Verze z 17. 5. 2019, 19:06 editovat Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací omyly: v únoru 48 nebyly volby atd. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 6. 2019, 07:54 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - univerzita \| název = Univerzita Karlova \| původní název = \| latinský název = Universitas Carolina \| obrázek = \| popisek = \| zkratka = UK \| rok založení = 1348 Řádek 10: \| rektor = prof. MUDr. [[Tomáš Zima]], DrSc., MBA \| rektor_link = Rektor Univerzity Karlovy ~~\| odkaz na rektora =~~ \| odkaz na seznam rektorů = Seznam rektorů Univerzity Karlovy \| kvestor = Ing. Miroslava Oliveriusová Řádek 42 ⟶ 41: \| počet studentů magisterského studia = 23 853 \| počet studentů doktorského studia = 7 217 \| počet ostatních studentů = \| počet akademických pracovníků = 7 368<ref> {{Citace elektronické monografie Řádek 56 ⟶ 55: </ref> \| počet fakult = 17 \| odkaz na seznam fakult = \| rozpočet = 10,675 mld. Kč (r. 2018) \| sídlo = Praha \| člen = [[Coimbra Group]]<br /> EUA <br /> [[Europaeum]] \| odkaz na seznam členství = \| web = http://www.cuni.cz }} Řádek 101 ⟶ 100: {{Podrobně\|Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)}} V roce 1945 byla německá univerzita zrušena a její majetek převzala UK,<ref>Dekret presidenta republiky č. 122/1945 Sb., o zrušení německé university v Praze. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=53 Dostupné online.]</ref> řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru [[1948]] však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra [[Zdeněk Nejedlý\|Zdeňka Nejedlého]] roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Věda a výzkum byly z velké části převedeny do Akademie věd. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta technické a jaderné fyziky (1955). Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Některé obory si přesto udržely jistou úroveň i prestiž. Po tzv. „[[sametová revoluce\|sametové revoluci]]“ v r. 1989, o niž se přičinili i pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (více než třetina připadla na Akademii věd ČR, zbytek na všechny ostatní vysoké školy v ČR). Řádek 110 ⟶ 109: 17 fakult UK připravuje odborníky pro širokou oblast: * humanitních a společenských věd včetně [[Pedagogika\|učitelství]], [[Právo\|práva]], [[filologie]] a [[~~Překlad\|překladatelství~~překlad]]atelství, [[žurnalistika]] a [[knihovnictví]], [[teologie]] a [[Kunsthistorie\|věd o umění]], * přírodních věd, včetně matematiky a informatiky, * lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie,

Univerzita Karlova: Porovnání verzí