Karlovy Vary: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m šabl.
m drob. úpr.
Řádek 71:
}}</ref>
 
Město mělo zpočátku pouze málo obyvatel, jejichž nejdůležitější úlohou bylo pečovat o prameny. Karlovy Vary se zpočátku rozvíjely pomalým tempem. [[Husitské války]] město nikterak nezasáhly, protože nebylo chápáno jako strategicky významné. Z&nbsp;postupně rozvíjejícího lázeňství začalo město pomalu bohatnout. Růst byl ale brzděn několika neštěstími, kterými bylo město zasaženo. V&nbsp;roce 1582 se prohnala městem povodeň a v&nbsp;roce 1609 ničivý požár, který zničil 99 domů ze 102. Následný rychlý růst přerušila třicetiletá válka, kvůli které poklesl počet obyvatel a také počet lázeňských hostů. Konec 17. století zahajuje ve městě opětovný růst. Karlovy Vary začínají navštěvovat významné evropské osobnosti. Město se začalo rozrůstat o nové budovy (např. divadlo nebo Saský a Český sál, které se staly základem pro [[Grandhotel Pupp]] aj.). V&nbsp;roce 1759 poničily město opět plameny. Z&nbsp;požáru se ale již město díky svému věhlasu poměrně rychle vzpamatovalo. [[Napoleonské války]] svým způsobem městu spíše prospěly. Díky své dostatečné vzdálenosti od bojišť přetáhly návštěvníky slavných lázeňských měst západní Evropy. Za architektonickou proměnou k&nbsp;secesi koncem 19. století stojí z&nbsp;velké části vídeňští architekti [[Ferdinand Fellner]] a [[Hermann Helmer|Hemann Helmer]], kteří vyprojektovali ve městě 20 významných staveb. V&nbsp;letech 1870–1871 bylo propojeno město s [[Cheb]]em a [[Praha|Prahou]] prostřednictvím železnice, na kterou posléze navázaly také regionální spoje.<ref name=":3" />
 
[[Soubor:18807-Karlsbad-1915-Sprudelkolonnade-Brück & Sohn Kunstverlag.jpg|náhled|Vřídelní kolonáda v&nbsp;roce 1915. V&nbsp;pozadí je kostel sv. Máří Magdalény.]]
Řádek 205:
 
==== Kolonády ====
Z&nbsp;28 [[Seznam pramenů v Karlových Varech|karlovarských pramenů]] je 1316 (včetně pramenů [[Dorotka (pramen)|Dorotka]] a [[Štěpánka (pramen)|Štěpánka]]) 15 zachyceno a používají13 se používá pro pitné kúry.

Ve městě je celkem pět [[kolonáda|kolonád]]:
 
* [[Sadová kolonáda]] – [[Hadí pramen (Karlovy Vary)|Pramen Hadí pramen]], [[Sadový pramen|Pramen Sadový]]
*Pavilon u Mlýnské kolonády – [[Svoboda (pramen)|Pramenpramen Svoboda]]
* [[Mlýnská kolonáda]] – [[Skalní pramen|Pramen Skalní]], [[Libuše (pramen)|Pramen]] Libuše, [[Pramen knížete Václava|Pramen Kníže Václav]] I a II, [[Mlýnský pramen|Pramen Mlýnský]], [[Pramen Rusalka]]
* [[TržníMlýnská kolonáda]] – [[TržníSkalní pramen|Pramen Tržní]], [[Zámecký pramenLibuše (Karlovy Varypramen)|pramen]] Libuše, [[Pramen Zámeckýknížete dolníVáclava|pramen Kníže Václav]] I a II, [[PramenMlýnský Karlapramen]], [[pramen IV.Rusalka]]
* [[ZámeckáTržní kolonáda]] – [[Tržní pramen]], [[Zámecký pramen (Karlovy Vary)|Pramenpramen Zámecký hornídolní]], [[pramen Karla IV.]]
* [[VřídelníZámecká kolonáda]] – [[VřídloZámecký pramen (Karlovy Vary)|Vřídlopramen Zámecký horní]]
*[[Vřídelní kolonáda]] – [[Vřídlo (Karlovy Vary)|Vřídlo]]
 
<gallery>
Řádek 224 ⟶ 227:
* [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Karlovy Vary)|Kostel sv. Máří Magdaleny]] je barokní stavba na Kostelním náměstí, postavená v&nbsp;letech 1732–1736 [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem]]. Jeho jediná loď je postavena na elipse podobné základně s&nbsp;mnoha výstupky a kapličkami. V&nbsp;přední části vystupují dvě věže s&nbsp;cibulovitými přilbicemi. V&nbsp;interiéru je oltářní obraz od [[Eliáš Dollhopf|Eliáše Dollhopfa]], další oltářní obraz znázorňuje [[Marie Magdalena|Máří Magdalenu]], dvě gotické sochy madony a čtyři oltářní plastiky od J. Eberla, které představují sv. Augustina, sv. Pavla, sv. Jeronýma a sv. Petra.
* Pravoslavný [[Chrám svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary)|chrám sv. Petra a Pavla]] v&nbsp;letech 1893–1897 navržený architektem [[Gustav Wiedermann|Gustavem Wiedermannem]], na tř. Krále Jiřího, je pětikopulovitá stavba dle vzoru byzansko-staroruského kostela v&nbsp;[[Ostankino (rajon)|Ostankinu]] u&nbsp;Moskvy. Byl postaven za přispění mecenášů z&nbsp;řad ruské aristokracie. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje cara [[Petr I. Veliký|Petra I.]] při stavbě domu U&nbsp;páva roku 1711.
* [[Kostel svatého Urbana (Karlovy Vary)|Kostel sv. Urbana]] (13. století) Rybáře, Horní Kamenná – přestavěn po roce [[1500]] s&nbsp;využitím původních prvků staršího kostela, nebo kaple, je tak nejstarší zachovanou církevní stavbou města, vznikl patrně ve 2. polovině 13. století v&nbsp;rámci kolonizace.
* [[Kostel svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary)|Kostel svatého Petra a Pavla]] z&nbsp;roku [[1856]], architekt J.&nbsp;Zeissig, sbor dr. [[Karel Farský|Karla Farského]], do roku 1946 Evangelický kostel sv. Petra, Mariánskolázeňská ul. Postaven v&nbsp;novorománském stylu. Roku 1864 přistavěna věž a zahájena stavba sousední fary. Vnitřní zařízení kostela tvoří zajímavý oltářní obraz Nanebevstoupení Krista. Dřevěná vyřezávaná kazatelna stojí na třech sloupcích. V&nbsp;lodi kostela jsou umístěny temperované dřevěné lavice a kovová křtitelnice. Varhany na kruchtě pocházípocházejí od varhanáře Müllera z&nbsp;Chebu. Na stěnách v&nbsp;předsíni je pak umístěn rovněž mladší reliéf Petra Chelčického od Franty Anýže a reliéfní busta ThDr. [[Karel Farský|Karla Farského]].
* Poutní [[Kostel svaté Anny (Sedlec)|kostel sv. Anny v&nbsp;Sedlci]] postaven v&nbsp;letech 1739–1748, arch. V.&nbsp;Schmidt. Stojí v&nbsp;obci s&nbsp;historií sahající do 11. století. Barokní oltář, starobylá socha sv,. Anny s&nbsp;Marií a děťátkem.
* Řeckokatolický hřbitovní [[Kostel svatého Ondřeje (Karlovy Vary)|kostel sv. Ondřeje]] ze 16. století, Ondřejská ul., nejstarší karlovarský kostel, původně gotický, několikrát stavebně upravován. Přilehlý hřbitov zrušen roku 1911, změněn na [[Mozartovy sady]].
* Anglikánský [[Kostel svatého Lukáše (Karlovy Vary)|kostel sv. Lukáše]] z&nbsp;roku [[1877]], architekt dr. Mothes, na Zámeckém vrchu. Postaven v&nbsp;novogotickém stylu za finanční podpory mecenášů z&nbsp;řad anglických lázeňských hostů.
Řádek 246 ⟶ 249:
* [[Kaple Ecce Homo (Karlovy Vary, 1897)|Kaple Ecce Homo]] z&nbsp;roku [[1897]] upravena roku 1991, u&nbsp;školy Jana Palacha.
* [[Kaple Ecce Homo (Karlovy Vary, 1900)|Kaple Ecce Homo]] z&nbsp;roku 1900, pod rozhlednou Diana. Pískovcová socha ukřižovaného Krista od J. Parchalka, kterou věnovala hraběnka Coudenhove, zmizela.
* Zaniklá [[Kaple Panny Marie Krásenské (Karlovy Vary)|Kaplekaple Panny Marie Krásenské]] z&nbsp;roku [[1800]].
* [[Kaple svatého Vavřince (Karlovy Vary)|Kaple sv. Vavřince]] z&nbsp;18. století, Libušina ul.
* Schwarzova kaplička, tř. Petra Velikého, pozdně barokní kaplička, často se objevuje na Goethových kresbách.
* [[Kaple Panny Marie (Karlovy Vary)|Kaple Panny Marie]] z&nbsp;roku 1700, Mariánská ulička, postavena z&nbsp;podnětu hraběte [[Šternberkové|Šternberka]]. 1879 přestavěna v&nbsp;novogotickém stylu, 1993 restaurována.
Řádek 271 ⟶ 274:
 
==== Vyhlídky ====
* Vyhlídka ''Jelení skok'' je nejznámnějšímnejznámějším odpočinkovým místem s vyhlídkovým altánem na město a sochou kamzíka, která byla vytvořena v roce 1851 sochařem Augustem Kissem na žádost barona Lützowa, který chtěl tímto činem zesměšnit pověst o založení Karlových Varů.<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Novotný
| jméno = Lukáš
Řádek 583 ⟶ 586:
 
=== Divadla ===
Historie divadla v&nbsp;Karlových Varech sahá do počátku 18. století. V&nbsp;této době se začalyzačala nejdříve hrát pouliční představení a v&nbsp;roce 1717 získalo město první zázemí pro divadelní představení v&nbsp;tzv. ''Comoedi Haus'', která sídlila v&nbsp;prostorách dnešního [[Grandhotel Pupp|Grandhotelu Pupp]]. Tato budova se nicméně v&nbsp;roce 1787 během představení zřítila. Ještě v&nbsp;témže roce byl položen základní kámen zděného Becherova divadla, které bylo během následujícího roku dokončeno a slavnostně otevřeno [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartovo]] operou [[Figarova svatba]]. Divadlo ale postupem času přestalo svému účelu vyhovovat. Na půdě původního divadla bylo proto během let 1884–1886 postaveno nové, [[Městské divadlo Karlovy Vary|současné divadlo]]. Stavbu navrhl vídeňský ateliér [[Ferdinand Fellner|Ferdinanda Fellnera]] a [[Hermann Helmer|Hermanna Helmera]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 594 ⟶ 597:
}}</ref>
 
Kromě Městského divadla působí v&nbsp;Karlových Varech také [[Divadlo Husovka]], které svou činnost soustředí především na nekomerční tvorbu.,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 684 ⟶ 687:
 
== Sport ==
* [[HC Energie Karlovy Vary]] - extraligový hokejový klub ([https://hokejkv.cz/ web])
*[[VK ČEZ Karlovarsko]] - extraligový volejbalový klub ([https://www.vk-karlovarsko.cz/ web])
*[[BK Lokomotiva Karlovy Vary]] - ženský basketbalový tým (spojený od sezóny 2018/2019 s Nymburkem)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Basketbalová změna. Do ligy žen vstoupí Nymburk a Karlovy Vary společně
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 693 ⟶ 696:
| datum přístupu = 2019-03-31
}}</ref> ([https://www.bklokomotiva.cz/ web])
*[[FB Hurrican Karlovy Vary]] - účastník 1. ligy ve florbalu ([http://www.florbalkv.cz/index.php/a-tym web])
 
== Doprava ==
Řádek 770 ⟶ 773:
{{Podrobně|Letiště Karlovy Vary}}
 
[[Letiště Karlovy Vary]] je mezinárodním veřejným civilním letištěm, nachází se 4,5&nbsp;km jihovýchodně od centra města v místní části [[Olšová Vrata]]. V roce 2013 odbavilo 104&nbsp;000 cestujících, v roce 2016 to bylo 25&nbsp;235. Dlouhodobě zde funguje pravidelná linka Českých aerolinií na letiště [[Letiště Moskva-Šeremeťjevo|Moskva–Šeremeťjevo]], dále se sem létají různé letní [[Charterový let|chartery]] a další [[business jet]]y či letouny [[Všeobecné letectví|všeobecného letectví]].
 
=== Městská hromadná doprava ===
Řádek 808 ⟶ 811:
=== Odpady a recyklace ===
[[Soubor:Nábřeží J. Palacha - Foersterova, kontejnery.jpg|náhled|„Kontejnerové hnízdo“ v ulici Nábřeží Jana Palacha – Foersterova]]
Svoz směsného [[Komunální odpad|komunálního odpadu]] ve městě provádí společnost „AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o.“ a likvidace je prováděna na skládce Činov ([[Andělská Hora (okres Karlovy Vary)|Andělská Hora]]). Svoz tříděného odpadu (plast, papír, sklo) provádí společnost Resur, spol. s&nbsp;r. o., a úprava je prováděna na třídícítřídicí lince v&nbsp;[[Otovice (okres Karlovy Vary)|Otovicích]].
 
==== Sběrné dvory ====