Spor o Rukopisy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vystoupení realistů proti pravosti Rukopisů: Zjednodušení textu 2. odstavce a jeho přesun na začátek kapitoly značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění odst. Vystoupení realistů,násl. odst. přejmenován na Spory ve 20.stol. a vypuštěno neozdroj. tvrzení o "amatérech" (myšleni dr. Perek a dr. Kettner) značky: nevhodný zdroj editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
| příjmení = MENTZLOVÁ
| jméno = Dana
| příjmení2 = NESMĚRÁK
| jméno2 = Karel
| titul = RKZ dodnes nepoznané
| vydání = 1
Řádek 240:
V roce [[1888]] Gebauer vydal populárněvědeckou knihu ''Poučení o padělaných rukopisích Královédvorském a Zelenohorském''. Rukopisy jsou od té doby považovány za falza.{{Doplňte zdroj}} Skutečností zůstává, že Gebauer v této knize, zcela jistě vědomě a záměrně, nepřesně interpretuje závěry chemického průzkumu provedeného profesory [[Antonín Bělohoubek|Antonínem Bělohoubkem]] a [[Vojtěch Šafařík|Vojtěchem Šafaříkem]], který podle něj jednoznačně prokázal nepravost Rukopisů, což nekoresponduje s tvrzením chemiků ve „''Zprávě o chemickém a drobnohledném ohledání některých rukopisů musejních“'' vydané v roce 1887.<ref name=":4" />
Po roce [[1888]] byl nejvýznamnějším zastáncem pravosti Rukopisů [[Václav Flajšhans]], který nepravost Rukopisů uznal v roce [[1899]] po uveřejnění literárního rozboru [[Jan Hanuš Máchal|Jana Máchala]]
=== Spory po roce 1888 ===▼
▲Po roce [[1888]] byl nejvýznamnějším zastáncem pravosti Rukopisů [[Václav Flajšhans]], který nepravost Rukopisů uznal v roce [[1899]] po uveřejnění literárního rozboru [[Jan Hanuš Máchal|Jana Máchala]]. Po tomto rozboru se příznivci Rukopisů dostali zcela mimo literární vědu a jednalo se spíše o obhajoby lidí, kteří neměli literární ani historické vzdělání a Rukopisy se zabývali pouze amatérsky (např. Perka, Kettner). Ještě v roce [[1890]] zveřejnil [[Josef Pekař]] v Masarykově Athenaeu příspěvek, dokazující, že místní název "Hrubá skála" existuje až od 17. století, což mluví v neprospěch pravosti RK.
Jakousi tečkou za rukopisnými spory v 19. století měl být nález kryptogramu "Hanka fecit" (Hanka udělal), který popsal středoškolský profesor Ladislav Dolanský v ''Listech filologických'' v roce 1899. [[Kryptogram]] byl údajně objeven ve změti červených čar na jednom nečitelném místě v RZ, ale v litografické kopii (tedy ne v originálu). Pozdější zkoumání sice prokázala, že žádný kryptogram neexistuje, nicméně toto Dolanského „odhalení" mělo ve své době za následek zřetelné posílení tábora odpůrců.<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čermáková
| jméno = Tereza
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Co způsobily rukopisné nálezy
| vydání = 1
| vydavatel = Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka a literatury
| místo = Praha
| rok vydání = 2007
| počet stran = 67
| strany = 26
| isbn =
| url = https://www.google.com/search?source=hp&ei=ns3_XK--F4OHk74P4-OaIA&q=CO+ZP%C5%AESOBILY+RUKOPISN%C3%89+N%C3%81LEZY+%C4%8Derm%C3%A1kov%C3%A1&oq=CO+ZP%C5%AESOBILY+RUKOPISN%C3%89+N%C3%81LEZY+%C4%8Derm%C3%A1kov%C3%A1&gs_l=psy-ab.12..33i160.1387.6638..7391...0.0..0.159.1204.2j8......0....2j1..gws-wiz.....0..33i21.BmUHWc7UTWo
| poznámka = Diplomová práce
}}</ref>
Ve dvacátých a třicátých letech [[20. století]] byl velkým zastáncem pravosti Rukopisů [[František Mareš (rektor)|František Mareš]], jehož boj o Rukopisy probíhal i v politické rovině. Mimo řady kvalifikovaných připomínek vyslovil i předpoklad, že odpůrci Rukopisů spolupracovali s vládou ve Vídni, která podle něj pravosti Rukopisů nepřála. Jeho myšlenky původně neměly velký ohlas, před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] se zájem o tyto myšlenky zvýšil. Ivanov tvrdí, že to bylo způsobeno rostoucím [[nacionalismus|nacionalismem]].<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Ivanov
Řádek 268 ⟶ 285:
| počet stran = 30
| strany =
}} (zejména úvod)</ref>
Po druhé světové válce se otázka pravosti otevřela v roce [[1967]] a [[1968]], kdy začal probíhat poslední, nejkomplexnější test Rukopisů. V kriminalistickém ústavu bylo prokáźano, že se jedná o podvrh. Rukopisy byly nazvány [[Palimpsest|palimpsestem]], tedy novým textem napsaným na starý pergamen s vyškrábaným původním textem. Za autory jsou považováni{{kým}} [[Václav Hanka]], [[Josef Linda]] a [[František Horčička]].
| |||