Poštorná: Porovnání verzí

 

== Geografie ==

Poštorná se nachází v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] při ústí potoka [[Včelínek]] do systému ramen řeky [[Dyje]]. Terén je plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu [[Boří les]], ze severovýchodu a jihovýchodu komplex [[Lužní les|lužních lesů]] podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Západně od čtvrti se těžily cíhlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště [[Ropa|ropy]].

 

 

== Přehled historie ==

* 1. polovina 16. století – na [[Lichtenštejnové|lichtenštejnském]] panství založena [[Moravští Chorvati|charvátskými]] kolonisty ves Poštorná

* od 1653 – sídlo samostatné [[Farnost|farnosti]] (do roku 1785 součástí [[Diecéze pasovská|pasovské diecéze]])

* po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna, chemická továrna)

* 1873 – 1262 obyvatel

* od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy

* 31. 7. 1920 – připojení k [[Československo|Československu]] (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)

 

== Obyvatelstvo ==

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i&nbsp;za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.<ref name="scitani2011">{{Citace elektronické monografie

| titul = Poštorná

* Budova tzv. „červené školy“ z roku 1906.

K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.

 

== Odkazy ==