Francie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nadpis značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 93.93.36.8 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Whiny15 značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 3:
| genitiv = Francie
| úřední název česky = Francouzská republika
| úřední název =
| vlajka = Flag of France.svg
| článek o vlajce = Francouzská vlajka
| znak = Armoiries république française.svg
| znak velikost =
| článek o znaku = Státní znak Francie
| hymna = Marseillaise
| článek o hymně = Francouzská hymna
| motto = [[Liberté, Égalité, Fraternité]]
| článek o mottu =
| motto překlad = ''volnost, rovnost, bratrství''
| mapa umístění = EU-France.svg
| mapa umístění = EU-France.svg náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] 83–88 %, [[islám]] 5–10 %, [[protestantismus]] 2 %, [[judaismus]] 1 %▼
| mapa velikost =
| hlavní město = [[Paříž]]
| rozloha = 543 965 {{#tag:ref |vztahuje se pouze na [[Metropolitní Francie|metropolitní Francii]], do plochy se nezapočítávají jezera, estuáry, vodní nádrže a ledovce větší jak 1 km²|group="p"}}<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = france.fr - La site officiel de la France
| titul = Présentation
| url = http://www.france.fr/paris-et-ses-alentours/fiche-didentite/la-france
| jazyk = francouzsky
| datum přístupu = 2012-12-30}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = německé ministerstvo zahraničních věcí
| titul = Frankreich
| url = http://www.auswaertiges-amt.de/DE/Aussenpolitik/Laender/Laenderinfos/01-Nodes_Uebersichtsseiten/Frankreich_node.html
| jazyk = německy
| datum přístupu = 2012-12-30}}</ref>
| rozlmisto = 47
| procent vody = 0,26
| nejvyšší hora = [[Mont Blanc]]
| výška nejvyšší hory = 4 810
| čas = +1
| počet obyvatel = 67.19 mil.
| obyvmisto = 22
| obyvatelé aktuální k = [[2017]]
| hustota = 123
| hustmisto = 95
| HDI = 0,872
| HDIvývoj = pokles
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDIrok = 2010
| HDImísto = 14
| jazyk = [[francouzština]]
| národnosti = [[Francouzi]], [[Portugalci]], [[Italové]], [[Španělé]], aj.
▲|
| státní zřízení = [[poloprezidentská republika]]
| datum vzniku = [[3. září]] [[1870]]
Řádek 30 ⟶ 70:
Je členskou zemí [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] a je jedním ze zakládajících členů [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Organizace spojených národů]]. Je jedním z pěti stálých členů [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[veto|veta]], jednou z osmi uznaných [[Jaderná velmoc|jaderných mocností]] a členem sdružení osmi nejvyspělejších států světa [[G8]]. Spolu se [[Spojené království|Spojeným královstvím]] je Francie jedinou doposud existující [[Kolonialismus|koloniální]] [[velmoc]]í.
==
{{Podrobně|Dějiny Francie}}
[[Soubor:Lascaux2.jpg|náhled|vlevo|Jeskynní malba v [[Lascaux]]]]
Řádek 47 ⟶ 87:
V posledních desetiletích se Francie smířila s Německem a ve spojení s ním usiluje o politickou a ekonomickou integraci Evropy. Francie byla v čele států podporujících urychlení rozšíření měnové unie, kterou chtěla dosáhnout vytvoření více sjednocené a schopné Evropské politiky, obrany a bezpečnostního aparátu. V referendu o přijetí [[Smlouva o Ústavě pro Evropu|Smlouvy o Evropské ústavě]] však 55 % francouzských občanů hlasovalo proti.
=== Původ
[[Soubor:Dalou-Republique-1.jpg|náhled|vlevo|Alegorická postava [[Marianne]], jednoho ze [[Státní symboly Francie|symbolů francouzského národa]]]]
Ačkoliv Francii obvykle vnímáme jako jednolitý národní stát<ref>[http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html Francouzské ministerstvo zahraničí]</ref>, při pohledu na rané dějiny Francie je patrné, že - slovy [[André Maurois]]e - „jakási francouzská rasa nikdy neexistovala“.<ref name="Maurois-10">MAUROIS, André: Dějiny Francie, Praha, NLN, 1994. ISBN 80-7106-098-4. (str. 10)</ref> [[Francouzi]] se vyznačují značně různorodým národnostním původem, který je stejně jako jejich dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii). Tato skutečnost je zřejmější při uvědomění si [[Francie#Geografie|geografické polohy Francie]] na západním okraji evropského kontinentu. Jejím vlivem byla Francie místem, kde se zastavovaly invaze a usazovali se vetřelci.<ref name="Maurois-10"
▲Ačkoliv Francii obvykle vnímáme jako jednolitý národní stát<ref>[http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html Francouzské ministerstvo zahraničí]</ref>, při pohledu na rané dějiny Francie je patrné, že - slovy [[André Maurois]]e - „jakási francouzská rasa nikdy neexistovala“.<ref name="Maurois-10">MAUROIS, André: Dějiny Francie, Praha, NLN, 1994. ISBN 80-7106-098-4. (str. 10)</ref> [[Francouzi]] se vyznačují značně různorodým národnostním původem, který je stejně jako jejich dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii). Tato skutečnost je zřejmější při uvědomění si [[Francie#Geografie|geografické polohy Francie]] na západním okraji evropského kontinentu. Jejím vlivem byla Francie místem, kde se zastavovaly invaze a usazovali se vetřelci.<ref name="Maurois-10" /> Navíc přestože dnešní Francie má přirozené hranice, z historického hlediska nebyla nijak uzavřeným celkem. Na jejím území se tak od počátku dějin setkáváme s nejrozličnějšími národy — [[Keltové|Kelty]], [[Řekové|Řeky]], [[Římané|Římany]], [[Germáni|Germány]], [[Frankové|Franky]], [[Normané|Normany]], [[Židé|Židy]], [[Španělé|Španěly]], [[Portugalci]], [[Italové|Italy]], [[Alžírsko|Alžířany]] a mnoha dalšími.
Nejvýznamnější stopy v dějinách Francie zanechaly vlivy Galů (což byla ta část Keltů, která se usadila ve Francii), Římanů a Franků, přičemž první dva na přelomu tisíciletí splynuly dohromady a třetí dal Francii jméno. Přístup k [[imigrace|imigrantům]] byl na území Francie téměř výhradně asimilační<ref>Tuto skutečnost uvádí téměř každá literatura zabývající se přístupem k imigrantům, např. tedy viz [http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957467 rozhovor s Catherine de Wenden], uznávanou politoložkou a odbornicí na imigrační politiku</ref>, což znamená, že kultura, jazyk a genetické dispozice nově příchozích se rozpouštěly mezi zde již dříve usazeným obyvatelstvem, přičemž je samozřejmě do jisté míry i obohacovaly. Z hlediska civilizačního byl nejzásadnější vliv galorománské kultury, což se odráží i na dnešní podobě [[francouzština|francouzštiny]], kterou řadíme mezi [[románské jazyky]]. Výskyt mnoha oblastních jazyků, které většinou nemají s latinským původem příliš společného ([[bretonština]], [[baskičtina]], [[korsičtina]], [[vlámština]] nebo alsaské nářečí němčiny), však velmi názorně dokládá, že utváření francouzského národa bylo mnohem složitější a nejednoznačnější. Ještě v první polovině 20. století byla každodenním jazykem většiny venkovského obyvatelstva v jižní třetině Francie románská [[okcitánština]],<ref>Joseph Anglade, ''Grammaire de l'ancien provençal ou ancienne langue d'oc'', 1921: ''La Langue d'Oc est parlée actuellement par douze ou quatorze millions de Français'' ("Okcitánsky v současné době mluví 12 až 14 milionů francouzských občanů").</ref> která má blízko ke [[Katalánština|katalánštině]]. „Ačkoliv staletí trvající centralizační tlaky stmelily Francouze do jediného národa se silným citem pro národní identitu“<ref name="Ardagh-17">ARDAGH, John: ''Svět Francie'', Praha, Knižní klub a Balios, 1998. ISBN 80-7176-718-2. (str. 17)</ref>, byl tento národ utvářen množstvím rozdílných etnik. A právě z této historické rozmanitosti pochází kulturní a jazykové bohatství dnešní Francie.<ref>UNIVERSUM.: ''Národy světa'', Praha, Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1222-6. (str. 15)</ref>
| |||