Verze z 3. 6. 2019, 12:05 editovat 81.19.11.116 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 6. 2019, 12:10 editovat zrušit editaci Draceane (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Patroláři, Revertéři, Správci 49 428 editací m Editace uživatele 81.19.11.116 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JardaNovotny značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 14: \| strany = 248,249,250 \| jazyk = česky }}</ref> Jeho publikace ''Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica'', vydaná v roce 1687, ~~položil~~ položila základy [[klasická mechanika\|klasické mechaniky]] a dnes bývá řazena mezi nejdůležitější knihy v [[Dějiny vědy\|historii vědy]]. Newton v ní popisuje [[Newtonův gravitační zákon\|zákon všeobecné gravitace]] a tři [[Newtonovy pohybové zákony\|zákony pohybu]], které se na další tři staletí staly základem vědeckého pohledu na [[fyzický vesmír]]. Newton propojil [[Keplerovy zákony\|Keplerovy zákony pohybu planet]] s vlastní teorií gravitace a dokázal, že pohyb předmětů na [[Země\|Zemi]] se řídí stejnými pravidly jako [[nebeská mechanika\|pohyb vesmírných těles]]. Tím smetl poslední pochyby o [[heliocentrismus\|heliocentrismu]] a přispěl k [[vědecká revoluce\|vědecké revoluci]]. Newton je někdy považován dokonce za zakladatele [[exaktní věda\|exaktní vědy]] jako zcela nového pohledu na reálný svět, umožňujícího rozvoj (moderní) matematizované vědy. Řádek 101: Největším Newtonovým počinem je založení [[exaktní věda\|exaktní vědy]] jako zcela nového pohledu na reálný svět, umožňujícího rozvoj (moderní) matematizované deduktivní vědy.<ref> Křemen, J.: ''Modely a systémy'' Academia, Praha 2007</ref>. K tomu účelu musel učinit dva zásadní objevy:<ref> Křemen, J.: ''Modely a systémy'' Academia, Praha 2007</ref> * Definovat nový, dosud neznámý '''filtr poznání''', a to diskrétní filtr, na rozdíl od filtru přirozeného poznání, kterým je [[vágnost]]. * Vybudovat '''umělý formální jazyk''', na kterém je postaveno Newtonovo '''umělé poznání'''. Jelikož potřeboval pro své zákony mechaniky jazyk schopný popisovat spojitý dynamický (s uvažováním vlivu setrvačnosti) pohyb (odehrávající se po nekonečně malých přírůstcích jak dotyčné veličiny, tak času), vytvořil teorii fluxí (teorie plynoucího), poněkud nemotorný, ale funkční integro-diferenciální počet. Pak bylo možno např. symbolicky zapsat, že rychlost pohybu je derivací dráhy podle času. Bylo možno formálně matematicky odvozovat nové, hledané vztahy dynamických zákonů pohybu. Tak Newton položil základy fyziky, jako moderní, ucelené, deduktivní [[věda\|vědy]] na úrovni dnes nazývané [[klasická fyzika]].<ref name="Bajer"/> = Vybudovat '''umělý formální jazyk''', na kterém je postaveno Newtonovo '''umělé poznání'''. Jelikož potřeboval pro své zákony mechaniky jazyk schopný popisovat spojitý dynamický (s uvažováním vlivu setrvačnos1 = === V mechanice ===

Isaac Newton: Porovnání verzí