Krym: Porovnání verzí

| rozloha = 26 860

| délka =

| nadřazená jednotka =

| sousední jednotky =

| popisek mapy = Reliéfní mapa Krymu

}}

 

Ve starověku byly na [[Chersonésos|Chersonésu]] (dnešní [[Sevastopol]]) řecké osady, ve 13. století Krym obsadili Tataři a byl součástí [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] a&nbsp;[[Krymský chanát|Krymského chanátu]]. Roku 1783 ho anektovalo [[Ruské impérium]], v roce 1954 byl převeden do [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]]. Tento status uznala po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v tzv. [[Budapešťské memorandum|Budapešťském memorandu]] z&nbsp;roku 1994 i&nbsp;[[Ruská federace]], k jejímuž přímému předchůdci, to jest [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), do roku [[1954]] Krym náležel. Během 90. let se Krymský parlament snažil vydobýt si na Ukrajině nezávislost, k tomu však nedošlo a Krymu byla přiznána jen jistá míra autonomie v rámci Ukrajiny.<ref>{{Citace elektronického periodika

V březnu 2014 po proevropské revoluci [[Euromajdan]] a následném převzetí Krymu pro-ruskými separatisty, podporovanými [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruskými ozbrojenými silami]],<ref>[http://zpravy.idnes.cz/rusko-stavi-minova-pole-v-conharu-dl6-/zahranicni.aspx?c=A140309_094419_zahranicni_mlb Rusové na Ukrajině blokují hranice s Krymem. Kyjev armádu nepošle], idnes.cz, 9. března 2014</ref><ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/330436-rusko-bude-respektovat-vysledky-referenda-na-krymu-usa-ne.html Rusko bude respektovat výsledky referenda na Krymu], USA ne, novinky.cz, 14. března 2014</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Pavlíček|jméno=Tomáš|autor2=ČTK|titul=Putin přiznal nasazení ruských vojáků na Krymu|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/333782-putin-priznal-nasazeni-ruskych-vojaku-na-krymu.html|vydavatel=Novinky.cz|datum vydání=2014-04-17|datum přístupu=2014-08-12}}</ref> se [[16. březen|16.&nbsp;března]] [[2014]] konalo [[Krymské referendum (2014)|referendum o samostatnosti Krymu]],<ref>http://zpravy.idnes.cz/neznami-ozbrojenci-obsadili-krymsky-parlament-hlasi-tatari-plm-/zahranicni.aspx?c=A140227_071408_zahranicni_jpl</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/330476-ukrajinsti-poslanci-docasne-zrusili-krymsky-parlament.html</ref> které ukrajinský Ústavní soud považuje za protiústavní.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/eu-a-usa-prijimaji-proti-rusum-sankce-tem-je-to-fuk_301366.html#.Uy7yb4-TOb4</ref> V referendu se velká většina občanů vyslovila pro připojení Autonomní republiky Krym i&nbsp;Sevastopolu k&nbsp;Rusku.<ref>http://zpravy.idnes.cz/vysledky-referenda-na-krymu-d13-/zahranicni.aspx?c=A140317_073918_zahranicni_im</ref> Dne [[21. březen|21.&nbsp;března]] [[2014]] začlenilo Rusko na žádost parlamentu [[Republika Krym|Republiky Krym]] jak Krym tak město [[Sevastopol]] do svého státního území. Představitelé [[Ukrajina|Ukrajiny]] a většiny zemí světa, kteří se k situaci vyjádřili (včetně zemí [[Evropská unie|Evropské unie]]) tyto kroky považují za nelegální.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/267018-anexe-krymu-dokoncena-putinuv-podpis-zavrsil-ustavni-proceduru/ Anexe Krymu dokončena: Putinův podpis završil ústavní proceduru], ceskatelevize.cz, 21. března 2014</ref> Jen několik zemí dosud uznalo ruskou anexi poloostrova.

 

----

{{legend|#efef8f|''Prohlášení vyjadřující starost o brzké mírové vyřešení konfliktu''}}

Po klíčovém vítězství [[Ruské impérium|Ruského impéria]] nad [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] v páté [[Rusko-turecká válka (1768–1774)|rusko-turecké válce]] (1768–1774) byl Krymský chanát zcela ovládnut a [[car]]evnou [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou Velikou]] v roce [[1783]] i&nbsp;formálně připojen k [[Ruské impérium|Ruskému impériu]]. Postupně byla vybudována vojensko-námořní [[infrastruktura]] přístavu [[Sevastopol]].

 

 

=== Sovětský svaz ===

 

V průběhu [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem protibolševických sil ([[Bělogvardějci|Bílá armáda]] pod vedením [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Pjotra Wrangela]]) až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), největší republice [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Bolševickým silám na Krymu velel maďarský komunista [[Béla Kun]], který na poloostrově rozpoutal [[rudý teror]]. Od října 1921 existoval Krym v&nbsp;rámci RSFSR jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika|Krymská autonomní SSR]].

 

=== Sankce ===

{{Podrobně|Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize}}

[[Evropská unie]] uvalila po ruské anexi na poloostrov Krym a Sevastopol tato omezení: zákaz dovozu zboží z těchto destinací, zákaz investic směřujících na Krym, zákaz poskytování služeb v oblasti [[Cestovní ruch|cestovního ruchu]] ze zemí EU, výletní [[Loď|lodě]] z EU nesmí dokovat v krymských [[přístav]]ech, zákaz prodeje zboží a technologie pro [[Doprava|dopravu]], [[telekomunikace]], [[Energetika|energetiku]] a průzkumu [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]] a [[Nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Nesmí také být poskytnuta technická pomoc, zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s [[Infrastruktura|infrastrukturou]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = EU sanctions against Russia over Ukraine crisis | vydavatel = The EU Newsroom | url = http://europa.eu/newsroom/highlights/special-coverage/eu_sanctions_en}}</ref> Sankce byly postupně rozšiřovány a zapojily se do nich i některé státy mimo Evropskou unii, včetně Spojených států, Kanady a Austrálie.<ref>ROMANOVA, Tatiana. Sanctions and the Future of EU–Russian Economic Relations. Europe- Asia Studies. 2016, 4(68), 774-786. ISSN 1465-3427.</ref> S výjimkou Japonska se na sankcích proti Rusku nepodílejí země Asie, Afriky a Latinské Ameriky, včetně např. Číny a Indie.

 

== Doprava ==

Na Krymu je velmi rozvinutá autobusová doprava. Ve městech [[Simferopol]], [[Alušta]] a [[Jalta]] a&nbsp;také mezi nimi je od roku 1959 v&nbsp;provozu [[Krymský trolejbus]]. K&nbsp;této dopravní tepně patří linka dlouhá 96&nbsp;km, patrně jedna z&nbsp;nejdelších na světě. V&nbsp;[[Jevpatorija|Jevpatoriji]] jezdí [[Tramvajová doprava v Jevpatorii|tramvaje]]. V Sevastopolu od severní k jižní straně a v opačném směru jezdí čluny, které jsou městskou hromadnou dopravou. Krym protínají dvě evropské silnice, E&nbsp;105 z&nbsp;Norska přes Rusko a&nbsp;[[Charkov]] do Jalty, a&nbsp;E&nbsp;87 z&nbsp;[[Cherson]]u přes [[Džankoj]] a [[Kerčská úžina|Kerčskou úžinu]] do Ruska a&nbsp;[[Gruzie]] a&nbsp;odtud do [[Turecko|Turecka]].

 

Železniční dopravu zajišťují Krymské železnice (КрымЖД) — federální státní podnik. Ten byl založen v roce 2014 na základě jednotky krymského ředitelství „Přidněprovské železnice Ukrajinských železnic“, nacházející se na území Krymu. Krym protínají dvě železniční trati, [[Armjansk]] – [[Kerč]] s&nbsp;odbočkou do [[Feodosija|Feodosie]] a&nbsp;trať [[Melitopol]] – Sevastopol s&nbsp;odbočkou do Jevpatorije, které se kříží v obci Džankoj. Přístavy Černého moře jsou Jevpatorija, Sevastopol, Jalta, [[Feodosija]] a&nbsp;[[Kerč]]. V Kerči je možno se přeplavit [[trajekt]]em přes Kerčský průliv, oddělující Krym od [[Krasnodarský kraj|Krasnodarského kraje]] ([[Port Kavkaz]]). Přístavní města jsou spojena pravidelnou námořní dopravou. [[Azovské moře|Azovské]] pobřeží poloostrova nemá velký dopravní význam.

 

 

== Odkazy ==