Spor o Rukopisy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Spory ve 20. století: ještě doplnění k 1.polovině značka: editace z Vizuálního editoru |
Spory ve 20. století: úprava a doplnění + ref, typo značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 204:
}}</ref>
Snahy ukázat Rukopisy jako falza považovala česká inteligence za snahu poškodit vznikající české národní uvědomění a
Nález Rukopisů totiž podnítil další pátrání v [[archiv]]ech a zájem o českou historii, díky tomu se postupně objevila řada nálezů, které se od Rukopisů výrazně lišily. Odpůrci pravosti samozřejmě tvrdili, že to je důkaz nepravosti Rukopisů, příznivci pravosti dotvořili teorii o existenci starší české básnické školy, která se měla vyvíjet nezávisle.{{Zdroj?}} Problémem však postupně začínalo být, že škola není nikde zmiňována ani se nenašla díla, která by oprávněnost této teorie potvrzovala. Dalším problémem bylo, že Rukopisy se tváří ryze česky, proto nebylo možno přijmout teorii zahraničního vlivu, jako tomu je např. u tzv. [[Kristiánova legenda|Kristiána]], u kterého lze přijmout [[Polsko|polský]] vliv.{{Zdroj?}} S tím byl spojen i problém, že neexistují díla předcházející Rukopisům, která se u děl takových kvalit jako Rukopis zelenohorský zpravidla objevují. Proti pravosti postupně začaly i svědčit nové poznatky o vývoji české gramatiky, které v některých případech ukazovaly na jiný vývoj. Skutečně komplikující byla i skutečnost, že dílo je v souladu s kronikou [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z Libočan]], která se dostávala do střetu s historickým poznáním a některé věci by spisovatel doby, do níž se Rukopisy hlásí, musel nutně vnímat jinak. Vysvětlení, že středověká díla jsou tendenční, bylo v tomto případě těžko udržitelné, protože nebylo ke komu tuto tendenčnost vztáhnout. Soudem víceméně utichl spor o pravost Rukopisů, ale bylo jisté, že tyto skutečnosti nutně musí vést k nové kritice.
=== Vystoupení realistů proti pravosti Rukopisů ===
V období 70. a 80. let [[19. století]] se v české literatuře začaly projevovat nové názorové proudy a
V roce [[1877]] proti Rukopisům vystoupil [[Adolf Patera]]{{Zdroj?}} a o
V roce [[1879]] vyjádřil svůj názor na pravost rukopisů [[Antonín Vašek]] ([[lingvistika|lingvista]] a národní buditel; otec [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]]) ve své práci "''Filologický důkaz, že Rukopis Královédvorský a Zelenohorský, též zlomek evangelia sv. Jana jsou podvržená díla Václava Hanky''", v
| příjmení = Vašek
| jméno = Antonín
Řádek 224:
| počet stran =
| strany =
}} 80 s. Plný text zde: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=12315</ref> Předznamenal tím další intenzivní rozhoření sporu o rukopisy v polovině 80. let. Na výsledky jeho práce navázal později [[Jan Gebauer]]. Z tábora zastánců na Vaškovu práci zareagoval etnograf [[František Bartoš (etnograf)|František Bartoš]] satirickým článkem ''Filologický důkaz, že "Moravské národní písně" jsou podvrženým dílem [[František Sušil|Františka Sušila]]'', v
| příjmení = Bartoš
| jméno = František
Řádek 236:
}}</ref><ref>plný text zde: http://kix.fsv.cvut.cz/~gagan/jag/rukopisy/dokument/bartos.htm {{Wayback|url=http://kix.fsv.cvut.cz/~gagan/jag/rukopisy/dokument/bartos.htm |date=20111225035605 }}</ref>
Roku [[1886]] se realisté rozhodli vyvolat debatu o nepravosti Rukopisů, pro niž již bylo dostatek podnětů. V
V roce [[1888]] Gebauer vydal populárněvědeckou knihu ''Poučení o padělaných rukopisích Královédvorském a Zelenohorském''. Rukopisy jsou od té doby považovány za falza.{{Doplňte zdroj}} Skutečností zůstává, že Gebauer v této knize, zcela jistě vědomě a záměrně, nepřesně interpretuje závěry chemického průzkumu provedeného profesory [[Antonín Bělohoubek|Antonínem Bělohoubkem]] a [[Vojtěch Šafařík|Vojtěchem Šafaříkem]], který podle něj jednoznačně prokázal nepravost Rukopisů, což nekoresponduje s
Po roce [[1888]] byl nejvýznamnějším zastáncem pravosti Rukopisů [[Václav Flajšhans]], který nepravost Rukopisů uznal v roce [[1899]] po uveřejnění literárního rozboru [[Jan Hanuš Máchal|Jana Máchala]]. Ještě v roce [[1890]] zveřejnil [[Josef Pekař]] v Masarykově Athenaeu příspěvek, dokazující, že místní název "Hrubá skála" existuje až od 17. století, což mluví v neprospěch pravosti RK. Důsledkem úsilí realistů bylo mimo jiné i nařízení rakouského ministerstva kultu a vyučování z roku 1893 (ministrem byl tehdy [[Paul Gautsch]]), kterým byly Rukopisy úředně přeřazeny ze staročeské literatury do literatury novočeské - od té doby se v
Jakousi tečkou za rukopisnými spory v 19. století měl být nález kryptogramu ''"Hanka fecit"'' (Hanka udělal), který popsal středoškolský profesor Ladislav Dolanský v ''Listech filologických'' v roce 1899. [[Kryptogram]] byl údajně objeven ve změti červených čar na 14. řádku čtvrté strany RZ, ale v litografické kopii (tedy ne v originálu). Pozdější zkoumání sice prokázala, že žádný kryptogram neexistuje, nicméně toto Dolanského „odhalení" mělo ve své době za následek zřetelné posílení tábora odpůrců.<ref name=":0" /><ref name=":5">{{Citace monografie
Řádek 260:
=== Spory ve 20. století ===
V roce 1911 problém Rukopisů znovu oživil archeolog [[Josef Ladislav Píč]], který si bez souhlasu Národního muzea půjčil dva listy z
| titul = Silvestrovský manifest
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:57e66340-db2d-11dc-a44c-000d606f5dc6?page=uuid:544c13a0-da6b-11dc-8642-000d606f5dc6
Řádek 287:
}}</ref>
Přesto ještě v roce 1913 [[Viktorin Vojtěch]] zkoumal RZ pomocí fotografií v různých oborech spektra a
Pak spor poněkud utichl a znovu se výrazněji objevil až po [[První světová válka|1. světové válce]]. Ve dvacátých a
| příjmení = Mareš
| jméno = František
Řádek 328:
}} (zejména úvod)</ref>
V roce [[1932]] byla ustavena [[Česká společnost rukopisná]], která si za svůj cíl stanovila „šíření a popularizování vědeckého bádání o
Nový zájem o RKZ přinesla šedesátá léta. K lepší znalosti jejich obsahu v české veřejnosti přispěl [[Kamil Bednář]], jehož přebásnění s ilustracemi Miloslava Troupa bylo vydáno v roce 1961.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bednář
| jméno = Kamil
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Rukopis královédvorský a zelenohorský
| vydání = 1
| vydavatel = SNKLU
| místo = Praha
| rok vydání = 1961
| počet stran = 125
| strany =
| isbn =
}}</ref> V roce 1966 v souvislosti s blížícím se 150. výročím nálezu navrhl Dr. Mojmı́r Otruba, ředitel [[Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky|Ústavu pro českou literaturu]], provést chemický průzkum RKZ v [[Československá akademie věd|ČSAV]] – to ale bylo zamı́tnuto a zkoumání se nakonec ujal [[Kriminalistický ústav]] díky iniciativě [[Miroslav Ivanov|Miroslava Ivanova]], podpořené i [[Josef Smrkovský|Josefem Smrkovským]]. Podle výsledků publikovaných Ivanovem bylo během testů v letech 1968 až 1971 prokázáno, že se jedná o podvrhy – zkoumané rukopisy jsou [[Palimpsest|palimpsesty]], tedy nové texty napsané na starý pergamen s vyškrábaným původním textem. Za autory Ivanov označil [[Václav Hanka|Václava Hanku]], [[Josef Linda|Josefa Lindu]] a [[František Horčička|Františka Horčičku]].<ref name=":1" /><ref name="Ivanov" /> Po následné oponentuře ale Kriminalistický ústav nepovolil publikovat materiály z průzkumu pod svojí hlavičkou.<ref name=":0" />
V roce 1974 vyšla v časopisu pro slovanskou filologii Slavia studie prof. [[Karel Krejčí|Karla Krejčı́ho]] ''Některé nedořešené otázky kolem RKZ'', v níž byla poprvé publikována hypotéza o možném vzniku RKZ v době barokní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Krejčí
| jméno = Karel
| titul = Některé nedořešené otázky kolem RKZ
| periodikum = Slavia, časopis pro slovanskou filologii
| datum vydání = 1974
| ročník = 42
| číslo = 4
| strany = 378-396
| url =
| vydavatel = Slovanský ústav ČSAV
}}</ref> A v roce 1980 vyrukoval prof. [[Zdenko F. Daneš|Zdenko F. Daneš]] s hypotézou o možném jihoslovanském autorství RKZ a jejich vzniku na dvoře [[Šternberkové|hrabat ze Šternberka]] v 16. století.<ref name=":6" />
V roce 1993 obnovila své působení [[Česká společnost rukopisná]], která v rámci své vydavatelské činnosti zveřejnila i dvě díla dr. Julia Enderse, v nichž jsou synteticky zpracovány hlavní filologické a estetické argumenty pro starobylost RKZ (''Jazykovědný rozbor Rukopisu Královédvorského, Zelenohorského a dalších staročeských textů s nimi spojovaných'' a ''Rukopis Zelenohorský a Královédvorský, vznik, styl a hodnota staročeské orální poesie'').<ref>ENDERS, Julius. ''Jazykovědný rozbor Rukopisu Královédvorského, Zelenohorského a dalších staročeských textů s nimi spojovaných.'' Praha : Neklan, 1993, 387 s. ISBN 80-900884-6-5</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Enders
| jméno = Julius
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Rukopis Zelenohorský a Královédvorský, vznik, styl a hodnota staročeské orální poesie
| vydání = 1
| vydavatel = Neklan
| místo = Praha
| rok vydání = 1993
| počet stran =
| strany =
| isbn = 80-900884-7-3
| url = http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/enders/erozbor/erozbor.htm
}}</ref>
=== Současní zastánci pravosti ===
Řádek 347 ⟶ 387:
=== Gramatický a lingvistický rozbor ===
{{neověřeno část}}
Prvním důkazem nepravosti Rukopisů je [[gramatika|gramatický]] a lingvistický rozbor, gramatika děl totiž vychází z představ, které vytvořil [[Josef Dobrovský]] a jeho okolí, ačkoli tyto představy byly v zásadě správné, existuje řada odchylností, které vznikly především tím, že bylo známo malé množství starších děl. Gramatické a s tím související i lingvistické odchylky od předpokládaného vývoje jsou však v rukopisech jedinečné a přesně se shodují s poznáním vědy na počátku [[19. století]]. Příkladem lingvistické chyby je např. užívání slova tábor ve smyslu vojenského ležení, ačkoli se v tomto smyslu slovo začalo používat až po roce [[1420]]. Dalším příkladem je znalost slov a věcí (kotel, lesní roh), které do českých zemí pronikly až v [[17. století]]. Gramatický rozbor dále ukazuje na příbuznost všech děl (např. nedochází k rozlišení dokonavého aoristu a nedokonavého vidu). Dalším velmi důležitým prvkem je používání jinde neznámých tvarů, které vznikly obrozeneckým způsobem z [[ruština|ruštiny]] a [[slovinština|slovinštiny]] a předtím se v české literatuře nevyskytují. Proto se někteří jazykovědci{{Kdo?}} kloní k názoru, že autorem Rukopisů je některý Jihoslovan.<ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení = Daneš
| jméno = Zdenko F.
| |||