tropický den|Tropických dnů]] je zaznamenáváno průměrně 12 ročně, [[Tropická noc|tropické noci]] jsou velmi vzácné. [[Arktický den|Arktické dny]] bývají 1-21–2 ročně.<ref>http://www.in-pocasi.cz/archiv/klima.php</ref> Nejteplejšími místy jsou oblasti [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjsko-svrateckého]] a [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravského úvalu]] a pak velká města, zejména Praha, kde teplotu zvyšuje hustá zástavba. Nejstudenějším místem je vrchol [[Sněžka|Sněžky]].<ref>http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=655</ref> Největrnějším místem České republiky je vrchol [[Milešovka|Milešovky]]. Zároveň jde o místo s největším počtem bouří v roce.<ref>https://mapy.cz/zakladni?x=14.4667000&y=50.0833020&z=11&source=base&id=1913948</ref>

Za První republiky rozmach pokračoval, objevila se i nová dynamicky expandující odvětví (např. obuvnictví -– firma [[Baťa]] či zbrojařství -– [[Zbrojovka Brno]]). Podle kritéria „národního důchodu na obyvatele“ byla meziválečná československá ekonomika 14. nejvyspělejší v Evropě a 18.-20–20. na světě. Průmyslová produkce byla desátá nejvyšší na světě.<ref>http://www.blisty.cz/art/59458.html#sthash.gWJcMCxR.dpuf</ref> Silně exportní ekonomiku ovšem těžce zasáhla [[Světová hospodářská krize|světová krize]], jež začala roku 1929. Vlekla se takřka až do konce 30. let. Po druhé světové válce byl průmysl v mimořádné míře zestátněn a po nástupu komunistů k moci začalo být hospodářství centrálně řízené a plánované. Navíc se podvolilo potřebám [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|Rady vzájemné hospodářské pomoci]], jež sdružovala socialistické státy, takže došlo v 50. letech k přílišné orientaci na těžký průmysl.

Největším soukromým zaměstnavatelem se časem stala potravinářsko-chemická skupina [[Agrofert]] ([[Andrej Babiš]]).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Největší zaměstnavatelé v Česku. Nový žebříček vedou policie a pošta|periodikum=Aktuálně.cz|url=https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nejvetsi-zamestnavatele-v-cesku-novy-zebricek-vedou-policie/r~968be8fae47411e59e52002590604f2e/|datum přístupu=2016-08-05}}</ref> Jakýmsi vítězem "loterie kuponové privatizace" se stala skupina [[PPF (společnost)|PPF]] [[Petr Kellner|Petra Kellnera]], která se specializuje zejména na finanční podnikání ([[Home Credit (společnost)|Home Credit]], [[Air Bank]] atd.). Výkladní skříní nového režimu se stali mezinárodně úspěšní podnikatelé, kteří založili firmu po revoluci tzv. na zelené louce (tedy ne na bázi starších podniků) -– k takovým patří firma [[Seznam.cz]] ([[Ivo Lukačovič]]), softwarové antivirové firmy [[Avast]] ([[Pavel Baudiš]], [[Eduard Kučera]]) a [[AVG Technologies|AVG]] (původně česká, později prodaná do zahraničí, posléze odkoupená Avastem)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Úšela|jméno=Jan|titul=Avast kupuje konkurenční AVG. Vznikne český antivirový gigant s více než 400 miliony uživatelů|url=http://byznys.ihned.cz/c1-65358430-antivirove-spolecnosti-se-spojuji-avast-software-koupi-avg-technologies-za-1-3-miliardy-dolaru|datum vydání=2016-07-07|datum přístupu=2016-09-04|jazyk=cs-CZ}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Skvělá zpráva pro české podnikání: Spojení IT hvězd Avast a AVG {{!}} Téma|periodikum=Lidovky.cz|url=http://ceskapozice.lidovky.cz/skvela-zprava-pro-ceske-podnikani-spojeni-it-hvezd-avast-a-avg-p64-/tema.aspx?c=A160711_151908_pozice-tema_lube|datum vydání=2016-07-12|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> či internetový obchod [[Alza.cz]] ([[Aleš Zavoral]]).

Rozvinuly se i firmy v některých netradičních odvětvích, jako je personalistika (ManpowerGroup), outsourcing (ISS Facility Services), výherní automaty (European Data Project) či zdravotní služby (Phoenix, Alliance Healthcare). V oblasti realit a developmentu dominuje [[CPI Group]] ([[Radovan Vítek]]). Klíčovými hráči v bankovním sektoru jsou [[Česká spořitelna]], [[Komerční banka]], [[ČSOB]], [[Česká pojišťovna]] a Kooperativa pojišťovna, ve stavebnictví [[Metrostav]], [[Skanska]], [[OHL ŽS]], [[Strabag CZ|Strabag]] a [[Eurovia CS|Eurovia]], v mobilních komunikacích O2, T-Mobile a Vodafone. Významnou roli hrají i mnohostranné finanční skupiny -– BMM Group ([[Zdeněk Bakala]]), [[Penta Investments]] ([[Marek Dospiva]], Jaroslav Haščák, Martin Kúšik), [[Unimex Group]] ([[Jiří Šimáně]]) či GES Group [[Ivan Zach|Ivana Zacha]]. K velkým firmám patří i vodárenská [[Veolia Česká republika|Veolia]] nebo tabákové [[Imperial Tobacco ČR|Imperial Tobacco]] a [[Philip Morris ČR|Philip Morris]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=100 nejvýznamnějších firem|periodikum=www.czechtop100.cz|url=http://www.czechtop100.cz/zebricky-firem/nejvyznamnejsi-firmy/100-nejvyznmanejsich-firem-cr.html|datum přístupu=2016-09-04|url archivu=https://web.archive.org/web/20160816072122/http://www.czechtop100.cz/zebricky-firem/nejvyznamnejsi-firmy/100-nejvyznmanejsich-firem-cr.html|datum archivace=2016-08-16|nedostupné=ano}}</ref>

V České republice existuje velká tradice [[Městská hromadná doprava v Česku|městské hromadné dopravy]]. Systémy MHD se začaly rozvíjet od 60. let 19. století -– [[koněspřežná tramvaj v Brně]] byla zavedena již roku 1869, v roce 1875 pak [[Koněspřežná tramvaj v Praze|v Praze]]. První [[parní tramvaj]] mělo také [[parní tramvaj v Brně|Brno]], do provozu zde byla uvedena roku 1884. Prvenství při zavádění [[Elektrická tramvaj|elektrických tramvají]] si zajistily [[Tramvajová doprava v Teplicích|Teplice]], kde elektřinou poháněná tramvaj vyjela na trať roku 1895. Rok poté se přidala [[Tramvajová doprava v Praze|Praha]] (zde již od roku 1891 fungovala převážně předváděcí [[Elektrická dráha na Letné v Praze|Křižíkova elektrická dráha na Letné]]), roku 1897 [[Tramvajová doprava v Liberci|Liberec]], v roce 1899 [[Tramvajová doprava v Olomouci|Olomouc]], [[Tramvajová doprava v Plzni|Plzeň]] a [[Tramvajová doprava v Ústí nad Labem|Ústí nad Labem]], 1900 [[Tramvajová doprava v Brně|Brno]] a [[Tramvajová doprava v Jablonci nad Nisou|Jablonec nad Nisou]], 1901 [[Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově|Most a Litvínov]] a [[Tramvajová doprava v Ostravě|Ostrava]], 1902 [[Tramvajová doprava v Mariánských Lázních|Mariánské Lázně]], 1905 [[Tramvajová doprava v Opavě|Opava]], 1909 [[Tramvajová doprava v Českých Budějovicích|České Budějovice]] a [[Tramvajová doprava v Jihlavě|Jihlava]], 1911 [[Tramvajová doprava v Těšíně|Těšín]] a 1916 [[Tramvajová doprava v Bohumíně|Bohumín]].

Některé lokality mají zvláštní význam pro spjatost s českými dějinami nebo mýty -– hora [[Říp]], [[Vyšehrad]] (zejm. [[Vyšehradský hřbitov]], kde je pohřben [[Antonín Dvořák]] i [[Bedřich Smetana]]), hora [[Blaník]], [[Velehrad]] spojený s památkou cyrilometodějskou a velkomoravskou, [[Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)|kostel svatého Václava]] ve Staré Boleslavi spjatý s legendou o zabití knížete Václava, [[Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje (Praha)|pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje]] v Praze, kde za druhé světové války zahynuli strůjci atentátu na Heydricha.

}}</ref> Počet obyvatel se dlouhodobě zvyšuje, přestože [[úmrtnost]] přesahuje [[porodnost]] -– příčinou je migrace, především z [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Slovensko|Slovenska]]. Migrace do ČR též převyšuje počet odchodů ze země (např. v roce 2015 se přistěhovalo 34 900 lidí, naopak se vystěhovalo 18 900 obyvatel). Průměrný věk činil v roce 2016 42 let. Nejlidnatějším krajem je Středočeský, s 1 326 876 obyvateli (2015). Je jediným krajem, kde žije více lidí než v Praze. Ta má 1 267 449 obyvatel (2015).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Počet obyvatel ČR se loni kvůli imigraci zvýšil na 10,55 mil. {{!}} ČeskéNoviny.cz|periodikum=www.ceskenoviny.cz|url=http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pocet-obyvatel-cr-se-loni-kvuli-imigraci-zvysil-na-10-55-mil-/1329099|datum přístupu=2016-09-05}}</ref>

V roce 2015 žilo v Česku přibližně 464 700 cizinců (4,3 %), více než 55% z nich zde mělo udělený [[trvalý pobyt]].<ref>{{Citace periodika|titul=V Česku žije nejvíc cizinců v historii|periodikum=Novinky.cz|jazyk=cs-CZ|url=https://www.novinky.cz/domaci/426219-v-cesku-zije-nejvic-cizincu-v-historii.html|datum přístupu=2017-01-12}}</ref> Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR. Nejvíce cizinců pocházelo z [[Ukrajina|Ukrajiny]] (23 %), ti tak v posledních letech předběhli cizince ze [[Slovensko|Slovenska]], kteří nyní tvoří 22 % podílu, následují cizinci z [[Vietnam]]u (12 %), [[Rusko|Ruska]] (8 %), [[Německo|Německa]] (5 %) a [[Polsko|Polska]] (4 %). Vietnamci žijí v Česku nejdéle (průměrně 8 let), lidé z bývalé Jugoslávie jen o rok méně. Nejvíce [[Vysoká škola|vysokoškolsky vzdělaných]] do naší země přichází z [[Rusko|Ruska]] (27 % imigrantů). Nejvíce z výdělku posílají domů [[Ukrajinci]] (17 % příjmu). Česko však stále zůstává poměrně etnicky homogenní zemí oproti průměru Evropské unie -– z 28 států je na 24. místě z hlediska etnické heterogenity.<ref>[http://zpravy.aktualne.cz/domaci/cizincu-v-cesku-pribyva-tvori-4-5-populace-nejvice-jich-pric/r~7595e2d0d3db11e5a8d7002590604f2e/ Cizinců v Česku přibylo. Nejvíce jich přichází z Ukrajiny a Slovenska]</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

České divadelnictví má kořeny již ve středověku. Nejstarším dochovaným dramatickým dílem s využitím češtiny je zlomek česko-latinské hry ze [[14. století]], zvané obvykle ''[[Mastičkář]]''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hrabák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Hrabák | příjmení2 = Havránek | jméno2 = Bohuslav | odkaz na autora2 = Bohuslav Havránek | spoluautoři = a kol. | titul = Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu | url = http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratury/VZCL3/44.pdf | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | rok = 1957 | počet stran = 851 | isbn = | strany = 247}}</ref> Původně šlo o jakousi mezihru v inscenaci evangelijních scén -– popisuje situaci, kdy jde Ježíšova matka Marie na trh koupit vonné masti k nabalzamování mrtvého Ježíšova těla. Scéna se však stále více osamostatňovala a popisovala satiricky poměry v měšťanském prostředí.

Avantgardě navzdory si svou cestou šel [[Josef Lada]] -– a i on dnes patří k nejslavnějším českým malířům ve světě.

Ve druhé polovině 20. století autoři povětšinou rozvíjeli objevy avantgardní revoluce -– v abstraktní tvorbě to byl například [[Vladimír Vašíček]], část díla jí věnoval [[Oldřich Lajsek]], [[Mikuláš Medek]], [[Vladimír Boudník]] aj. Na surrealistickou hravost, zejména ve svých známých kolážích, navazoval v exilu působící [[Jiří Kolář]] či doma tvořící [[Jan Švankmajer]]. Zcela nového směru zvaného [[pop-art]] se dotkl [[Kája Saudek]]. Na konci 80. let vystoupili členové skupiny [[Tvrdohlaví]] ([[Jiří David (výtvarník)|Jiří David]], [[Petr Nikl]], [[Jaroslav Róna]]).

Krom kultury vysoké a lidové se v českých zemích, jako všude jinde, rozvíjela od počátků 19. století i kultura populární. Některé popkulturní fenomény jsou pevně usazeny v českém kolektivním vědomí a slouží nezřídka i k národní sebeidentifikaci. Anketa České televize [[Kniha mého srdce]] z roku 2009 například ukázala masovost obliby literárních postav, jako jsou sluha [[Saturnin]] z humoristického románu [[Zdeněk Jirotka|Zdeňka Jirotky]], Švejk z románu Haškova či [[Rychlé šípy]] z chlapeckých románů a komiksů [[Jaroslav Foglar|Jaroslava Foglara]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Česká televize|jméno=|titul=Kniha mého srdce — Česká televize|periodikum=www.ceskatelevize.cz|vydavatel=|url=http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214215895-kniha-meho-srdce/|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> Podobná anketa o [[Největší Čech|Největšího Čecha]] zase ukázala roli humoristického fenoménu [[Jára Cimrman|Járy Cimrmana]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Největší Čech: Jára Cimrman|periodikum=iDNES.cz|url=http://kultura.zpravy.idnes.cz/nejvetsi-cech-jara-cimrman-dcl-/show_aktual.aspx?c=A050201_211139_domaci_sas|datum vydání=2005-02-02|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> Význačnou roli sehrála též dvojice loutek, které vytvořil za první republiky [[Josef Skupa]]: [[Spejbl a Hurvínek]]. Skupa tím navázal na velkou českou loutkářskou tradici, spjatou mimo jiné se jménem [[Matěj Kopecký|Matěje Kopeckého]]. Z dětské literatury vzešla podobně populární postavička [[Ferda Mravenec|Ferdy Mravence]] (a jeho souputníka [[Brouk Pytlík|Brouka Pytlíka]]), kterou stvořil [[Ondřej Sekora]]. K nejpopulárnějším českým komiksům patří [[Čtyřlístek (komiks)|Čtyřlístek]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Čtyřlístek slaví|url=http://www.kulturninovinky.cz/popkulturni-legenda-slavi/|datum vydání=2015-11-12|datum přístupu=2016-09-05|jazyk=cs-CZ}}</ref> Zdrojem podobných popkulturních fenoménů se v 2. polovině 20. století stal film a především televize -– cyklus televizních [[Večerníček|Večerníčků]] přinesl populární postavičky jako [[Krteček]] Zdeňka Milera, [[Bob a Bobek – králíci z klobouku|Bob a Bobek]] či [[Pat a Mat]] Vladimíra Jiránka, [[Maxipes Fík]] Jiřího Šalamouna, [[Pohádky z mechu a kapradí|Křemílek a Vochomůrka]] či [[Rákosníček]] Zdeňka Smetany, [[Mach a Šebestová]] Adolfa Borna či [[Rumcajs]] Radka Pilaře.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Česká televize|jméno=|titul=Nejlepší Večerníček — Česká televize|periodikum=Česká televize|vydavatel=|url=http://www.ceskatelevize.cz/porady/10492742198-nej-ct/21352216211-nejlepsi-vecernicek/|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> Televizní a filmová tvorba pro děti 70. a 80. let 20. století zase přinesla fenomény jako [[Pan Tau]], ''[[Arabela (seriál)|Arabela]]'' či ''[[Návštěvníci (seriál)|Návštěvníci]]''. Nejvýraznější postavou české pop-music, která se začala formovat od 50. let, je dlouhodobě zpěvák [[Karel Gott]]. Často se ve světě prosazují české modelky, k nimž patří [[Karolína Kurková]], [[Eva Herzigová]], [[Pavlína Pořízková]], [[Petra Němcová]], [[Taťána Kuchařová]], [[Daniela Peštová]] a [[Alena Šeredová]].

Po druhé světové válce bylo největším úspěchem české vědy udělení Nobelovy ceny za chemii [[Jaroslav Heyrovský|Jaroslavu Heyrovskému]] roku 1959, za objev [[polarografie]] a analytickou chemii. Vynálezem kontaktních čoček a silonu proslul [[Otto Wichterle]].<ref>[http://www.eyetopics.com/articles/18/1/The-History-of-Contact-Lenses.html The History of Contact Lenses] {{Wayback|url=http://www.eyetopics.com/articles/18/1/The-History-of-Contact-Lenses.html |date=20130429122029 }}. Retrieved 3 March 2009.</ref> [[Oldřich Homuta]] vynalezl roku 1957 praktickou pomůcku do domácnosti: remosku. Významným astronomem byl [[Antonín Mrkos]] působící na [[Hvězdárna Kleť|Hvězdárně Kleť]]. [[Armin Delong]] dosáhl mimořádných výsledků v oblasti mikroskopie. [[Stanislav Brebera]] vynalezl trhavinu [[Semtex]].<ref>{{cite web | title=Velikáni české vědy | url=http://www.velikani-ceske-vedy.estranky.cz/clanky/biografie/stanislav-brebera | work= | publisher= | author= | date= | accessdate=1 November 2010}}</ref> Výkladní skříní režimu pak byla účast na sovětském vesmírném programu [[Interkosmos]] (čs. družice [[Magion]], první československý kosmonaut [[Vladimír Remek]] -– první člověk ve vesmíru, který nebyl občanem [[Spojené státy americké|USA]] či [[Sovětský svaz|SSSR]]).

Nejznámějším systémem měření a srovnávání kvality vysokých škol je tzv. [[šanghajský žebříček]] ([[ARWU]]), každoročně určující 500 nejlepších vysokých škol světa. Jedinou českou, která se v něm dosud objevila, je Univerzita Karlova. V roce 2014 se umístila na 201.-300–300. místě. Podle ARWU tak Univerzita Karlova patří mezi 2 procenta nejlepších vysokých škol na světě.<ref>https://vsmonitor.wordpress.com/2014/08/26/sanghajsky-zebricek-vysokych-skol-v-roce-2014/</ref>

Na [[Zimní olympijské hry|zimních olympijských hrách]] vybojovala [[Rychlobruslení|rychlobruslařka]] [[Martina Sáblíková]] tři zlaté medaile (2×&nbsp;2010, 1×&nbsp;2014). Lyžařka [[Kateřina Neumannová]] přivezla ze ZOH celkem šest medailí. [[Ester Ledecká]] se stala prvním českým sportovcem, který vybojoval olympijské zlato ve dvou různých sportech -– ve snowboardingu a ve sjezdovém lyžování.

Ke slavným šachistům patřili [[Wilhelm Steinitz]], [[Richard Réti]] (viz [[Rétiho hra]]) či [[Věra Menčíková]]. Českým přínosem světovému šachu je rovněž [[Traxlerův protiútok]]. Nejúspěšnějším českým šachistou současnosti je [[David Navara]]. [[Tomáš Enge]] je jediným českým účastníkem závodů [[Formule 1]]. I v dalších sportech se objevily v éře samostatného Česka výrazné osobnosti -– v biatlonu ([[Gabriela Koukalová]]), v judu ([[Lukáš Krpálek]]), v krasobruslení ([[Tomáš Verner]]), v silniční cyklistice ([[Roman Kreuziger]]), v horských kolech ([[Jaroslav Kulhavý]]), ve snowboardkrosu ([[Eva Samková]]), veslování ([[Miroslava Knapková]], [[Ondřej Synek]]), kanoistice ([[Martin Fuksa]], [[Josef Dostál (kajakář)|Josef Dostál]]), klasickém lyžování ([[Lukáš Bauer]]), akrobatickém lyžování ([[Aleš Valenta]]), střelbě ([[Kateřina Emmons]]), moderním pětiboji ([[David Svoboda]]), alpském lyžování ([[Šárka Záhrobská]]), sportovním lezení ([[Adam Ondra]]), skikrosu ([[Tomáš Kraus]]), dráhové cyklistice ([[Lada Kozlíková]]), cyklokrosu ([[Zdeněk Štybar]]), ale i v poměrně málo sledovaných sportech jako jsou skiboby ([[Alena Housová]], [[Irena Francová-Dohnálková]]), krasojízda ([[Martina Štěpánková]]), sportovní rybolov ([[Kateřina Marková]]) či orientační běh ([[Dana Brožková]]). Z éry Československa lze vzpomenout legendy kolové [[Bratři Pospíšilové|bratry Pospíšily]], skokany na lyžích [[Jiří Raška|Jiřího Rašku]], [[Pavel Ploc|Pavla Ploce]] a [[Jiří Parma|Jiřího Parmu]], cyklokrosaře [[Radomír Šimůnek|Radomíra Šimůnka]] či zápasníka [[Vítězslav Mácha|Vítězslava Máchu]].

| [[Výpočet data Velikonoc|Pohyblivý svátek (březen- – duben)]]

| [[Výpočet data Velikonoc|Pohyblivý svátek (březen- – duben)]]