Chiralita: Porovnání verzí

Chiralita je běžná zejména u molekul [[organická látka|organických látek]]. Chirální molekula obsahuje jeden nebo více tzv. '''středů chirality''' ('''chirálních atomů'''), což je atom, který má své sousedy navázány zrcadlově asymetricky. Většinou se jedná o [[atom]] [[uhlík]]u se čtyřmi různými [[substituent]]y. Pro označení [[konfigurace (chemie)|konfigurace]] na chirálním atomu se používají [[stereodeskriptor]]y ''R'' a ''S''. Postavíme-li model molekuly tak, aby substituent s nejnižší prioritou směřoval dozadu, potom pravotočivá resp. levotočivá orientace v popředí rozmístěných zbylých substituentů ve směru klesající priority udává ''R'' resp. ''S'' konfiguraci. Priorita se určuje nejprve dle [[protonové číslo|protonového čísla]] bezprostředně vázaného atomu, dále hmotnost, v případě izotopů. Při shodě se zohledňuje priorita v následné sféře porovnávaných substituentů. Při výskytu násobné vazby se posuzuje takto vázaný atom jako kdyby jich bylo navázán násobný počet, avšak případný následný řetězec je dále vázaný jen na jednom z nich, a na zbylých jsou jen tzv. "fantomové atomy", atd. (jedná se o tzv. Cahn-Ingold-Prelogova pravidla<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Cahn-Ingold-Prelogova pravidla pro určování R/S |url=http://tigger.uic.edu/~kbruzik/text/chapter5.htm Cahn|datum přístupu=2013-Ingold07-Prelogova14 pravidla|url proarchivu=https://web.archive.org/web/20120118232849/http://tigger.uic.edu/~kbruzik/text/chapter5.htm určování|datum R/S]{{deadarchivace=2012-01-18 |nedostupné=ano link}}</ref>).