Paříž: Porovnání verzí

'''Paříž''' ({{Vjazyce2|fr|''Paris''}}), [[hlavní město]] a zároveň největší [[město]] [[Francie]], je [[chef-lieu|správním centrem]] [[regiony ve Francii|regionu]] [[Île-de-France]], zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří jeden z [[francouzské departementy|departementů]] ([[francouzština|fr.]]: ''département de Paris''). Představuje přirozené centrum [[Pařížská aglomerace|Pařížské aglomerace]] a díky 552,7&nbsp;miliardám [[euro|€]] [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (2008)<ref>{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/donnees-detaillees/cnat-region/pib_reg.xls Statistika] [[INSEE]]</ref> hospodářsky nejaktivnější oblast ve Francii. V Paříži sídlí vedení téměř poloviny všech francouzských společností stejně jako kanceláře hlavních mezinárodních firem a ředitelství mnoha mezinárodních organizací, jako jsou [[UNESCO]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] nebo [[Mezinárodní obchodní komora|ICC]]. Paříž je proto významným světovým kulturním, obchodním i politickým centrem. Počet obyvatel v roce 2015 činil 2 229 621, v&nbsp;celé aglomeraci pak 12 142 802 (údaj z roku 2016). Město se stalo nositelem [[Řád čestné legie|Řádu čestné legie]],<ref name="Legie">{{fr}} [http://www.somme.pref.gouv.fr/medias/01/md2_60/legion_honneur.pdf Seznam kolektivních držitelů Řádu čestné legie]{{Nedostupný zdroj}}</ref> [[Croix de guerre|Válečného kříže 1914–1918]]<ref name="Kříž">{{fr}} [http://memorialdormans.free.fr/CommunesCroixDeGuerre14-18.pdf Seznam měst vyznamenaných Válečným křížem 1914–1918]</ref> a [[Ordre de la Libération|Řádu osvobození]].<ref name="Řád">{{fr}} [http://www.ordredelaliberation.fr/fr_ville/paris.html Udělení Řádu osvobození Paříži] {{Wayback|url=http://www.ordredelaliberation.fr/fr_ville/paris.html |date=20110907073051 }}</ref>

Největší vodní plochy v Paříži jsou [[Antropogenní jezero|antropogenní jezera]] ve Vincenneském a Boulogneském lesíku na okraji města. Ve Vincennes to jsou jezera z poloviny 19.&nbsp;století [[Saint-Mandé (jezero)|Saint-Mandé]] (40&nbsp;[[hektar|ha]]), [[Daumesnil (jezero)|Daumesnil]] (12&nbsp;ha), [[Minimes (jezero)|Minimes]] (6&nbsp;ha) a [[Gravelle (jezero)|Gravelle]] (1&nbsp;ha). Několik jezer bylo vytvořeno ve stejné době i v druhém lesíku. Největší z nich jsou Lac inférieur (Dolní jezero) (11&nbsp;ha)<ref>{{fr}} [http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/inferieur.html Lac inférieur] {{Wayback|url=http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/inferieur.html |date=20110730102612 }}</ref> a Lac supérieur (Horní jezero) (3 ha).<ref>{{fr}} [http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/superieur.html Lac supérieur] {{Wayback|url=http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/superieur.html |date=20120415112214 }}</ref>

V roce 2007 zahrnovala [[pařížská aglomerace]] (podle definice INSEE) 396 obcí s celkovým počtem 10&nbsp;197&nbsp;678 obyvatel.<ref>{{fr}} [http://www.recensement.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&zoneSearchField=PARIS&codeZone=00851-UU1999&idTheme=3&rechercher=Rechercher Statistické údaje INSEE] {{Wayback|url=http://www.recensement.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&zoneSearchField=PARIS&codeZone=00851-UU1999&idTheme=3&rechercher=Rechercher |date=20110520020354 }}</ref> Tzv. [[metropolitní oblast]], tj. území pod silným vlivem hlavního města, zahrnovalo 1. lednu 2008 11&nbsp;899&nbsp;544 obyvatel,<ref>{{fr}} [http://www.recensement.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&zoneSearchField=PARIS&codeZone=001-AU1999&idTheme=3&rechercher=Rechercher Statistické údaje INSEE] {{Wayback|url=http://www.recensement.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&zoneSearchField=PARIS&codeZone=001-AU1999&idTheme=3&rechercher=Rechercher |date=20110520001547 }}</ref> což z ní činí dvacátou největší metropolitní oblast na světě a třetí v&nbsp;Evropě.

Městská populace je relativně mladá: v roce 2008 dosahoval podle INSEE podíl obyvatel ve věku do 35 let 46 %,<ref>{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=12&idTableauDetaille=49&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o věku v Paříži] {{NedostupnýWayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=12&idTableauDetaille=49&niveauDetail=1 |date=20120707130859 zdroj}}</ref> přičemž celorepublikový průměr je 41,85 %.<ref>{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=FRANCE+METROPOLITAINE&codeZone=M-METRODOM&idTheme=12&idTableauDetaille=49&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o věku ve Francii] {{NedostupnýWayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=FRANCE+METROPOLITAINE&codeZone=M-METRODOM&idTheme=12&idTableauDetaille=49&niveauDetail=1 |date=20120707125341 zdroj}}</ref>

Hlavním důvodem je změna v poměru mezi [[Přirozený přírůstek|přirozeným přírůstkem]] (rozdíl mezi [[porodnost]]í a&nbsp;[[úmrtnost]]í) a migrací (rozdíl mezi počtem přistěhovaných a odstěhovaných). Přirozený přírůstek byl sice v letech 1968–1990 pozitivní, ale relativně nízký a nemohl ani zdaleka vyvážit čistou migraci, která byla negativní (z Paříže se vystěhovalo velmi mnoho lidí). Rozdíl mezi těmito dvěma bilancemi pak vytvořil celkové záporné saldo, tj. úbytek obyvatel. Od roku 1999 se přirozený přírůstek zvyšuje, neboť roste počet narozených dětí (porodnost je nyní se 14,6&nbsp;‰ v letech 1999 až 2008 nad celostátním průměrem) a snižuje se úmrtnost. Klesá migrační deficit (-0,3 % v období 1999–2008 oproti -0,7 % ročně v letech 1990–1999, −0,6 % v letech 1982–1999, −1,1 % v letech 1975–1982 a −2,1 % v období 1968–1975).<ref>{{fr}} [http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf INSEE: vývoj a struktura populace, s. 1] {{Wayback|url=http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf |date=20130131152903 }}</ref> Statisticky se tak počet obyvatel Paříže mírně zvyšuje a populace mládne.

Od počátku 60. let do 90. let se snižoval počet bytů, ale od roku 1990 se tento trend obrátil. V roce 1990 jich bylo v Paříži 1&nbsp;095&nbsp;090, v roce 1999 1&nbsp;110&nbsp;912 bytů a v roce 2008 1&nbsp;148&nbsp;145 bytů.<ref>{{fr}} [http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf INSEE: počty bytů, s. 12] {{Wayback|url=http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf |date=20130131152903 }}</ref> Tento pohyb je součástí obecného trendu růstu městského obyvatelstva center aglomerací ve Francii i v Evropě.

Průměrná velikost rodin se rovněž v Paříži výrazně snížila. Dochází k poklesu soužití více generací dospělých a snížení počtu dětí v jedné rodině. I přes celkový nárůst porodnosti od roku 2000 zůstává mnoho mladých bez dětí, především vzhledem k finanční nedostupnosti větších bytů v centru města. Proto se naopak páry s více dětmi stěhují na předměstí, kde se bydlí příjemněji a levněji. Příčinou je rovněž fakt, že 58 % pařížských bytů má jen jeden nebo dva pokoje.<ref name="INSEE BYTY">{{fr}} [http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf Statistika INSEE o pařížské populaci, s. 12] {{Wayback|url=http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf |date=20130131152903 }}</ref>

V Paříži žije oproti zbytku země nadprůměrný počet [[student]]ů, mladých pracujících a dále starších osob, takže rodiny nejsou dostatečně zastoupeny. V roce 2008 zde na 1&nbsp;148&nbsp;720 domácností připadalo 501&nbsp;836 rodin, které tvořilo 1&nbsp;433&nbsp;376 lidí (68 % pařížské populace), takže 51,4 % domácností představovala jedna osoba (tj. 590&nbsp;122 lidí), což je asi 28 % všech Pařížanů.<ref>{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=14&idTableauDetaille=33&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o domácnostech v Paříži] {{NedostupnýWayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=14&idTableauDetaille=33&niveauDetail=1 |date=20120707134004 zdroj}}</ref> 43 % pařížských rodin se skládá z&nbsp;bezdětného páru do 25 let (433&nbsp;000 lidí), 39,3 % rodin a párů má alespoň jedno dítě a 17,6 % rodin jsou samoživitelé (francouzský průměr je 13,5 %).<ref>{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=13&idTableauDetaille=11&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o rodinách v Paříži] {{NedostupnýWayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=13&idTableauDetaille=11&niveauDetail=1 |date=20120707143832 zdroj}}</ref> V roce 2008 bylo 70,2 % párů v Paříži (tj. 27,5 % z celkového počtu obyvatel Paříže) sezdaných (oproti 76,9 % párů ve Francii) a 21,5 % párů tvoří svobodní.<ref>{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=13&idTableauDetaille=12&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o počtech dětí v rodinách] {{NedostupnýWayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=13&idTableauDetaille=12&niveauDetail=1 |date=20120707124912 zdroj}}</ref> Pařížská populace je rovněž postižena vysokou [[rozvod]]ovostí, v letech 2006–2008 připadalo 20,5 rozvodu na 1000 sňatků, což je nejvíce z francouzských departementů.<ref>{{fr}} [http://www.ined.fr/fichier/t_telechargement/35024/telechargement_fichier_fr_telechargement_fichier_fr_publi_pdf1_evolution_demographique_recente_pop3.pdf L'évolution démographique récente en France: dix ans pour le pacs, plus d'un million de contractants (tabulka č. 16 v příloze)] {{Wayback|url=http://www.ined.fr/fichier/t_telechargement/35024/telechargement_fichier_fr_telechargement_fichier_fr_publi_pdf1_evolution_demographique_recente_pop3.pdf |date=20120111052741 }}</ref> V Paříži je zároveň uzavřena většina [[Občanský pakt solidarity|registrovaných partnerství]] ve Francii.

První velká imigrační vlna do Paříže začala kolem roku 1820 příchodem [[Německo|německých]] rolníků, kteří svou zemi opustili kvůli zemědělské krizi.<ref>{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-pionniers-allemands-1820 Němečtí přistěhovalci v roce 1820] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-pionniers-allemands-1820 |date=20111028052857 }}</ref> Několik dalších migračních vln pak následovalo nepřetržitě až do současnosti: [[Italové]], [[Češi]] a [[Slováci]]<ref>{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-tcheques-et-les-slovaques-en-france-depuis-la-fin-du-xixe-siecle Češi a Slováci ve Francii od konce 19.&nbsp;století] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-tcheques-et-les-slovaques-en-france-depuis-la-fin-du-xixe-siecle |date=20111028052356 }}</ref> a dále [[židé]] ze [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropy]]

<ref>{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-juifs-d-europe-centrale-et-orientale-1880 Židé ze střední a východní Evropy ve Francii od roku 1880] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-juifs-d-europe-centrale-et-orientale-1880 |date=20111028052350 }}</ref> během 19.&nbsp;století, [[Rusové]] po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] v roce 1917, obyvatelé [[francouzské kolonie|francouzských kolonií]] během [[první světová válka|první světové války]], [[Poláci]] mezi světovými válkami, [[Španělé]], Italové, [[Portugalci]] a obyvatelé [[severní Afrika|severní Afriky]] od 50. do 70. let 20.&nbsp;století, [[sefardové|sefardští židé]] po získání nezávislosti zemí severní Afriky a také [[Mongoloidní rasa|Asiati]].<ref>{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/histoire-de-l-immigration/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration Dějiny imigrace ve Francii]</ref> Významnou skupinu imigrantů tvořili rovněž [[Američané]].<ref>{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-americains-en-france-xviiie-xxie-siecle Američané ve Francii od 18. do 21. století] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-americains-en-france-xviiie-xxie-siecle |date=20110911064946 }}</ref>

Na rozdíl od většiny velkých městských aglomerací ve [[Francie|Francii]] jako [[Lille]] nebo [[Lyon]] či jiných světových metropolí neexistuje v [[pařížská aglomerace|pařížské aglomeraci]] žádný zastřešující orgán pro město Paříž a jeho [[předměstí]], který by koordinoval řešení problémů mezi jednotlivými samostatnými obcemi na hustě osídleném území. Tento nedostatek se projevil především při [[nepokoje ve Francii 2005|nepokojích v roce 2005]], které se rozšířily právě na předměstích. Tyto události vyvolaly diskusi o zřízení administrativního celku, tzv. „Velké Paříže“.<ref>{{fr}} [http://www.20minutes.fr/article/169001/Paris-Sarkozy-relance-le-projet-d-un-Grand-Paris.php Sarkozy relance le projet d'un « Grand Paris »] {{NedostupnýWayback|url=http://www.20minutes.fr/article/169001/Paris-Sarkozy-relance-le-projet-d-un-Grand-Paris.php |date=20080411122451 zdroj}}</ref><ref>{{fr}} [http://www.20minutes.fr/article/169099/Paris-Grand-Paris-les-elus-reagissent.php «Grand Paris»: les élus réagissent] {{Wayback|url=http://www.20minutes.fr/article/169099/Paris-Grand-Paris-les-elus-reagissent.php |date=20110518220118 }}</ref> Od 1. ledna [[2016]] vznikne nová správní jednotka ''[[Métropole du Grand Paris]]'' zahrnující Paříž a obce v okolních departementech. Počet zástupců Paříže v metropolitní radě (''conseil métropole'') byl stanoven na 90.<ref>{{fr}} [http://www.lemonde.fr/politique/article/2013/07/20/metropole-du-grand-paris-une-minirevolution-institutionnelle_3450505_823448.html Métropole du Grand Paris : une minirévolution institutionnelle]</ref>

Paříž dosáhla své současné hranice v roce 1954.<ref>{{fr}} [http://www.cafe-geo.net/article.php3?id_article=849 Faut-il agrandir Paris?] {{NedostupnýWayback|url=http://www.cafe-geo.net/article.php3?id_article=849 |date=20121107230246 zdroj}}</ref> Od té doby zahrnuje rozloha města 10&nbsp;540 ha (oproti 7&nbsp;802 ha v roce 1860<ref name="ZKPSB">{{de}} [http://books.google.fr/books?id=qQQOAAAAQAAJ&pg=PA129&dq=paris+%227+802%22#v=onepage&q=paris%20%227%20802%22&f=false Zeitschrift des Königlich Preussischen statistischen Bureaus]</ref> a 3438 ha v roce 1859<ref name="ZKPSB" />).

Ačkoliv 83 % z přidané hodnoty pochází ze služeb, zdejší ekonomika nadále zůstává nesmírně různorodou při srovnání s městy téže velikosti. I když region zažil v posledních desetiletích prudkou deindustrializaci,<ref>{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ffc/docs_ffc/es387a.pdf Frédéric Gilli, ''La région parisienne entre 1975 et 1999: une mutation géographique et économique'']</ref> neztratil pozici první oblasti francouzského [[průmysl]]u. Průmysl zaměstnává v regionu 650&nbsp;000 lidí, přesto tvoří jen 14 % pracovních míst. Za posledních 20 let došlo k silné deindustrializaci. Významný je [[automobilový průmysl]], který zaměstnává 156&nbsp;000 pracovníků (z toho 60&nbsp;000 přímých pracovních míst). Výrobní závody zde mají oba národní výrobci: [[Renault]] ve [[Flins-sur-Seine]] a [[PSA Peugeot Citroën]] v [[Poissy]] a [[Aulnay-sous-Bois]]. Letecký a zbrojní průmysl zaměstnává 72&nbsp;000 pracovníků (z čehož je 36&nbsp;000 přímých pracovních míst). Zastoupení mají i [[energetika|energetické]] koncerny jako skupina [[Areva]], [[Total]] a [[Électricité de France]]. V samotné Paříži převažují menší podniky, k významným patří průmysl [[oděv]]ní a [[Obuvnictví|obuvnický]] a zpracování [[textilie|textilií]] a [[kůže (materiál)|kůže]].<ref>{{fr}} [http://www.industrie-iledefrance.org/fiche-industrie-ile-de-france-2-17-paris.html Charakteristika průmyslu v Paříži] {{Wayback|url=http://www.industrie-iledefrance.org/fiche-industrie-ile-de-france-2-17-paris.html |date=20111119010355 }}</ref>

S turistickým ruchem souvisí i zdejší zvláštnost, tzv. [[pařížský syndrom]], přechodná psychická porucha postihující zejména japonské návštěvníky.<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Citliví Japonci trpí pařížským syndromem, Aktualne.cz, 23. 10. 2006 |url=http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=267165 Citliví|datum Japoncipřístupu=2011-09-28 trpí pařížským|url syndromem, Aktualnearchivu=https://web.archive.org/web/20121213050053/http://aktualne.centrum.cz, 23/clanek.phtml?id=267165 10.|datum 2006]archivace=2012-12-13 |nedostupné=ano }}</ref>

[[Musée d'histoire de la médecine|Muzeum dějin lékařství]] je součástí Univerzity Paříž&nbsp;V,<ref>{{fr}} [http://www.parisdescartes.fr/fre/CULTURE/Musees/Musee-d-Histoire-de-la-Medecine Muzeum dějin lékařství] {{Wayback|url=http://www.parisdescartes.fr/fre/CULTURE/Musees/Musee-d-Histoire-de-la-Medecine |date=20111011014454 }}</ref> [[Musée du service de santé des armées|Muzeum vojenského zdravotnictví]] je umístěno ve vojenské nemocnici Val-de-Grâce.<ref>{{fr}} [http://www.ecole-valdegrace.sante.defense.gouv.fr/spip.php?article44 Muzeum ve vojenské nemocnici Val-de-Grâce]</ref> Vlastní muzeum má i nemocnice sv. Ludvíka<ref>{{fr}} [http://www.bium.univ-paris5.fr/sfhd/musee/musee.htm Muzeum v nemocnici sv. Ludvíka]</ref> a organizace ''Assistance publique – Hôpitaux de Paris'' sídlící v [[Hôtel de Miramion]].<ref>{{fr}} [http://www.aphp.fr/index.php?module=musee&action=fo_accueil&vue=fo_accueil Muzeum Assistance publique]</ref>

Nejstarší veřejnou knihovnou ve Francii je [[Bibliothèque Mazarine]] na nábřeží ''[[Quai de Conti]]'' v [[6. pařížský obvod|6.&nbsp;obvodu]], která vznikla z osobní knihovny [[Jules Mazarin|kardinála Mazarina]]; byla otevřena již v roce 1643. Od roku 1945 je připojena k [[Institut de France|Francouzskému institutu]].<ref>{{fr}} [http://www.bibliotheque-mazarine.fr/mazhisto.htm Historie Mazarinovy knihovny] {{Wayback|url=http://www.bibliotheque-mazarine.fr/mazhisto.htm |date=20111031053455 }}</ref> Významnou veřejnou knihovnou je rovněž [[Bibliothèque publique d'information]], přičleněná k [[Centre Georges Pompidou]].<ref>{{fr}} [http://www.bpi.fr/fr/index.html Oficiální stránky Bibliothèque publique d'information] {{Wayback|url=http://www.bpi.fr/fr/index.html |date=20110511084031 }}</ref>

Ve městě se rovněž nachází množství univerzitních knihoven sloužících jednotlivým univerzitám. Největší je [[Bibliothèque Sainte-Geneviève]] (pro univerzity Paříž&nbsp;I, Paříž&nbsp;II, Paříž&nbsp;III, Paříž&nbsp;IV a Paříž&nbsp;VII), která má všeobecné zaměření.<ref>{{fr}} [http://www-bsg.univ-paris1.fr/home.htm Oficiální stránky Knihovny Sainte-Geneviève]</ref> Obdobně ani [[Bibliothèque de la Sorbonne]] (univerzity Paříž&nbsp;I, Paříž&nbsp;III, Paříž&nbsp;IV, Paříž&nbsp;V a Paříž&nbsp;VII) nemá úzkou profilaci.<ref>{{fr}} [http://www.bibliotheque.sorbonne.fr/biu/spip.php?article75 Provozní údaje o Knihovně Sorbonna]</ref> Jiné knihovny jsou specializované na určité obory, např. [[lékařství]] ([[Bibliothèque interuniversitaire santé]]),<ref>{{fr}} [http://www.biusante.parisdescartes.fr/debut.htm Oficiální stránky Bibliothèque interuniversitaire santé]</ref> [[přírodní vědy]] ([[Bibliothèque interuniversitaire scientifique de Jussieu|Bibliothèque Jussieu]], [[Bibliothèque universitaire Pierre-et-Marie-Curie|Bibliothèque Pierre-et-Marie-Curie]]),<ref>{{fr}} [http://www.jubil.upmc.fr/ Oficiální stránky Bibliothèque universitaire Pierre-et-Marie-Curie]</ref> [[právo]] a [[ekonomie|ekonomii]] ([[Bibliothèque Cujas de droit et de sciences économiques|Bibliothèque Cujas]],<ref>{{fr}} [http://biu-cujas.univ-paris1.fr/repons/portal/bookmark;jsessionid=987B092561540BDDA6CECD2230EEA15B.WM?Global=0 Oficiální stránky Bibliothèque Cujas] {{Wayback|url=http://biu-cujas.univ-paris1.fr/repons/portal/bookmark;jsessionid=987B092561540BDDA6CECD2230EEA15B.WM?Global=0 |date=20100210200700 }}</ref> [[Bibliothèque Sainte-Barbe]]),<ref>{{fr}} [http://www.bsb.univ-paris3.fr/primo_library/libweb/action/search.do?dscnt=1&fromLogin=true&dstmp=1319128407948&vid=BSB&fromLogin=true Oficiální stránky Bibliothèque Sainte-Barbe]</ref> [[společenské vědy]] ([[Bibliothèque de sciences humaines et sociales Paris Descartes-CNRS]]),<ref>{{fr}} [http://www.bu.univ-paris5.fr/spip.php?article280 Oficiální stránky Bibliothèque de sciences humaines et sociales Paris Descartes-CNRS]</ref> [[lingvistika|lingvistiku]] ([[Bibliothèque interuniversitaire des langues orientales]], [[Bibliothèque universitaire des langues et civilisations]])<ref>{{fr}} [http://www.bulac.fr/ Oficiální stránky Bibliothèque universitaire des langues et civilisations]</ref> nebo [[francouzská literatura|francouzskou literaturu]] ([[Bibliothèque littéraire Jacques Doucet]]).<ref>{{fr}} [http://www.bljd.sorbonne.fr/ Oficiální stránky Bibliothèque littéraire Jacques Doucet] {{Wayback|url=http://www.bljd.sorbonne.fr/ |date=20130316020410 }}</ref>

Od roku 2001 vysílaly v Paříži též dvě televize nezákonně, a to ''Zaléa TV'' a ''Teleplaisance.org'', tvořená pouze amatéry. Oba kanály jsou od roku 2007 šířeny přes [[internet]].<ref>{{fr}} [http://zalea.tv/ Televize Zaléa TV] {{Wayback|url=http://zalea.tv/ |date=20110930155412 }}</ref><ref>{{fr}} [http://teleplaisance.org/ Stránky Teleplaisance.org] {{Wayback|url=http://teleplaisance.org/ |date=20111001215046 }}</ref>

V Paříži se nachází velké množství kin, které měly v roce 2006 celkem 376 sálů, z nichž bylo 150 nezávislých a 89 uměleckých. Poskytují velkou nabídku, každý týden se promítá přibližně 450 až 500 různých filmů a roční návštěvnost přesahuje 27 miliónů diváků (údaje z roku 2006).<ref>{{fr}} [http://www.paris.fr/loisirs/paris-loisirs/paris-et-le-cinema/p8358 Údaje o kinech na stránkách města Paříže] {{Wayback|url=http://www.paris.fr/loisirs/paris-loisirs/paris-et-le-cinema/p8358 |date=20121016195709 }}</ref>

Rovněž [[kavárna|kavárny]] se staly nedílnou součástí francouzské kultury a jejich obliba rostla od roku 1670, kdy byla otevřena [[Café de la Régence]].<ref>{{en}} [http://www.chess-poster.com/english/chesmayne/cafe_de_la_regence_coffee_houses.htm Dějiny Café de la Régence] {{Wayback|url=http://www.chess-poster.com/english/chesmayne/cafe_de_la_regence_coffee_houses.htm |date=20130610123049 }}</ref> Dnes je nejstarší kavárnou v Paříži [[Café Procope]], zprovozněná v roce 1686.<ref>{{fr}} [http://www.procope.com/lhistorique/ Historie Café Procope] {{Wayback|url=http://www.procope.com/lhistorique/ |date=20130703063933 }}</ref> Kavárny byly velmi populární v 18.&nbsp;století, od poloviny 19.&nbsp;století se rozšířily i na chodníky a bulváry.