Masakr na náměstí Nebeského klidu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Průběh demonstrací: doplnění textu a odkazů
značka: Google Analytics
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m odstranění Google Analytics kódů; kosmetické úpravy
Řádek 5:
Demonstranti požadovali [[demokratizace|demokratizaci]] společnosti, stejně jako se tomu dělo ve stejné době ve [[Východní blok|východní Evropě]]. Události začaly v polovině dubna 1989, kdy se konalo uctění památky zemřelého bývalého generálního tajemníka [[Komunistická strana Číny|Čínské komunistické strany]] [[Chu Jao-pang]]a, který byl považován za hospodářského reformátora a v roce 1987 byl z tohoto důvodu zbaven moci. Pietní shromáždění, kterého se zúčastnilo kolem 100 000 lidí, se změnilo v manifestaci za demokratické změny v Číně. Protesty proti čínské vládě se během května rozšířily do dalších měst a konaly se také studentské stávky. Studenti Akademie vytvořili několikametrovou sochu ''Bohyně demokracie'' a vztyčili ji přímo proti centrálnímu [[Památník Lidových hrdinů|Památníku Lidových hrdinů]]. V průběhu protestů byl na oficiální návštěvě Číny [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] a do Pekingu přijelo množství novinářů z hlavních světových médií, z nichž někteří zůstali v Pekingu a zachytili násilné potlačení protestů. Za svobodu slova demonstrovali spolu se studenty také čínští novináři.
 
Dne [[20. květen|20. května]] vyhlásila čínská vláda stanné právo a v čínském hlavním městě byl vyhlášen výjimečný stav. Nasazeno bylo až 200 000 vojáků. Od 2. června 1989 zabrali demonstranti náměstí a začali blokovat i další ulice v centru města. Demonstrací, které trvaly šest týdnů, se celkem zúčastnilo více než milion lidí.
 
Odpoledne 3. června armáda obsadila studia čínské státní televize (CCTV) i redakci hlavního deníku People’s Daily. Televizní hlasatelé, kteří oznámili že vláda ČLR nařizuje demonstrantům vyklidit náměstí, vystoupili v černém oblečení a zakončili své vystoupení varováním: ''Pamatujte si tento černý den''.<ref name= Brady>[https://sinopsis.cz/en/anne-marie-brady-remembering-june-4/?utm_source=rssfeed&utm_medium=email&utm_campaign=artsweekly Anne-Marie Brady, Remembering June 4, Sinopsis 4.6.2019]</ref> V&nbsp;noci [[3. červen|3.&nbsp;června]] a ranních hodinách [[4. červen|4.&nbsp;června]] začala armáda jednat. Na náměstí Nebeského klidu byly vyslány obrněné transportéry, [[tank]]y a pěchota s ostrým střelivem a protesty násilně ukončily. Oficiální údaje o&nbsp;počtech obětí při potlačování povstání se různí. Podle Čínské komunistické strany se mělo jednat o 200–300 obětí, mezi nimiž bylo jen 23 studentů, jiné zprávy ale mluví o vyšších počtech mrtvých. Podle [[Spojené státy americké|americké]] tajné služby [[Central Intelligence Agency|CIA]] zemřelo 400–900 lidí, podle Čínského červeného kříže a zástupců studentské organizace to bylo 2 000–3 000&nbsp;osob, podle odtajněných britských dokumentů zemřelo více než 10 000 lidí.<ref>{{Citace periodika
| titul = Větší masakr, než se vědělo. Na náměstí Nebeského klidu zemřelo 10 tisíc lidí - Info.cz
| periodikum = Info.cz
Řádek 13:
| url = http://www.info.cz/svet/vetsi-masakr-nez-se-vedelo-na-namesti-nebeskeho-klidu-zemrelo-10-tisic-lidi-21342.html
| datum přístupu = 2017-12-26
}}</ref> Čínská vláda dala všechna těla mrtvých spálit a nařídila nemocnicím zlikvidovat veškeré záznamy. Kromě usmrcených bylo několik tisíc zraněných a odhadem 10 000 zatčených. Po zásahu byl ze země vyhoštěn zahraniční tisk a&nbsp;domácí tisk byl pod pečlivou kontrolou a cenzurou, takže o&nbsp;krvavém potlačení protestu se čínský lid dozvídal jen velmi obtížně.<ref>http://www.totalmag.cz/spolecnost/43-udalosti/3568-masakr-na-namsti-nebeskeho-klidu-a-zakazana-pieta.html</ref>
 
Mezi některými historiky je událost označována jako '''Pekingský masakr'''. Protestující na náměstí pocházeli z&nbsp;nejrůznějších sociálních vrstev (intelektuálové, dělníci atd.). Potlačené povstání obsahovalo mnoho [[socialismus|socialistických]] elementů, demonstranti například zpívali ''[[Internacionála (píseň)|Internacionálu]]''. Někteří z&nbsp;nich, jako např. [[Wang Chuej]], dále aktivně rozvíjejí kritiku vlády zleva v&nbsp;tzv.&nbsp;čínské Nové levici.