Druhá světová válka: Porovnání verzí

Poté, co po více než dvou měsících diplomatického nátlaku odmítlo [[Finsko]] sovětské požadavky na odstoupení území, bylo [[30. listopad]]u napadeno Rudou armádou.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2000_1/zvalka.htm |datum přístupu=2007-06-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071119132154/http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2000_1/zvalka.htm |datum archivace=2007-11-19 |nedostupné=ano }}</ref> Vzhledem k drtivé sovětské převaze očekával Stalin rychlé a snadné vítězství, avšak Sověti Finy hrubě podcenili. Díky obratné taktice dokázala finská armáda vedená maršálem [[Carl Gustaf Emil Mannerheim|Mannerheimem]] zadržovat Sověty až do března [[1940]]. Rudá armáda, jejíž velení bylo zdecimováno [[Velká čistka|stalinskými čistkami]], přišla o 200 000 mužů, zatímco finské ztráty činily 25 000 mužů. Britové a Francouzi zvažovali vojenskou operaci na podporu Finska, ovšem dříve než mohla být uskutečněna, byla [[13. březen|13. března]] 1940 podepsána mírová smlouva, podle níž muselo Finsko odstoupit Sovětům část [[Karélie]]. Německé poznatky z tohoto konfliktu přivedly Hitlera k přesvědčení, že Rudá armáda nemůže být pro Wehrmacht vážnou překážkou. V důsledku tohoto sovětského útoku se Finové v roce [[1941]] zapojili do německého tažení proti SSSR, aby se v tzv. [[Pokračovací válka|pokračovací válce]] pokusili dobýt zpět ztracená území. I když byli Finové spojenci Německa, zachránili si svoje židovské spoluobčany před holokaustem. O židovské otázce se finská vláda odmítla s Němci vůbec bavit.

Italská vláda zahájila vyjednávání se Spojenci, které vyústilo v podepsání kapitulace [[3. září]] 1943.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.dejiny.nln.cz/archiv/06-2003/01-62003.html |datum přístupu=2007-06-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071002143035/http://dejiny.nln.cz/archiv/06-2003/01-62003.html |datum archivace=2007-10-02 |nedostupné=ano }}</ref> V tentýž den překročili Britové [[Messinská úžina|Messinský průliv]]. [[9. září]], den po zveřejnění italské kapitulace, se Američané [[Vylodění v Itálii|vylodili u Salerna]] nedaleko [[Neapol]]e. Zde ale museli čelit prudkému německému protiútoku. Ovšem ještě před začátkem zimy se Němci stáhli na [[Gustavova linie|Gustavovu linii]] na jih od Říma, kde hodlali využít přirozeného defenzivního terénu [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] k co největšímu zpomalení spojeneckého postupu na sever. Američané se v lednu [[1944]] neúspěšně pokusili prolomit německou obranu [[Vylodění u Anzia|vyloděním u Anzia]] v týlu Gustavovy linie. V téže době začala namáhavá a zdlouhavá [[bitva o Monte Cassino]]. Spojenci podnikli celkem čtyři útoky, avšak teprve v květnu se [[Polsko|Polákům]] podařilo v tomto boji dobýt vítězství. [[4. červen|4. června]] vstoupili spojenečtí vojáci do [[Řím]]a.<ref>{{Citace monografie

* [https://web.archive.org/web/20080821000454/http://www.ww2incolor.com/gallery/ World War 2 Pictures In Colour] {{en}}